Smrt čeká všude

Relativně neznámá herecká eskadra, sesbíraná mimojiné z úspěšných amerických seriálů, je vržena doprostřed vleklé irácké války, aby se na dvě hodiny stala laboratorními krysami, na jejichž chování si můžeme spolu s nimi vychutnat bolesti a slasti (ne)dobrovolně nasazeného vojáka. Hvězdy typu Fiennese nebo Pearce se tu naopak vcelku humorně mihnou jen jako snadné terče pro muslimské snajpry a miny. Jako kdyby režisérka chtěla říct: "Seru vám na klasický heroický melodrama, tohle je o obyčejnejch lidech!" Takřka dokumentární odstup od ústředních postav si film zvládá udržovat po celou první polovinu; škoda pak jen určité fixace na Rennerova seržanta Jamese, který je tu během svých solo akcí trochu zbytečně posouván do lehce bournovské polohy. Vše ale vynahrazuje závěrečný dialog se Sanbornem, který, ač je slovně velice úsporný, říká mnoho o dopadu válečného prostředí na lidský žebříček hodnot. Svobodomyslní tvrďáci tváří v tvář smrti náhle zatouží po potomstvu a taťkové s rodinným zázemím jsou paradoxně fascinováni adrenalinem, skrytým v úzkých baghdádských uličkách. Díky bohu za vojenský snímek, jehož vyzněním není patrioticky hurónské "America, Fuck Yeah!", ale citlivá sebereflexe. (06.09.2009)

Vojnová tematika nie je pre mňa až tak atraktívna, Hurt Locker je však prinajmenšom v istých aspektoch pozoruhodný film, pričom hlavnú časť pochvaly si za bezchybnú réžiu zaslúži Kathryn Bigelow. Bez ohľadu na to, že ľubovoľný muž na režisérskej stoličke by to možno nenatočil lepšie a že výber málo neznámeho hlavného predstaviteľa je v kontraste so známymi tvárami vo veďľajších úlohách v tomto prípade šikovným ťahom, ani drsné a realistické spracovanie s absenciou pátosu nedokáže úplne prekryť epizodicky roztrieštený a neinovatívny dej ba ani prevažne ploché a nezaujímavé postavy. Jedinou výnimkou je len Jeremy Renner, lenže navzdory uveriteľnosti jeho charakteru film postráda väčší ťah na bránku a nie je až tak strhujúci ako by byť mohol. Diváci cieľavedomovo vyhľadávajúci túto tému si zrejme prídu na svoje, žiadna žánrová evolúcia ako naznačujú ohlasy sa ale nekoná. Technicky výborne natočená záležitosť áno. (25.02.2010)

Snad jediná výtka: myslím, že v reálu se hraje víc na "jistotu" a míň riskuje. Ale jinak. Tohle není nablýskaná vlastenecká reklama na U. S. Army ani uvzdychané melodrama, kde se oduševněle touží po dívce tam doma. Místo toho tenhle syrový realistický film nabízí jako Churchill krev, pot, slzy a dřinu, neokázalé chlapáctví (natočené ženskou, sakra, ta evidentně nemá potřebu si něco dokazovat), scény, při nichž by bylo slyšet špendlík spadlý na zem, a sympaticky málo keců. Na pochopení charakteru hrdinů není potřeba dlouze a moudře tlachat, stačí pár vět a výborné herectví beze slov. Stejně tak válka, o které se tu nemluví, která se tu prožívá na vlastní kůži. Několik pěkných detailů jako čištění zakrvaveného zásobníku (něco podobného jsem chtěl v nějakém filmu vidět). Ve filmu je velmi málo hudby, což je další plus, přispívá to k napětí i k realistickému vyznění. P. S. Souboj ostřelovačů z Ryana se může jít vycpat. (12.03.2010)

