Skyfall

První bondovka, kterou můžu označit za umělecké dílo. Věděla jsem, že ve chvíli, kdy se vřítí do bondovského světa vizionář Sam Mendes, všechno obrátí vzhůru nohama. Ale tohle? Krystalické old fashioned potěšení, říznuté moderními hrozbami a ještě vydatnou dávkou osvěty od Mr. Mendese. A ti herci!!! Bond už nikdy nebude stejný jako dříve. A mně nezbývá než tleskat a tleskat a... (16.02.2013)

Tohle je pokračování, které si Casino Royal zasloužilo! Film nezestárl za 10 let ani o den, je naprosto nádherný a uhrane vás už prvním záběrem díky kvalitnímu duu Mendes a Deakins. Propracovaný scénář nabizející motivy jako moderní doby vs. stará škola a věrnost s postradatelností agentů. Záporák v podání Bardema je né jen perfektně napsaný, ale i zahraný, akce je užasná a přehledná. Je to prostě užasně funkčně namazaný stroj, který opět prozkoumá Bonda, tentokrát náhledneme i do jeho minulosti. Jediná věc, co mi brání dát 5 hvězd je, že mi vlastně strašně nezáleží na M. Ta postava mi je ukradená a ikdyž chápu, proč by měla být duležitá pro našeho hrdinu, tak jim to nežeru. Neviděli jsme moc scén, které by nám to prodali. To prostě ubírá sázky finále, což je škoda. Aspoň představit potenciální hrozbu z důsledku její potenciální smrti, by bylo fajn. Kdyby to fugnovalo i na té emocionální úrovni s postavou M a jejich vztahem s Bondem, tak se jedná o perfektní špionážní akčňák! (19.09.2022)

Kruh se uzavírá v dokonalém a okázalém gestu pochopení sebe sama i (asi ne univerzálně všech) diváků. Krok dopředu i cesta zpět. Zahleděnost do sebe sama i zkoušení nových možností. Bond je, jaký je, a moc dobře si uvědomuje své limity a povinnosti a využívá je ve svůj prospěch. Výsledek je tak nostalgický i inovativní zároveň. Coby inventura po padesáti letech historie ideální. O něco podobného se neúspěšně pokusilo Dnes neumírej. Skyfall není bondovka pro každého, někomu přijde, že "tohle do Bonda nepatří", jinému naopak "tohle je až moc klišé", ale koho chytne, toho musí chytnout pořádně! Bond to říká jasně: srdce = cíl. IMAX filmu velmi sluší. Napodruhé ještě lepší. (26.10.2012)

Celosvětově divácky úspěšný film. Sam Mendes se s režií vytáhl, je to jeho Britská krása. Skyfall má napětí jak houslová struna. Dokonalá Deakinsova kamera nejprve zabírá honičku na istambulském tržišti, pád do jiskřivých hlubin řeky, poté přejde do vnitřku naleštěných šanghajských mrakodrapů plných zrcadlových efektů v nočním osvětlení, následuje slunečná cesta jachtou s připomínkou scény na přídi Titaniku - ovšem směřujícího do ostrovního nepřátelského města duchů, po nějaké době se objeví v dusných útrobách podzemí pod Londýnem, aby na konec filmu přešla do černobílé noir atmosféry osamělé usedlosti obklopené jen Strašáky uprostřed skotských blat, které osvětlují plameny jak z Apokalypsy ("Vítejte ve Skotsku"). Nejednoznačné jsou i postavy - bezcitná agenty obětující M Judi Denchové, její odpuzující nástupce v MI 6 Ralph Fiennes (bývalý Lord Voldemort), homosexuální blonďatý padouch s umělým chrupem Javiera Bardema i selhávající a o to víc lidský Craigův James Bond, který tentokrát neobstál ani ve fyzických a psychických testech. Můj zatím nejlepší Bond, těsně před Casinem Royale. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=WAs7OpsZ-6c (08.12.2012)

Jako nekritického obdivovatele QoS mne docela zaráží, kolik se najde lidí, kteří jsou schopni štkát nad tím, jak Bond přestává být Bondem a vytrácí se ze série. Přitom Sam Mendes natočil nejklasičtější příspěvek ságy, který dokonale pasuje především do časů Seana Conneryho, a zároveň je schopný fungovat v mantinelech nového století. V úvodní akci bagr jakoby symbolicky zbořil trend předchozích dvou filmů, aby se pak hrdina skrze cestu domnělé smrti vydal vstříc novému dobrodružství. To servíruje všechny propriety staré školy, počínaje úchylným záporákem, kterého si Bardem vychutnává naprosto bezezbytku (dentální expozice mě bude dlouho budit ze sna), aby si z nich přitom stihlo dělat legraci (rozhovor s Q) a ještě se stihlo zabrousit do Bondovy hlavy hlouběji, než minule. Vše pak vrcholí ryze osobním závěrečným bojem, který se stylizuje do role personální apokalypsy (nejenom pro ten vrtulníkový nálet). Pokud něco zaslouží extrémní pochvalu, pak je to Deakinsova kamera a práce se světlem (Šanghajská epizoda vládne!), kterou korunuje Newmanova hudba, která jde neotřelou cestou ve stylu Johna Powella. Craig jako obvykle na jedničku. Jestli mám chuť něco tomu vytknout, tak snad až tu úpornou snahu připomínat, že se jede ‚old-school‘. Ale to zajisté spraví druhá projekce. [A spravila. Film dokonalý v každičkém detailu. Sledovat jej je čistá extáze.] (27.10.2012)