Veřejný nepřítel č. 1: Epilog

Druhá část má paradoxně opačný problém než ta předchozí a některým momentům Mesrineova života se věnuje až příliš. Což rozhodně není problém začátku a prostředku filmu, která je stejnou měrou zdatně zrežírovaná (Richet si tak po nelogickém remakeu Carpenterovy klasiky napravil reputaci) jako odehraná (Cassel s Amalricem tvoří geniální kriminální dvojici). V konečném výčtu tak stavím obě části na stejný piedestal a s verdiktem "Jedna z nejlepších gangsterek za dlouhou dobu". (15.02.2009)

Víceméně hned po skončení prvního dílu jsem si pustil Epilog. A asi to nebylo zrovna šťastné rozhodnutí. Druhý díl Veřejného nepřítele má stejné klady jako jeho předchůdce - je dobře natočený a exceluje v něm Vincent Cassel, který svými maskami někomu může připomenout Al Pacina v Serpicovi. Ve filmu je spousta působivých scén, především pasáž s "honem na Mesrina" se velice povedla, ale ke slovu se často dostane i nuda. Nejvíce ve chvílích, kdy Mesrine básní o revoluci. Scenáristé jako by se v tomto filmu snažili poodhalit nám Mesrinovo nitro, ale z mého pohledu udělali to nejhorší, co mohli - ještě více mi vsugerovali, že ten člověk byl jen obyčejný namyšlený kluk, který nikdy nevyrostl. A tak jsem jen čekal, až se stane to, co jsem viděl na začátku prvního filmu. Než k tomu došlo, střídavě jsem se nudil i bavil, přemýšlel jsem, k čemu vlastně byl dobrý únos miliardáře a došel jsem k názoru, že naprosto k ničemu (v reálu i ve filmu), a litoval jsem, že policejní inspektor Broussard dostal tak málo prostoru. Pak přišla závěrečná sledovačka. Během ní se ukázalo, proč nebylo moudré pouštět si filmy hned po sobě. Ono v té scéně totiž není (co do obsahu) vůbec nic nového a přitom je taaaaak dlouhá. Jakákoliv pointa opět chyběla, z nijak šokujícího závěru jsem si bohužel neodnesl vůbec nic. Tentokrát tři, hezky natočený průměr. (02.07.2011)

Druhej dil ze zacatku pokracuje ve stejnym tempu jako dil prvni, ale navic tu je ucelenej dej, kterej nijak neskace. Behem peti minut se clovek zorientuje, protoze film zacina chvily po udalostech, kde prvni dil skoncil, nez sem se rozkoukal, uz mel Cassel na konte dve vykradeny banky a zase to byla kurevska jizda. Kazda jeho akce, at uz de o utek z vezeni, loupeze nebo unos konci zasadne prestrelkou. Navic uz tu je jako znama osoba a verejny nepritel, takze ho honi vzdycky hromada policajtu. Bohuzel ale v druhy pulce tempo trochu poklesne, misto aby Cassel zase nepretrzite krad a zabijel si zacne hrat na nejakyho revolucionare a jeho nejvetsi starost je, aby byl v novinach. Sice je to porad ve slusnym tempu, porad to je zajimava a drsna kriminalka, ale proste me to uz nebavilo tolik, jako prvni polovina a prvni dil. Nicmene Cassel je opet charismatickej parchant, akorat ten jeho pupek, nevim, jestli fakt pribral, nebo mel jen vycpanou kosily, ale vypadalo to, jak kdyz ma na brise polstar. No a co se tyce Amalrica, ten mi moc nesed, furt jen divne cumel. Celkove ale zase skvela drsna kriminalka, ale prvni dil me bavil vic. (22.02.2009)

Dobrodružství Mesrina nemohlo samozřejmě skončit pouhým útěkem z vězení. To by nebyl Mesrine, aby na sebe nepoutal pozornost a nevymýšlel další skopičiny. A tak ve druhém díle máme několik vloupaček, zadržení, útěk od soudu, zadržení, útěk z vězení až po neradostný a nevyhnutelný závěr. Je s podivem jak tuto látku dokázal zpracovat režisér Richet, přece jen jeho Přepadení 13. okrsku nebyl ničím vyjímečný film. Tady ovšem drží opratě pořádně. Zdálo se mi že druhému dílu přece jen se nevyhnulo hluché místo a to hlavně v období revolucionářských myšlenek, přece jen jeho excesy a zkraty už začínaly mírně nudit nebo minimálně přestávají být originální. Závěr nelze než nepochválit, úžas budí, kterak měla policie z Mesrina nahnáno. PS: Oba díly Veřejného nepřítele číslo 1 jsem natolik hltal že jsem je zvládnul bezmála na jeden zátah. Ale musím říct že první díl se mi líbil trošičku více. (16.06.2009)

"Chtěl bych ho zahrát tak, aby diváci byli ve vnitřním rozporu s tím, že vědí že je to hajzl, ale zároveň mu fandí." Vincent Cassel. No Vinci, u mě se ti to teda rozhodně povedlo. Ikdyž mi zase až moc nevadilo, že fandím hrozný svini - nebylo to poprvé. Mesrine byl jednoduše spopularizovaným antihrdinou (zlodějem a vrahem) jehož mediální obraz z něj tvořil pravý opak. Nepochybně měl obrovské charisma, šarm a odvahu a každopádně byl a je neskutečně zajímavou postavou. Nosným pilířem tohoto dvojfilmu je vynikající Cassel. Bez něj by byl Mesrine pouhým frajírkovským loupežníkem z lesa Řáholec. Co ale na Mesrinovi je hodno obdivu je jeho důraz na čest a chlapáctví (poctivé chlapáctví né to dnešní naposilované, plné sraček) a z toho já soudím, že možná za něco stál (14.01.2009)