Mezi zdmi

Já jsem naprosto spokojený človíček, protože znám dost učitelů (a školu vedle), tak vím, že takhle nějak to probíhá v reálu a ruku na srdce, je to někdy pěkná fuška na psychiku. Je to skoro umění udržet žákovu pozornost a já to skutečně obdivuji. Nedávno jsem se dozvěděla, že i pro autistické děti je zavedená pomoc v podobě pracovnic (zní to studeně, ale není), které jsou školené a mají empatickou duši. Celou dobu výuky je s tím dotyčným žákem v lavici a přesně ví, co dělat, když se tento žák prvního stupně na gymnáziu nějak projeví. Já tomu nerozumím, ale vážně klobouk dolů. A v tomhle případě jde také o skutečnost, kterou převedl samotný aktér na plátno a ještě si v něm zahrál. Ne vždy všechno dopadne k učitelově obrazu, ale za každou trošku pokroku patří takovým lidem velká chvála. (23.11.2016)

Erasmus je výměnný pobyt mezi školami, kde pár národnostní v žádném případě, NIKDY, nemůže chybět. Jednou z těch národností jsou Francouzi, druzí pak Němci. Zatímco Němci byli skutečně Němci, Francouzi byli skutečně Francouzi sotva z poloviny. To také ukazuje, jak těžké problémy si na svá břemena Francie za posledních desítek let, volnou imigrační politikou, naložila. To ve výsledku také znázorňuje tento film. Nejenom, že jejich studijní systém je víceméně na hovno, oni se učitelé snaží ještě studentům vyhovět. Abych pravdu řekl, tohle jsem v životě v českém školním systému nezažil. Ten když mohl, tak většinou ještě přidal na obtížnosti. Francouzi si za to ale můžou sami a problémy, kterými teď trpí se musí chtě nechtě prorvat. Mezi zdmi tak ukazuje tenhle problém z té nejzákladnější podstaty, ze školy, od kolikrát sotva patnáctiletých studentů, mezi kterými se nevyjímají jak Nigerijci, Korejci tak Albánci a samozřejmě Francouzi. Ti se melou jeden přes druhýho, nikdo nedokáže být pozadu, nikdo ale také nedokáže být zticha. Mezi zdmi je tak film, který je především plný naprosto perfektních dialogů, které v sobě skrývají stovky otázek na samotnou Francii. Také ale představují Francii současnosti a Francii budoucnosti. Není lehké si to uvědomit, ale je to tak. (27.04.2011)

Film o škole a učebnom procese, ktorý je zaujímavý pre tému. Najmä aj preto, že školské systémy sa líšia a líšia sa aj jednotlivé školy, taktiež veľa záleží od samotných učiteľov a samotných žiakov. Nahliadnuť do tejto francúzskej školy bolo zaujímavé a dalo by sa to dopodrobna rozobrať, kde učiteľ robil chyby a kde to bolo ozaj neúnosné, ale ja nehodnotím ich, ja hodnotím film. Prvá časť bola dosť všeobecná a bolo v nej veľa rečí, ale málo skutkov, v druhej sa riešili skôr osobné konflikty, ale učebný proces je tak trocha chaoticky zobrazený, tiež si myslím, že tento film stojí za to vidieť, môže byť inšpiratívny, kde pridať, kde ubrať, kde neopakovať, je to zaujímavá a kvalitná dráma. (14.03.2013)

