Rembrandtova Noční hlídka

Na počátku malou hnidopišskou poznámku - ten překlad názvu do češtiny je zjednodušující, mnohem lepší by to bylo s malým "n", už třeba proto, že se v originálním názvu nejedná o název obrazu, ale o Greenawayův jazykový neologismus. Prosím anglisty, aby mne opravili, mýlím-li se. Ale proč s tím začínám: Podle mne je pointě filmu mnohem blíže Rembrandtovo vidění v temnotě, neustálé morální bdění, vigilie, samota aj. těch motivů, tam bylo mnoho a většinu asi nikdy nedešifruji: Tedy Rembrandtova noční hlídka. Na noc upomínal i neustálé stylizování scén do šerosvitu (i když postavy malované v šerosvitu nebyly ve skutečnosti malovány při svíčkách, ale za plného denního světla nejlépe za svitu slunce, technikou zvanou camera obscura - odtud ty stíny, ale to jen na okraj). A šerosvit se tak krásně snáší s divadlem a to má Greenaway rád, stejně jako malířství, jelikož i on sám je malířem. Na konci filmu nechává o sobě Greenaway, který se v daném okamžiku již prolíná s postavou Rembrandta, promlouvat pomocí osoby Jakoba de Roye. A co o sobě říká? Miluješ náznaky, zápletky, tajná spiknutí a tajemné postavy v pozadí: pak si nechá připít směrem ke kameře - sobě? divákovi? Vyberte si. (17.02.2009)

hostina (14.03.2014)

Peter Greenaway si "Rembrandtovou Noční hlídkou" napsal a zrežíroval svého Amadea - totiž stejně jako Miloš Forman, i on vskutku působivě provázal svět vysokého umění, se zločinem starým jako lidstvo samo, se sprostou, zbabělou, zbytečnou vraždou! A to umně, umně! Pakliže bych se musel k jednomu za dvou zmiňovaných filmů vracet, nechal bych si opětovně naskicovat příběh té pekelné domobrany! 80% (21.07.2016)

Velmi netradiční a zajímavé zpracování historického tématu trpí příliš velkým důrazem na originalitu. (02.10.2008)

Co se týče formy těžce působivý náhled do tvorby nizozemského malíře. I přes poměrnou rozvláčněnost celého snímku nabízí odpovědi a způsoby dekódování jeho nejslavnějšího díla. Martin Freeman je v roli jednoho z nejslavnějších malířů skvělý. (06.05.2011)

Dobře financovaný akademimus. PS: druhé shlédnutí po třech letech (přidávám *). Spousta lepších dojmů. Přepečlivý scénář - nepochytatelný... Greenaway stárnutím výrazově ztratil, ale aspoň nezůstal na místě. Hrozný naopak stále shledávám zvuk filmu - je to přiznaný digitál (neustálé nepříjemné delaye), vůbec se to k tomu nehodí. (28.01.2011)

Po všech těch letech je Greenaway pořád stejně umělecký a užvaněný, jen se mu podařilo přitvrdit v sexuální explicitnosti. Považuju za trochu ironické, že ve stejném roce měl premiéru nepříliš vydařený koprodukční El Greco, který svými malbami dělal z hříšníků svaté. Rembrandt maloval dekadentní měšťanstvo jako ještě větší chátru - tak ho aspoň vidí Greenaway. Co by se snímku dalo vytknout, je poměrně vysoký počet postav, ve kterých se divák těžko orientuje (zvlášť, pokud film sleduje na menší televizi z dálky, takže je ani nedokáže pořádně rozpoznat podle obličeje) a neskutečná ukecanost v závěru (což prudí dvojnásob, když je třeba co nejdříve vyrazit na zastávku). (744., 8. VIII. 2012) (22.08.2012)

Tento film nefilm se mi moc nelíbil po příběhové stránce, ale co se týče obrazových kompozic je Greenaway stále skvělý a je to balzám na oči. Vlastně je to celé spekulování nad Rembrandtovým patrně nejznámějším dílem o intrikách a zákulisních machinacích v průběhu jeho vzniku. Na tak ukecané filmy nemám v poslední době sílu, takže bohužel musím dát jen 3hvězdičky, i když silnější. Ještě poznámka ohledně Freemana - ze začátku mi do roli Rembrandta nějak nesedl, ale v průběhu jsem si na něj zvykl a zvládl ji myslím velmi dobře. [ PŘÍBĚH: X /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 3 /// STYL: 3 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (07.04.2013)

