Zažít Woodstock

Dokonale obyčejné melodrama schematicky podkuřující liberálnímu publiku (viz samoúčelné scény užívání drog a klišovitá povaha generačních konfliktů) se od hromady jiných hippie-filmů liší svou překvapivě bezprostřední svobodomyslností stran sexuálních orientací. Je osvěžující vidět mainstreamový film, kde se nemusí sáhodlouze vysvětlovat, kdo to jak má, ani lajnovat žádné jasně dané kategorie. Ačkoli tedy film titulní happening pojímá naivně a idealisticky, navíc skrze rámec melodramatu, tedy tradicionalistického, až konzervativního žánru, podává unikátně přesný obraz doby sexuální revoluce. Výsledek pak vlastně lze chápat jako hippie-melodrama, tedy film pro generaci hippies v době, kdy ona zestárla a sama vstoupila do konzervativní fáze (film je adaptace stejnojmenných memoárů Elliota Tibera, které vyšly v době, kdy autorovi bylo 72). PS: Český distribuční titul "Zažít Woodstock" je krajně zavádějící, protože film není o Woodstocku coby hudebním festivalu na pódiu a před ním, ale tak říkajíc o pár lidech v zákulisí. Více v recenzi na Aktuálně.cz. (19.08.2009)

Ang Lee je režisérský chameleon. Po comicsové pecce Hulk přišel s komorní Zkrocenou horou, pak se přeorientoval na typickou velkovýpravnou filmařinu Touha, opatrnost, a znovu se nebál změnit žánr. Jenže tentokrát přišel s příběhem, se kterým jsem se velmi obtížně ztotožňoval, a o postavách se dá říct to na chlup stejné. Pohled na nejslavnější hudební akci všech dob přináší zevnitř, z jeho organizační stránky. Není to žádný zplošťující výklad té doby, přesto to i přes nepopiratelnou atmosféru nebylo v mých očích ono. (17.08.2014)

Po travičce zelené, s LSD barevnou mlhou před tebou i za tebou. Liberálně o sexuálních orientacích. Pohledem neamerického režiséra na americkou kulturu. O politice a ideologii. O rodičích a dětech. Ang Lee staví laťky vždy vysoko,0 občas i s tématy do nebe volajícími, s výsledky někdy mezi nebem a zemí. To však není příklad tohoto snímku. Pohled na zrození Woodstocku v 69 je značně nehudební, což je na jednu stranu dobré, vidět podnikatelskou mašinérii "tří dnů hudby a míru" reprezentovanou kudrnáčem na koni a kravaťáky v limuzíně, značně zajímavé. Ale stejně, vždyť jde o Woodstock, kam se poděla ta hudba, o kterou tam prý šlo? 75% (09.10.2009)

Jedna hvězda z milosti. Tuhle dobu miluju. A obzvláště miluju hudbu z této dekády a těšila jsem se na tenhle počin hlavně kvůli té hudbě. A ejhle, hudby mé milované tu bylo žalostně málo. Místo toho tu máme příběh našeho milého organizátora, jeho rodiny, jako vsuvka posloužil kamarád, co se právě vrátil z Vietnamu... Dobře, to by ještě nemuselo být tak špatný, jenže bylo. Celý to na mě působilo velmi nevýrazně, nebavilo mě to, postavy mi byly úplně ukradené, vlastně celý Woodstock mi byl v tomhle filmu ukradený. Ta atmosféra, kterou bych od snímku na toto téma očekávala, tu prostě nebyla. Pro mě zklamání. 10% (nevím, prostě za ten Woodstock v názvu..) (24.11.2010)

Mohlo by se zdát, že na podrobné přehlídce devastace zeleného lánu během pouhých 3 dnů není nic zajímavého, přesto je mou povinností vzdát hold volnoláskařům své doby a ocenit kvalitu filmu, jež je zjevná, když jsem coby divák bez problémů skočila rovnou do víru dění. Zajímavá sonda, která mě krom hmatatelného zážitku ještě přivedla na myšlenku, či zrovna paradoxně tato doba nastartovala degradující obrat od slova zadarmo k zaprachy. (18.08.2014)