Je skutečně velkým paradoxem, že nejrealističtější a nejlepší film o problémech současného českého školství natočí Francouzi. Nikdy by mne jako českého učitele nenapadlo, že se budu dívat na svého filmového francouzského kolegu a tak moc v něm uvidím sebe. Všichni, kdo nechápete, proč je v současnosti tak obtížné být učitelem, podívejte se na tenhle snímek. Česká realita je (samozřejmě mimo autonomní systém gymnázií) ještě o chloupek horší... (a to nemluvím o systému učňovského školství...o něm vypovídá spíše estonský Klass...) Laurentu Cantetovi se především nezvykle přesně podařilo vystihnout typologii složení průměrné třídy - nadaný a inteligentní Číňan (v české lokalizaci Vietnamec) sedící vždy vpředu, problémoví přistěhovalci z jihofrancouzských departmentů (u nás Romové) sedící naopak vždy až vzadu co nejdále od katedry, pro které je nepřekonatelným problémem již mnohdy jen přinést si pomůcky či vypracované domácí úkoly - jsou také zdrojem konfliktů; avšak agrese, alespoň tedy podle mé očité zkušenosti, je u nás spíše výsadou bílých českých dětí z rodin ze dna sociálního žebříčku. A zbytek třídy? Totální úpadek tradiční evropské vzdělanosti v kombinaci s nepřítomností elit (všechny nadané děti již dávno odešly na víceletá gymnázia a jiné výběrové školy) a s rezonancí duchovní krizí postižené materiálně kodifikované společnosti je ve výsledku hodně deprimující...a to nejenom pro učitele... Všimněte si také, že ve vzdělávacím ústavu tohoto filmu neučí žádný Afroevropan. Je to příznačné, stejně jako u nás - nikdo z elit nejproblematičtějších etnik dané společnosti (ve Francii přistěhovalci černé pleti, u nás Romové...) nedokáže dostatečně silně zvednout svou sociální kotvu a vymanit se z predestinace svého etnika - u nás je to ještě horší než ve Francii, my nemáme ani romské fotbalisty či jiné sportovce v reprezentačních výběrech... Podobné filmy: Oddělen, Klass, Monsieur Lazhar, Half Nelson (07.12.2008)

,,PANE UČITELI, JÁ SE NENAUČILA NIC“...,,NEMŮŽEŠ CHODIT DEVĚT MĚSÍCŮ DO ŠKOLY A NIC SE NENAUČIT“...,,JÁ JSEM TOHO DŮKAZ“...,,ČETLI JSME PŘECE KNÍŽKY“... ,,- TY JSOU PĚKNĚ BLBÝ“..... /// Škola plná imigrantů – noční můra učitele. François neustále debatuje s 13 (15) tiletejma ,,houpacíma koňma“ o hovně (či co že to znamená slovo ,,Rakušanka“) nebo proč ,,konjuktiv“... (tuhle pičovinu neznám zase já...).... Sulejman, Bubakar, Khumba, Wei.....chtěj taky něco říct. Všichni melou, přeřvávaj se a já jsem mírně afektován. Proč jsem jen já, osoba s vytříbeným vkusem chtěl vidět tuhle .... (doplň si sám – prej škola hrou...)? ,,VY TADY DĚTI JENOM TRESTÁTE A NEMOTIVUJETE JE! (názor rodičů, pro kterej bych vraždil!!!) Porady učitelů – (jak na smrady) jsou podobně o hovně (bohužel zdražilo i kafe v automatu...). Prostě takovej pohled na školu plnou imigrantů. Sami si máme vytvořit názor. (Co my. Frantíci!) Snaha o nahlídnutí do ,,kultury“ školy, problémů, o pochopení studentů....tak to funguje výborně! Nenásilně, pomalu a samo. A závěrečná třetina – to už je střet ideí, plno (mých) negativních emocí a (zřejmě) přichází to, co jsem od filmu čekal. COPAK MÁTE ve Francii TĚCH ČERNOCHŮ MÁLO? Aha, já zapomněl... filmový zamyšlení na společenský téma. Rozhodně zajímavější než to naše. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu od Françoise Bégaudeau číst nebudu. 2.) Nikdy bych nenechal ze školy vyloučit studenta, kterýmu by hrozil návrat do Afriky. 3.) Thx za titule ,,fridatom“ a ,,Natálie Nádassy“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (19.03.2012)