(1001) Ta nervózní kamera mě silně znervózňovala. Jinak asi nejsem nejlepší druh diváka pro takový film, protože za á, jich podobných nemám mnoho nasledovaných (a kolik jich vůbec kvalitních vzniká?) a za bé, můžu leda posoudit, jak režisérka zachází s filmovými postupy, ale nemám dostatek znalostí (dost velký přehled, vyhraněný názor) na to, abych dokázala rozklíčovat, jakým způsobem zachází s realitou, informacemi, (pravdou?). Protože z tohohle hlediska mám dojem, že její cenová senoseč byla zapříčiněna tím, že jde více méně o produkt, který se trefil do momentální poptávky. Trošku ve stylu toho, co ve svém komentáři praví uživatel verbal: (Parafrázuji:) Kdyby v roce 2009 Američané válčili s Německem, tak Oscara dostane Quentin Tarantino za Hanebný pancharty. Tolik jen poznámka k politice Akademie. Musím nicméně říct, že jsem si vcelku užívala, jak si nikdo nevšímá "příběhu" a že jde více méně o kresbu. Na druhou stranu si ale nemyslím, že by se tady podařilo dosáhnout takové míry univerzálnosti, za jakou člověk obdivuje Četu, Apokalypsu nebo Olověnou vestu (protože takovými přirovnáním se to všudemožně hýří). Pokud se jim Smrt vyrovná, posoudím to až s větším odstupem, ale osobně si spíš myslím, že s dalším během času na tenhle film spíš zapomenu, než že by se mi některé jeho obrazy měly vracet. Řekla bych, že "na vině" je určitě práce se zvukem a hudebním doprovodem, protože já jsem ten typ, který dává přednost výrazné manipulaci místo nenápadného dokreslování. Od Marca Beltramiho se mi hodně líbila hudba k Vlaku do Yumy, ale od té doby to s ním šlo celkem do kytek. Hudba u scény prohledávání "prázdné budovy" mě možná udržela v napětí, ale žádný moment mě nezabil do sedačky a nedal mi najevo, že sleduji něco zásadního. Noční inferno obrazově působivé, ale zvuk nevyužitý naplno a tím pádem pro mě ta scéna opět spíš vyšuměla do prázdna. Možná je to taky tím, že se mu v ten moment kamera nepodívá do očí, které to všechno vidí. Možná je to taky tím, že scény nedostanou potřebný čas, aby se mohly proměnit v něco víc. Nevěřila bych, že si někdy budu stěžovat u filmu, který mě úplně nenadchnul, že je moc krátký, zvlášť když má dvě hodiny, ale je to tak: V některých případech to má dobrý důvod, proč jsou všechny ty "zásadní eposy" tříhodinové. A ten konec je obzvlášť taková zkratka na ránu. Doufám, že to byla nějaká znouzectnost a ne záměr. (06.11.2014)

Že by mě tohle oceňované oskarové drama srazilo do kolen, to rozhodně říct nemůžu, a do mé topky válečných filmů se taky nezapíše, na to příliš absentuje souvislá dějová linka a postavy jsou, snad s výjimkou hlavního hrdiny, opravdu jen načrtnuté. Jde vlastně o zachycení několika útržkovitých scén z působení jednotky zaměřené na zneškodňování náloží. Absolutně lze ocenit autentičnost ve smyslu zachycení celkové atmosféry v Bagdádu a Iráku zasaženém občanskou válkou. Ve srovnání se snímkem Kathryn Bigelow působí hollywoodské tzv. válečné filmy, jako např. Tři králové, spíš trapně. S autentičností jednotlivých scén a příhod hlavního hrdiny to už taková sláva nebude, jak napsal můj oblíbený uživatel flanker27, v reálu se určitě hraje daleko víc na jistotu a podobný sólista holdující adrenalinu by neměl pochopení ani u svých kolegů z jednotky ani, a to především, u svých velitelů. Odhaduju, že nejméně třikrát by si z předvedených eskapád vykoledoval ukončení mise. Americké jednotky jsou specializované a obvykle v případě mimořádných situací povolávají příslušné speciální jednotky na jejich vyřešení, aby se pyrotechnici pletli do práce ostřelovačům nebo čistili přilehlé sektory od teroristů, je pouhá fikce. Ocenit se na tomhle dramatu dá taky absence obvyklého vlasteneckého patosu, profláknutých klišé a především politické korektnosti. Kathryn Bigelow se vyhla i zbytečným naturalistickým nechutnostem, válka v jejím pojetí je stres, únava, stálé napětí, špína a čekání na konec mise. Celkový dojem: 80 %. (01.04.2010)

