Duel Frost/Nixon

Film o živoucím duelu Frost/Nixon se nedá úplně jednoduše uchopit jako dokumentární politické drama, neboť mu ani tak nejde o komplexní zachycení určité historické události, jako o vykreslení psychického stavu a pocitů postav nebojujících pěstmi, nýbrž slovy. Frost je jako kočka snažící se o zasazení co nejpřímějšího úderu, ze kterého není úniku a Nixon lstivá myš, jejíž úkolem je co nejelegantněji se vysmeknout a obrátit situaci ve svůj prospěch. Ať už je to zásluhou scénáře, či samotného Franka Langella, Nixonovy pohnutky i celá osobnost byla vystižena dost přesvědčivě. K pochopení jeho myšlenek mnohdy stačil pouhý výraz v obličeji. Frost/Nixon je decentně zrežírované, divácky trochu méně atraktivní drama, ke kterému není nutné býti politickým znalcem/fanouškem, aby přineslo bytelný, intelektuální zážitek. 7/10 (10.01.2009)

Kdyby mi někdo před měsícem řekl, že před dlouholetými oblíbenci - FIncherem a Mendesem - jednoznačně upřednostním novinku Rona Howarda, vysmál bych se mu. Ale... ano! Howardův vycizelovaný styl k látce skvěle padne a to, že nemá tak osobitý autorský rukopis, je pro dramatizaci pohnutých politických událostí jenom výhodou. O dvě třídy lepší než Královna. A velký potlesk pro Franka Langellu, na jehož tváři jsem doslova visel. Čtyři s velkým plusem. (10.02.2009)

Jde zřejmě o jeden z výborně režijně zpracovaných filmů Rona Howarda, ale co se týká nějakého mého hlubšího prožitku, tak jsem byla mírně zklamaná. Možná to bylo i tím, že v první polovině filmu jsem zcela nezaujatě a s jistým odstupem sledovala shrnutí faktů aféry Watergate a přípravu interview investigativního novináře Davida Frosta s Richardem Nixonem. Teprve od zahájení prvních rozhovorů jsem zabrala a sledovala, jak se bude Duel dál vyvíjet. Přestože Nixon je silně dominantní, tak v posledním interview se situace obrátila a Frostovi se podařilo zasáhnout Nixonovo slabé místo a přimět ho k přiznání chyb a k omluvě američanům. Ve filmové verzi tak Frost zvítězil, zatímco reálné rozhovory skončily spíš remízou. Alespoň tak jsem se o tom dočetla v recenzích. A souhlasím i s faktem, že když se řekne Nixon, každý automaticky doplní „Watergate.“ Filmy fungují podobně – spousta z nich pojednává o Watergate, ale jen málo z nich o Nixonovi. Ale co mě se týká, stačilo vidět jednou a dost. Politika opravdu není má silná stránka. (09.09.2012)

Scénář: Peter Morgan .. Politické filmy jsou pro mě většinou poutavým tématem. Frost/Nixon je esencí toho, co na nich mám rád. Poklidně vyprávěný, ale obsahově bohatý film. Precizně natočené, sestříhané s výbornou hudbou a paletou skvělých herců. Jenže všechno a všechny strká do kapsy Frank Langella (i takový Wrestler se s ním v Oscarovém ringu ještě hodně zapotí..). Jeho Richard Milhous Nixon je skutečně herecky grandiózně ztvárněná postava s širokým psychologickým rozhraním. Konverzační drama vysokých kvalit. 85%. (25.01.2009)

Ron Howard jako na houpačce, po slabé Šifře se vytasil s tímto majstrštichem. Dvě hodiny člověk čučí jestli nakonec televizní moderátor David Frost nakope starý zadek Richarda Nixona, který se velice rád poslouchá. Nakonec se jedná o duel dvou rivalů se vším všudy, zpočátku jsem Frosta podezříval, že svou přílišnou pasivitu předstírá. Pochvalu zaslouží všichni herci, hlavně tedy duo Langella/Sheen. (12.05.2011)