Vejdi do prázdna

Jsou filmy, ktere sokuji. Sokuji a divak se vraci z kina s hlavou plnou myslenek, casto i oplzlych, a jeste dlouho mu vydrzi. Pak je Vejdi do prazdna. Noe svymi zabery uz jen pokracuje ve sve image a la Zvraceny. Baví ho dávat do snimku mrtvolku embrya, sex na sto zpusobu a obri vystrikujici penis. To vse uz na me ale pusobi prilis prvoplanove. Ano, kamera je krasna. Napad je originalni. Ale povrchnost a ucelovost to vsechno zabiji. (29.04.2010)

Pokud jsem o nějakém snímku napsal, že je depresivní, tak vůbec nevím, co napsat teď. Víc jak dvě hodiny ponuré podívané, kterou nám Gaspar naservíroval. Roztřesená kamera, sex, drogy, fikce a skutečnost, toho všeho je tu opravdu spousta. A ještě příběh dvojice sourozenců, kteří si kdysi slíbili, že se nikdy neopustí a navždy zůstanou spolu.... Silný, i když místy těžce stravitelný filmový zážitek, který asi rozhodně není určen pro každého. (20.09.2014)

CHCEŠ ŘÍCT, ŽE JSME NA VĚKY UVÍZLI V TOMHLE ŽIVOTĚ? NIKDE NENÍ NIC LEPŠÍHO?...../// Přišel jsem, viděl jsem, nepochopil jsem. Nevšední filmový zážitek se nedostavil! Tahle velká halucinace si drží zvláštní vypravěčskou atmosféru a předvádí vlastní verzi hardcore umění(?). Schizoidní stavy LSD, kameramanovi záběry a hudba vás vezmou kamkoliv si přejete. DROGY. SEX. (rock 'n' roll chybí, ale o to víc si užijete nohou do praku). ŽIVOT. SMRT. Tady byl sjetej snad i catering! Žádná strhující podívaná, jen něco vypadající zajímavě a co brzy omrzí. Jaká bude pointa? VO CO TADY kurva JDE? JÁ CHCI ŽÍT! (tak nekoukej na takový kraviny idiote!) U porna se už dávno nikdo nestydí a vzhledem k intenzitě blikání obrazovky bych se obával spíš poltegreistů než filmovýho zážitku. ŘEKNI MI, CO SI O TOM FILMU MYSLÍŠ A JÁ TI POVÍM, CO JSI ZA ČLOVĚKA! Heuréka! Propíchali jsme se ke konci! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nevím, kam mě zavede DURMAN. 2.) Zejtra budu na fakultě zkoušenej z potratu. 3.) Chtěl bych se na všechno dívat shora. 4.) Chci vidět vagínu ,,zevnitř“. /// PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (03.04.2011)

Podmanivá a originálna kamera, strih, obraz, zvuk, svetlo, tma, sex, smrť,... Lenže dokedy? Pretože práve tá experimentálna réžia a nelineárne rozprávanie deja, ktoré sú najväčším plusom filmu, nebavia človeka (teda aspoň mňa) donekonečna. A počas 161 minúť sa práve tieto "pozitíva" začali stále viac stávať otravnými. Keby to trvalo ešte o trochu dlhšie, išiel by som s hodnotením ešte nižšie. A ten koniec je už fakt samoúčelný. (13.10.2013)

2009: Tripová odysea, v záchvatu lesku a špíny japonského velkoměsta. Filmům Gaspara Noého jsem se dlouhodobě vyhýbal jako čert kříži, aby mě po naleznutí odvahy mnohdy mile překvapovaly. Vejdi do prázdna možná chvílemi díky namakané vizuální stránce plné nevšedních světelných a trikových efektů působí jako klasický „úžasný barevný trip na drogách“ ve filmu, ale již záhy rozjíždí dostatečně ponurý a znepokojivý obraz, aby temná stránka světa drog (ať už jejich užívání nebo kšeftů s nimi v drogovém podsvětí) plně zvítězila a film ukázal onu temnotu po krátkém omámení v nevšedním, přesto působivém a nepodbízivém stylu. Vešel jsem zde s jistotou, že se z pouhého filmu můžu kdykoliv rázem vrátit zpátky a ocenil nezaměnitelnou atmosféru nočního transu a putování ve stavu kdesi mezi nebem a zemí. Za pomocí retrospektivních útržků se dotváří i silný příběh vztahu bratra a sestry, který ve mně ve spojení se dvěma tragickými událostmi, vizuálem i hudebním motivem dokázal vzbuzovat silné emoce, a celé vyprávění z pohledu bloudícího ducha (od jisté chvíle) již mrtvého hlavního hrdiny podtrhovalo nevšedně opojný zážitek, stejně jako volba ryze subjektivní kamery. Některé průlety nočním městem, fasádami budov, blikajícími nápisy či silnicemi jsou naprosto úchvatné, snímek na mě navzdory dlouhým scénám úspěšně fungoval skrze pocitové vnímání atmosféry. Po dvě třetiny filmu bych klidně udělil i plný počet, jenže po čase se Noé opět rozjede v tom, co mi na něm už tolik nesedí a vedle přehnaně dlouhé stopáže začal přidávat i na šoku z explicitních detailů i extrémně nepříjemně blikajících světlech. Škoda, neboť i závěrečné vyústění má jinak dost do sebe... na druhé straně, vzhledem k tomu, že jsem se přesně těchto ingrediencí obával od Noého ve velkém stylu po celé 3 hodiny, se mi takto pozvolná a citlivě umírněná gradace, se šíleným vrcholem až před samotným finále, pořád spíše pozdává. [80%] (14.08.2024)