Vybrat ty správné kukuřičné lupínky v supermarketu je mnohdy těžší, než deaktivovat Iráčana s módními doplňky v podobě drátů a plastické trhaviny. Někdo je holt institucionalizován (domácím) vězením, někdo válkou.. Kathryn Bigelow - dobrej striptér ryze pánského světa si v dětství evidentně nehrála jen s panenkami a jejímu Hurt Locker vlastně stačilo k úspěchu jen slepit sled pyrotechnických událostí, kde se o emocích, či pohnutkách prakticky nemluví, ale vy je vnitřně cítíte a dokážete si je domyslet. Renner jako oplácaný D.Craig střižený Belushim, co uhasí hořící auto plné výbušnin jedním hasicím přístrojem, zvládl svůj part nadstandardně, přesto všechno se mi ale film udržel v mysli stejně dlouho jako jepice Fiennes a Pearce. Zde srovnávaná Četa zkrátka zahrála své adagio mnohem poutavěji. (12.04.2010)

Důkaz, že alespoň jedna ženská za kamerou umí, a že Stone natočil Četu jako moralistický a povrchní blábol, který vlastně za moc nestojí. Ne vedle Hurt Locker, kde se přistupuje k věci opravdu realisticky. Nikoliv s hollywoodským pozlátkem a hromadou osobních výžbleptů. You suck, Oliver. Kathryn rules. 9/10 (22.12.2009)

[imdb: 7.9/10] | me: Atmosféra, napätie a rizika zranení a okamžitej smrti sú vykreslené výborne a veľmi autenticky. Verím, že tá všetka hrôza, to napätie, stres a neistota, ktoré dennodenne číhajú na každom kroku sa môžu stať akousi drogou, niečim čo chýba a dopĺňa adrenalín a batérie a mení chovanie sa človeka a jeho prístup k strachu, stresu a smrti. Vtedy sa všetko to nebezpečenstvo stáva z časti zábavou a všetko to je zrazu iné. A toto konanie spolu s kvalitne vyobrazenými napätými situáciami dostáva divák nonstop. Plus konfrontáciu dvoch pohľadov na to, čo sa každodenne odohráva von a čoho sú všetci súčasťou. Miestami možno trošku viac (007) hrdinské, ale v zápätí opäť s kvalitným pôvodným tempom a nábojom. (25.03.2010)

Oscars. Amíci mě trochu překvapili. Myslela jsem, že zvítězí ekologický příbeh o lásce, ovšem Hurt locker je do jisté míry vlastenecký film o těžkých chvilkách v Iráku a hrdinnýcho odvážných lidech, kteří jdou dobrovolně do války - to se jejich sdíček dotýká asi víc. Film jsem viděla už více jako před rokem a z hlavy mi tak nějak vyvanul. Bomba to není. (28.02.2009)

Nádherný naturalistický pohled na aktualne nejvetsi vojensky konflikt. A je mnohem uveritelnejsi nez napr. Saving Private Ryan a to diky skvelemu soundtracku, velice dokumentarni kamere a celkovemu pohledu na spinavy Bagdad a suchou nehostinnou poust kolem.. Musim rict, ze bych v kuzi tech US marine opravdu byt nechtel. Odhlednout od toho, ze bych umrel nejspise prvni den, bych to nezvladl ani psychicky a to jak to skoncilo je jasny dukaz proc nikdy nebyt vojakem. Bigelow je hodna byt exmanzelkou camerona, po tomhle dilu si musim sehnat i dalsi jeji filmy.. Jeremy Renner je opravdu sympatickej hoch, i kdyz na oscara asi ten vykon prece jen nebyl.. :-)) 9/10 PS: skvele slow motion zabery a celodenni odstrelovani jsou dve nejlepsi veci.. (28.02.2010)