Úplně na začátku jsem se lekl, že Greenaway začíná kopírovat sebe samotného, protože ta úvodní scéna jako by byla předělaná ta úvodní z Kuchař, zloděj, jeho žena a její milenec. Ono to ještě dějem hodně připomíná Umělcovu smlouvu, ale i tak musím říct, že se mi ten film líbil. Nudil jsem se jenom poslední čtvrtinu, což je pro mě velkým překvapením, když se tady toho moc neděje, ale mě fakt tři čtvrtiny filmu vůbec nenudily. A v první polovině filmu se nic moc neděje a vedou se tam hlavně dialogy, ale i tak jsem se u toho nějakým zázrakem nenudil, i když nějakých zajímavých myšlenek je tam málo. Greenaway se snažil ten film natočit ve stylu Rembrandtových obrazů a myslím, že to nedopadlo vůbec špatně, ale jsem laik a v malířství a obrazech se fakt nevyznám, takže teď hodnotím podle pocitu, jaký z toho mám. A to už jsem se bál, po tom minulém neúspěchu, že už mě Greenaway nepřekvapí, ale ono jo. Navíc se tu drží celkem na úzdě, takže k nějakému zhnusení tady nedojde. Nakonec dávám 4*, ale slabé, přece jenom to mohlo být kratší a v první polovině snad víc dějovitější. (26.05.2019)

Příjemně překvapující a trochu zneklidňující Greenawayův film, když už jsem nabýval dojmu, že je jeho tendence tvorby pouze sestupná. Život umělce, bohéma a svědomí těch, které maloval pro svůj slavný obraz. Umělecké dílo jako svědectví zločinů, pokrytecké falešné morálky, kdy jsou ctihodní občané odhaleni ve svých menšich, či větších zločinech proti bližnímu svému. Rembrandt van Rijn (dobrý Martin Freeman) byl velký umělec, který si mohl dovolit diktovat podmínky a který dělal ze svých děl svědectví času a činů. Pozoruhodný byl též jeho osobní život, manželka Saskia (Eva Birthistle), chůva a pozdější milenka Geertje (Jodhi May) a poslední milenka a družka Hendricke (Emily Holmes). Rembrandt si rád užíval života, byl do určité míry arogantní při vědomí svého velkého umění, ale zároveň byl lidštějším než ti, které zobrazoval. A tak Noční hlídka odhaluje vraždu Pierse Hasselburga (Andrzej Seweryn), která se hodila na Egremonta (Maciej Zakoscielny), snad jediného nevinného v této mocenské hře. A odhaluje zločiny Rombouta Kempa (Christopher Britton), který vedl sirotčinec, ale ve skutečnosti to byl hanbinec, o čemž nepřímo vypovídají nešťastné Marieke (Natalie Press) a Marita (Fiona O'Shaughnessy). Ostatně ukazuje nelehký úděl dívek a žen, které už od relativně nízkého věku byli sexuálně zneužívány svými vlastními příbuznými. Z dalších rolí stojí za zmínku zobrazení na obrazu Hendrick Uylenburgh (Kevin McNulty, Frans Banning Cocq (Adrian Lukis), Willem van Ruytenburgh (Adam Kotz), Bloemfeldt (Richard McCabe) a Engelan (Gerard Plunkett). Film se dá chápat jako určitá obžaloba stavu společnosti dané doby. I když jaká doba je ideální, pokud ji podrobíme drobnohledu. Morálka je upátňována pouze na druhých, ale sebemorálka? Jen klam a přetvářka. A Rembrandt je stále koukající svědek. A propojení umění a normálního života. (15.11.2010)

Jeden kamarád řekl, že se tam pořád souloží. A opravdu, je to taková soulož dvou forem. Filmem nakreslené obrazy jak vystřižené z plátna a z těch obrazů potom posládaný intelektuálně hravý film. Film o lásce, fikci, lásce k fikci, iluzi a opravdovosti, metaforách, mnohoznačných výkladech a tedy i o interpretaci (tohle je možná ta moje slabina, vždy mám radši než filmy, které člověk musí interpretovat, filmy, které čloěk musí interpretovat a zároveň jsou sami o interpretaci). "Vaše obrazy jsou plné hreců, pózujících a kráčejících..." X "Ale vy jste předstíral, že lidi na vašem plátně nikdo nesleduje, to je definice herce..." (Nightwatching). Greenewayovo Jméno růže, kde jsou místo mnichů malíři. varování: mé okolí během filmu usínalo, v půlce se velmi podivilo, že děj vyvrcholil a film vesele pokračuje dál. (08.08.2011)

