Warcraft: První střet

Ten film je fakt strašná pitomost. Hlášky typu "Tohle to ještě nikdy neudělalo!" a "Napáchal jsem tolik strašných věcí, ale všechny jsem zapomněl!" u mě okamžitě zlidověly a já se opravdu nemohl dočkat, kdo plácne jaký nesmysl dál. A to myslím vážně - ten film mě v podstatě bavil, užíval jsem si ho. Je dělaný se skutečným (nebo dobře imitovaným) zájmem a co dokázal Jones za 100 mega, je obdivuhodné. Působí to teda možná dojmem, že někdo vystříhal polovinu scén a naplácal dohromady dvakrát víc postav a směšných cizích slov, než měl, zároveň mě to ale svou béčkovou naivitou okouzlilo. Hodnocení je kříž - ze čtyřech hvězd vyplývá, že Warcraft je dobrý film. To asi spíš není, je ale kouzelně sympatický pitomostmi, které ti talentovaní lidé naplácali (a mezi tím nabídli i několik zajímavých nápadů). PS: Hru jsem nikdy nehrál. (07.06.2016)

První střet bude u mě zcela určitě i posledním. Bezduchá třenice mezi Shreky, co to přehánějí s nandrolonem a aliancí ztepilých šermířů a kouzlících bankovních úředníků byla jen dvěma hodinami mrhání času (co je to ovšem proti týdnům, co na hře strávili rudooký pařani). Dojímaní, strach, ohromení, zábava, plastické postavy, nic z toho tam není. Všimli jste si stále častějšího jevu, že ve filmech podobného ražení není nikdo nad padesát? Kde byl někdo jako hrdý král Théoden? Kde byl někdo, jako jsou členové řádu Istari? Vždyť hromy blesky metající Foster jako Gandalf Rezavý a Saruman Zelený byl spíše k politování. Duncan Jones se snažil vyrovnat trilogiím Jacksona, ale ten si ho maže na lembas ve všech ohledech.. (08.10.2018)

Je to jako intro k počítačové hře, o které jsem si dlouho myslel, že jí budu chtít hrát. Ale když to skončí, je ta chuť nulová. Trochu to připomíná film pro lidi, co zapomněli, jak má film vypadat. Příběhová linie je provizorní a snaha vyslátat jí několika "hlubokými" dialogy je naprosto diletantská. Figury sympatické, ale 2D. Svět končí kulisami. Strašně rád bych viděl plnokrevnou fantasy, kterou probouzí imaginaci, ale Warcraft nabádá svým modelem "od akce k akci a mezitím se na nic neptat" spíš k pasivitě. Mrzí mě to. Duncan Jones je spoluzodpovědný za novou vlnu chytrých scífek, ale jeho první fantasy ohromí tak leda Čínu. Tam se taky fantazii meze kladou a publikum se nechá ožrat nálevem z okurek. (29.06.2016)

Extáze pro fanoušky, nudařina pro zbytek. Tvůrci úplně rezignovali na to, snažit se zaujmout širší diváckou základnu. Tím pádem po superkrátkem prologu "aby se neřeklo", se jde rovnou na věc a divák se nezastaví v podstatě až do konce. Takže ve chvíli, kdy začne válčit ten s tím a tamten dělat tohle, recipient neznalý hry bude z kola ven. Je to působivá paleta obrázků, dobře zvolený casting (Patton, Foster, Fimmel), má to i slušné tempo, ale komukoliv jinému, než absolutnímu milovníkovi hry to nedovolí mít emoce a vytvořit si k filmu osobnější vazbu, tedy oblíbit si ho. (25.09.2016)

Rozhodně ne takový průšvih, jak se čekalo, ale obstojná fantasy. Pro mě jí nejvíc kazila přemíra všech možných "magických vychytávek," člověk z toho rychle otupí - ten umí vrhat modrý blesky, ten zase zelený, žen si je zmrazí na místě apod., což ale třeba zase ocení fandové herní předlohy, tak těžko říct, která cesta je ta lepší - zjednodušování pro neznalé nebo žádné vysvětlování pro zasvěcené? Něco mezi... I jako nezasvěcená jsem si film užila, pořád se tam něco děje a herci se snaží (Travis Fimmel, hm...), někteří překvapí svou srandovně minimální účastí (Glenn Close) a filmu se daří, co tady od Shreka nebylo - vytvořit sympatického zlobra. Takže celkově se dá říct, že se to povedlo. Duncan Jones to ukočíroval se ctí. Nezbývá, než se zamyslet, jak by to dopadlo, kdyby se majitele práv skutečně pomátli na mozku a svěřili režii Uwe Bollovi :-D (10.07.2016)