Ťažko pozerateľný film s ťažkou tematikou. Útržky zo života vojakov, monitorované zaújímavým strihom a prácou s kamerou. Ale film roku? To fakt nie. (09.10.2010)

The Hurt Locker je dobrý film. Ale měla jsem s ním stejný problém jako s několika vysoce hodnocenými a oceňovanými filmy. Nevzbudil ve mně skoro žádné větší emoce. Nějak jsem se na něj nedokázala plně soustředit. A zhruba po polovině jsem ani nedokázala udržet neustále oči na obrazovce. Postrádala jsem nějaký příběh a více propracované charaktery postav. Co mě nejvíce zaujalo, byl Jeremy Renner. Pro mě navždy zůstane Dahmerem a když jsem ho v této roli před léty viděla, říkala jsem si, jestli se někdy dostane více do podvědomí diváků, protože na to rozhodně má. A tady se předvedl skvěle. Takže, je tento film na Oscara? Určitě. Ale ne na šest. Ať je tento film jakkoliv obdivuhodný na to, že jej natočila žena, z důsledku své politické problematiky či mírné kontroverznosti, rozhodně pro mě není natolik strhující, syrový a jedinečný, aby byl oceněn až šesti zlatými soškami. (11.04.2010)

Kathryn Bigelow nezaháľa, naopak tentokrát poriadne pritvrdila. A buď je to chlap v sukni alebo ženská s guľami. Po dlhej dobe politickými otázkami izolovaný vojnový film, ktorý prichádza s príbehom prežitia vojakov v jednej vojenskej jednotke. Pokiaľ jeden vojak odpočítava dni, kedy sa skončí ich doba služby v krajine, iný riskuje svoj život a prežívať mu umožňuje len dobrovoľné nasadzovanie svojho života v najnebezpečnejších situáciách. Tento pohľad do vnútra postáv jednotlivých vojakov zlyháva niekde v polovici cesty, napokon možno aj preto, lebo mu nie je venovaná dostatočná pozornosť a ani herci by možno herecky nezvládli psychologickejšie rozpoloženie svojich postáv. To ale však nie je podstata. Podstatné je, že film nezlyháva tam, kde som to od neho čakal. Už prvé minúty totiž naznačili, že po akčnej stránke bude film pre divákov s testosterónmi skutočnou lahôdkou. Akcia strieda akciu, žiadna komplexná zápletka však film nesprevádza. S každým výjazdom roty prichádzajú nové adrenalínové dobrodružstvá a majú v sebe toľko šťavy a potenciálu, že každé z nich by svojou zápletkou utiahli celý samostatný film. No a distribútorov je škoda komentovať, zostáva nám len krútiť hlavou. Nebyť oscarových triumfov, tak by oň tuzemskí diváci nemali šancu v kine zakopnúť. 85%. (15.05.2009)

Je to podpriemerný americký film z vojenského prostredia. Má iba priemerný príbeh o vojenskej jednotke pyrotechnikov pôsobiacich v súčasnom Iraku. Potenciál príbehu nie je najhorší, ale už samotný scenár je na tom veľmi zle. Celý film nemá v podstate žiadny dej, teda ani žiadnu gradáciu, celý čas sa nestane nič, čo by mohlo nejak prekvapiť, takže sa doń vôbec nedá vžiť. Je to prakticky iba súbor po sebe idúcich lepších alebo horších scén, ktoré sa snažia zobraziť vojakov v prostredí, kde na nic zovšadial číha nebezpečenstvo, či už z nastražených bômb alebo od teroristov. Ale film podľa mńa zostal len pri snahe, lebo mu nič nevyšlo. Atmosféra všadeprítomnej smrti je tu veľmi slabá, o žiadnu postavu sa nedá ani trochu obávať a zneškodńovanie bômb je zase absolútne bez napätia alebo aspoń nejakého zaujímavého nápadu. Ale niekedy sa udeje aj niečo zaujímavé ako napríklad súboj odstreľovačov alebo snaha pomôcť civilistovi s bombou. Najväčším záporom tohto filmu je až príliš veľké množstvo silných nelogičností, ktoré by ma prekvapili aj v najväčšom braku a nie ešte v slávnom a cenenom filme a sprevádzajú film od začiatku až do konca. Takže aj týmto akýkoľvek pocit reálnosti neprichádza do úvahy. Postavy sú tu úplne nezaujímavé, bez akejkoľvek charizmy alebo lepšieho herectva a nikomu sa postava vojaka nedá veriť hlavne kvôli tým nelogičnostiam v ich chovaní. S technickou stránkou filmu a s réžiou tiež nie som spokojný, pôsobí na mńa až príliš amatérsky. Uvedomujem si, že sa jedná o pomerne lacný film, ale aj s prihliadnutím na tento fakt ma vôbec nezaujal. Veľký úspech tohto filmu je pre mńa veľkou záhadou. Ak už niečo takéto dokáže vyhrať oscara v najhlavnejších kategóriách, tak to už môže vyhrať akýkoľvek film. Objektívna kvalita filmu- 48%, film sa páči mne na 45%. (11.03.2010)