Film, povětšinou s pomocí statické kamery a se záběry jako pohledy na jeviště, vypráví různé příběhy. Ten hlavní příběh mluví o zavraždění jednoho z mušketýrů, které Rembrandt van Rijn zakomponoval do obrazu. Téměř dvě a půl hodiny trvající podívaná je na postavy povětšinou v šerosvitu přecházející z jedné scény do druhé, z obrazu do dalšího obrazu, z dějství do dějství. Samotná Rembrandtova malba, Noční hlídka, je ve filmu označena jako divadlo. A ten divadelní způsob podání mě ubíjel. (27.01.2012)

Nadějné divadelně scénická výprava, obvykle sebestředně rozvleklé dialogy s občas aktuálním vyzněním, vizuální stránka nedosahuje kvalit Šofrova "barokního" mistrovství z Putování Jana Amose. 2-3* (31.12.2013)

Ambiciózní kameramanské cvičení, nepříliš sdělné, nepříliš atmosférické. Divadelní stylizace na takto velké ploše přestává působit jako metafora, po čase funguje už jen jako přetažená manýra (jako skutečná divadelní hra by to mohlo být zajímavější). Slabší ***. (06.12.2012)

Líbily se mi kostýmy a ony artově podané scény jako z divadla, ale ten zbytek jsou jen ukecané a příliš strašlivě nudné žvásty. Postav je příliš, žádná nevyčnívá, hlavní postava je nesympaticky zahraná a celkový tok příběhu je velmi mdlý... Pokud tam tedy nějaký příběh v průběhu filmu dokážete zahlédnout. (23.11.2011)

V tomto filmu jsem se hodně ztrácela, zvlášť v postavách, které se týkaly slavného obrazu a okolnosti kolem vraždy mě bohužel spíš unikaly. Je to zas tak propletené a tentokrát i prokládané zvláštními divadelními scénami, které symbolizují Rembrandtův vnitřní neutěšený stav. Dramatické výjevy a otevřené sexuální scény dodávají celému snímku rustikální sílu a rozhodně působí na emoce. Pro mě ale bohužel film nefungoval jako celek. (09.12.2012)

Do stěží snesitelné délky natočená detektivní fabulace kolem vzniku slavného díla. Peter Greenaway je kladivář jak blázen, ale jistý originální přístup se mu nedá upřít. Film hovoří filmovým i divadelním jazykem současně, povětšinou naštěstí poměrně plynule, což společně s překvapivým výkonem Martina Freemana značnou mírou přispívá ke snaze film okamžitě nezavrhnout coby neokázalou ukecanou nudu. 60% (24.11.2008)

avangarní, smyslné, originální (09.12.2012)

Umělec barvy míchá. Divák je ztracen... Ve víru konspirace... Sardonický úšklebek a poklona zároveň (ejhle, člověk a jeho dílo, doba, společnost atd.). Greenaway je zkrátka velmi svérázný a umanutý. Což může být pro někoho otravné; osobně se však z Nightwatching raduji. Inu, když nakouknout, pak tedy ke starým a osvědčeným mistrům. (3,5*) (09.12.2012)

Netradiční pojetí úseku Rembrandtova života, ve kterém vznikalo jedno z jeho nejslavnějších děl známé jako Noční hlídka. Nemohu nezmínit že tento obraz jsem měla tu čest vidět na vlastní oči a zejména díky jeho rozměrům jsem na něj zírala první minuty v opravdovém úžasu - což ale rozhodně nemůžu říci o tomto filmu. Být za každou cenu originální se totiž někdy nevyplácí a snaha autorů diváka šokovat hodně "naturálními" obrazy sklouzávala místy k naprostému nevkusu (a ani pindík Martina Freemana to nevylepšil) - i když to vše by divák možná ještě žvejkl, kdyby záhy nezjistil že to celé vlastně nemá ani moc děj a s dialogy taky není žádné terno. Křivdila bych ale tomu kdybych tvrdila, že tam nebylo pár míst a výjevů které mě zaujaly, hezké kostýmy a kvalitní herecké výkony, které ale pohlceny celkem vyšly úplně vniveč. (17.12.2012)