Mezi zdmi

Medzi stenami je film, v ktorom môžeme konfrontovať naše skúsenosti s fungovaním našich stredných škôl a pristupom učiteľov k žiakom u nás a vo Francúzsku. Nebudem hodnotiť túto konfrontáciu, hodnotenie je individuálne. Medzi stenami pôsobí maximálne autenticky a to aj napriek tomu, že má silný scenár. To vyzerá na prvý pohľad ako paradox, pretože autenticizmus sa väčšinou rovná dokumentárnemu, dejovo neviazanému štýlu. Tým vzdávam hold scenáristom, že sa im podarilo vyvolať taký silný dojem ako z dramaturgickej stavby, tak z oslovenia diváka kontroverznou témou. Učiteľské povolanie je jedno z najťažších a za takéto peniaze je to otročina. (05.06.2012)

(1001) Jak pravil nejmenovaný pedagog FAMU: "Jestli takhle vypadá hodnověrný vzorek budoucí francouzské společnosti, tak je západní civilizace odsouzena k zániku." Vadilo mi dost věcí, předně to, že mě opravdu nebavilo se na film dívat. Nejspíš za to můžou moje latentní sklony k elitářství nebo co. Další věc, učitel se podle mě zachoval dost špatně, aniž by film nějak akcentoval to, že je to naschvál, že chce ukázat to, že i on je jenom člověk. Všechny ve filmu ukázané situace, které vedly k vyhrocení situace se Souleymanem například vyprovokovala Esmeralda, ale nikdo ji za to nikdy nepokáral, ani jí to nedal nijak najevo. Učitel problémového studenta po celou dobu hájil, ale nakonec ho potopil proto, že se nechtěl přiznat, že přirovnal studentky k rajdám. Zkrátka všechno, co se na plátně dělo, vedlo pouze k mému rozčarování, ale ne takovému tomu zdravému rozčarování, za které bych byla ráda. Ke zcela patologickému rozčarování, které jenom posiluje můj nezájem o ghetto filmy. K čemu je mi autenticita, když film vyvolává nulový dojem. (06.06.2011)

Film o škole a učebnom procese, ktorý je zaujímavý pre tému. Najmä aj preto, že školské systémy sa líšia a líšia sa aj jednotlivé školy, taktiež veľa záleží od samotných učiteľov a samotných žiakov. Nahliadnuť do tejto francúzskej školy bolo zaujímavé a dalo by sa to dopodrobna rozobrať, kde učiteľ robil chyby a kde to bolo ozaj neúnosné, ale ja nehodnotím ich, ja hodnotím film. Prvá časť bola dosť všeobecná a bolo v nej veľa rečí, ale málo skutkov, v druhej sa riešili skôr osobné konflikty, ale učebný proces je tak trocha chaoticky zobrazený, tiež si myslím, že tento film stojí za to vidieť, môže byť inšpiratívny, kde pridať, kde ubrať, kde neopakovať, je to zaujímavá a kvalitná dráma. (14.03.2013)

Tenhle snímek je svým stylem blízkým příbuzným italské Gomory. Tedy nejde v pravém smyslu slova o klasický hraný film, kde scénář předkládá divákovi nějaký příběh, nýbrž jde o hraný dokument, který děj na plátně podřizuje co největší autentičnosti prostředí, realitě chování filmových postav a celkové výpovědi o stavu francouzského školství. Je přitom nutné zdůraznit, že Laurent Cantet si nevybral nějaký extrémní případ, ale spíš běžnou školu z velkoměstské periferie s řadou dětí přistěhovalců a nepříliš motivované městské chudiny. Francouzské školství trpí obrovským záškoláctvím a kriminální činností, takže většina českých škol je v tomhle ohledu ještě na tom poměrně dobře. Na druhé straně mám dojem, že se snaží tenhle handicap dohnat. Vzhledem k výše uvedenému to není film zábavný, spíš jde opravdu o dokumentární pohled na danou problematiku. Celkový dojem: 80 %. (19.04.2011)

Žasnul jsem, že se něco takového podařilo natočit. Hraný film ze školního prostředí, který nepůsobí kašírovaně, a nebýt zřetelně sledovatelného ústředního příběhu, skoro bych si myslel, že koukám na dokument. U nás bychom o nich natočili tak maximálně Bastardy a ukazovali, že problémy jsou pouze na straně žáků... (16.05.2011)