Veřejný nepřítel č. 1: Epilog

Ve světě zločinu nejsou hrdinové…. Začínáme tam, kde jsme začali. SMRT NEBO SVOBODA! Přehlídka Jaquesových kousků, srandičky u soudního přelíčení, zesměšňování policie. Žije bez pravidel, s nepřáteli se nemazlí a bere peníze tam kde jsou. V bankách. Akčnější, krvavější, napínavější, ale také vtipnější než part1. Tvůrcům věřím, že takový byl J.Mesrine a V.Cassel by mohl v klidu vyrazit se samopalem v ruce do Société Générale. Dobrá práce pánové! PŘÍBĚH***** HUMOR** AKCE**** NAPĚTÍ **** (27.02.2009)

Paráda. V porovnaní s jednotkou ide o plnohodnotný FILM, v ktorom technická brilantnosť ide ruku v ruke s obsahom. Vincent Cassel tentoraz naozaj bravúrne podáva Mesrina vo všetkých polohách, ktoré na rozdiel od jednotky už dávajú psychologicky zmysel. Jeho postava akoby sa začala rozvíjať až v tomto filme. Snímka si udržuje jednotné tempo, s citom strieda akciu s osobným životom postavy, a tiež čerpá viacej z vedľajších postáv. Plné hodnotenie nedávam asi len preto, že Mesrine bol tak trochu gaunerský idiot, ktorého príbeh keď natočíte akokoľvek dobre, hviezd sa nedotknete. (01.07.2009)

"Chtěl bych ho zahrát tak, aby diváci byli ve vnitřním rozporu s tím, že vědí že je to hajzl, ale zároveň mu fandí." Vincent Cassel. No Vinci, u mě se ti to teda rozhodně povedlo. Ikdyž mi zase až moc nevadilo, že fandím hrozný svini - nebylo to poprvé. Mesrine byl jednoduše spopularizovaným antihrdinou (zlodějem a vrahem) jehož mediální obraz z něj tvořil pravý opak. Nepochybně měl obrovské charisma, šarm a odvahu a každopádně byl a je neskutečně zajímavou postavou. Nosným pilířem tohoto dvojfilmu je vynikající Cassel. Bez něj by byl Mesrine pouhým frajírkovským loupežníkem z lesa Řáholec. Co ale na Mesrinovi je hodno obdivu je jeho důraz na čest a chlapáctví (poctivé chlapáctví né to dnešní naposilované, plné sraček) a z toho já soudím, že možná za něco stál (14.01.2009)

Co dodat? Mesrinova dvoudílná sága je vskutku nejlepší evropský počin za dlouhá léta zpětně, přičemž bych si ji dovolil vnímat jako kompaktní a nerozlučitelný celek, jeden film, bezmála čtyřhodinovou slast z důmyslného vyprávění a jeho úžasné podvratnosti (tu nás ostatně nutí "číst" veškeré filmy s charismatickými titulními hrdiny pohybujícími se na hraně zákona - viz Bonnie a Clyde, Americký gangster...). Mnozí sice stavějí Epilog nad kvality prvního partu, ale osobně bych řekl, že je to dost nespravedlivé a bagatelizující zacházení. Epilog má totiž už od startu jednu ohromnou výhodu. Může totiž těžit ze skutečnosti, že první díl, který opravdu není v ničem horší nebo méněcennější, mu připravil "operativní" zázemí (první část je v podstatě hledáním vlastní "identity" na dvou souběžných úrovních), tj. ustavil a zformoval model hlavní postavy a přes výrazně exhibicionistické (formalistické) žánrové šarády vyjadřující Mesrinovu živelnost, drzost a nevyzpytatelnost, které dodávaly prvnímu dílu tu tolik opěvovanou dynamiku a šmrnc, mu dovolil naleznou svůj "čas" a vážnost - čele nevyhnutelnému osudu. Proto mu nedělá sebemenší obtíž dosahovat přívlastků typu "vyzrálejší", "sevřenější" či "stabilnější", byť jsou rozhodně na místě - a to zejména pro úvahy vyrůstající z Mesrinova mediálního vykreslení. Zkrátka, pokud se bude o Veřejném nepříteli č. 1 v budoucnu mluvit jako o novém úhelném kameni pro všechny gangsterské filmy, bude to zcela po právu. Je to, omluvte slovník, kurevsky našlapanej nářez. 100% (05.05.2009)

Tak tohle už byla jiná káva. V porovnání s ,,jedničkou" se zde už jednalo jen o čistou akci. Jednička však nesla tíhu úvodu a a počátky a důvody Jasquesovi kriminální kariéry. V podání Vinceta Cassela byl pro mne Jasques nesmírným sympaťákem byť to byl gangster. Některé jeho nápady stejně jako v prvním dílu však člověk nechápal a stejně tak jeho myšlenku, že je revolucionář zloděj. Například přepadení nejstřeženější věznice s bazukama, její rozstřílení a osvobození vězňů z různých revolučních frakcí... Pokud sympatičnost hlavního hrdiny byla záměrem tvůrců, pak se jim to beze zbytku podařilo. Film nemá chyby. Dobová prostředí (obleky, auta, účesy, hudba atd...) vše je dokonalé a vše se časem mění. Jean zde skutečně při každé akci vypadá jinak, převlek stíhá převlek. Navíc stárne, a tak už to není ten štíhlý voják z Alžíru, ale taťka s kotletama a ke konci i pořádným pupkem :-) Super. (23.07.2011)