70%. Do bodky sa stotožňujem s Pomovým komentárom. Ten film má skvelú atmosféru, niekoľko strhujúcich momentov - osobne ma zasiahla scéna s načasovanou bombou na tele človeka - autentické vyobrazenie vojny, na ktorú sa nedívame ako na niečo, čo je mimo našu realitu, ale prežívame ju priamo telom aj dušou vďaka vojakom, ktorých veľakrát k bezohľadnosti prinútia okolnosti. Táto snímka nemá dramatické vyvrcholenie ani dej, ide čoby o dokumentárne zábery zachytávajúce celé to vojnové šialenstvo. Chvíľami som bola ohromená, chvíľami ma svet pyrotechnikov nudil k smrti, hoci je to realita, ktorá sa odohráva aj počas písania tohto komentára. Kathryn Bigelow dokázala najmä mužskému publiku, že na režisérskej stoličke dokáže sedieť aj žena a nie vždy je to len muž, čo dokáže vniesť do scenára vojnových filmov klasické "fuck, fuck, fuck". Okrem toho, v kútiku duše mu zazlievam, že vyfúkol Oscarov môjmu jasnému favoritovi, Cameronovmu Avatarovi. (20.05.2010)

Drsná adrenalinová válečná jízda, která je režijní prací Kathryn Bigelov opravdu kvalitně zfilmovaná. Jen mě zaráží počet vyhraných oscarů. Ani v nejmenším jsem nečekal, že sleduji budoucí oscarový trhák. Tento film hodnotím jako povedený nezávislý film, jelikož zisk tolika Oscarů beru jako hodně špatný vtip... (01.05.2009)

Vojnové filmy moc nemusím, no tento bol fajn. Prostredím mi to pripomínalo Black Hawk Down, až na ten rozdiel, že toto bol Afganistan. Film bol doplnený o spomalené zábery, ktoré boli dokonalé, no na 5* to podľa mňa nebolo. (26.02.2010)

"Realistické" drama. Jinak Mariňák u mě pořád ještě stojí na první příčce filmů z boje proti terorismu. (08.03.2010)

Konečně pořádný film o likvidátorech bomb. Výborně natočené. Ta uvodní scéna s robotkem nemá chybu. Kathryn Bigelow dokáže navodit neuvěřitelně napínavou atmosféru a každé "zneškodňování" má své eso v rukávu. Rennera jsem si oblíbil už ve S.W.A.T. a je dobře, že se těchle drsňáckých rolí drží. Potěší i Ralph Fiennes nebo menší cameo Evangeline Lilly. Být tam o pár scén míň neváhal bych dát 5. (21.04.2009)

Kdo by to kdy řekl, že jeden z nejlepších válečných filmů všech dob natočí žena. Žádné hloupé kecy, americký patriorismus a touha padnout za vlast. Tohle je ta pravá nefalšovaná špína a hnus. To, co nedokázali velikáni jako Spielberg se podařilo Kathryn Bigelow s využitím extra nízkého rozpočtu a minima slavných tváří. Válka je droga, tenhle film ale ještě větší. (18.07.2009)