Leningrad
Leningrad
Attack on Leningrad
Attack on Leningrad
Režie:
Alexandr BuravskijScénář:
Alexandr BuravskijKamera:
Vladimir KlimovHudba:
Jurij PotějenkoHrají:
Gabriel Byrne, Mira Sorvino, Alexandr Abdulov, Vladimir Iljin, Michail Jefremov, Olga Sutulova, Kirill Lavrov, Armin Mueller-Stahl, Sergej Nikoněnko (více)Obsahy(2)
Píše se rok 1941 a 2. světová válka stále zuří. Nacistům se podařilo ovládnout přes polovinu Evropy a část Ruska. Postupovali rychlo, dokud se ovšem nedostali k Leningradu. Hitler v roce 1941 nedokázal Leningrad obsadit ani po tříměsíční ofenzívě, a pochopil, že město nemůže dobýt silou. Rozhodl se tedy město obklíčit a nechat tři miliony lidí k smrti vyhladovět. Uprostřed tohoto strašlivého obležení se ocitá i mladá anglická novinářka Kate Davisová, která se ve zbídačelém a hladovějícím městě snaží přežít. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (103)
Vcelku nudně natočený snímek, připomínající spíš romantický film, než válečný a to je při tak silném tématu, jako je blokáda Leningradu, velká škoda. A dost mě fascinují filmy, kde si někdo ani nepohraje s castingem - protože na to, aby někdo zahrál Hitlera, přece stačí nalepit mu knírek a učesat patku. ()
Celý jsem to prožral. Připomínalo mi to dobu když jsem skončil školu a neměl práci. Vypli mi plyn a proud, venku mrazy jak v Rusku a byly dny,kdy ani ten kus skývy nebyl...po třech dnech třeba jedny čínský nudle a psí granule...křeče v břiše a bolest hlavy a strašná únava...pod okny brebentily německý turisti, jen mne nebombardovali a psalo se 21.století v ČR. ()
Tak tohle byla bída. Začalo to opravdu dobře a zápletka byla zajímavá, ale jednání hlavních účastníků jsem nějak nepobral a konec byl vyloženě debilní, celé to bylo jakési na půli cesty mezi zajímavým dramatem z prostředí vyhladovělého Leningradu a lacinou agitací "Němci jsou zlí, Sověti jsou taky zlí, ale ne tak moc a Angličani tomu nerozumí". Navíc ty vsuvky s výjevy "od Němců" byly tupý, až to bolelo - a přitom tam bylo tolik zajímavých herců. Vyložená ztráta času. 40%. P.S. Nevlastní matka Kate Davisové tam mluví o KGB, ale tato organizace vznikla skoro až 10 let po konci 2. světové války, v té době to byla ještě NKVD. Ale to by asi Američani nepaněmájeli. ()
Hezký důraz na obrazovou složku, které občas uškodí střih, ♫ příliš násilná hudba, vykonstruovaná zápletka, herecký průměr a zbytečná romantická omáčka. Pro mě bude film hlavně impulsem k doplnění si polistopadových, revidovaných informací o životě v obleženém Leningradu, které film občas naznačí. Fandovský dabing otřesný. ()
Historický film vypovídající o životě v Leningradě v době nacistické blokády. Do obklíčeného Leningradu přijíždějí zahraniční reportéři a při náhodném bombardování zmizí novinářka Káťa, dcera bývalého bělogvardějského generála. Objeví ji rudoarmějka Nina, která ji ukryje v domě, kde žije matka se dvěma vyhladovělými dětmi a také operetní pěvkyně. Káťa si zamiluje obě děti, k Nině ji začne vázat velké přátelství. Když se Kátin přítel, novinář Phill (?), dozví, že je Káťa naživu, vyhledá ji, ale Káťa se z břehu Ladožského jezera vrací k opuštěným dětem, aby se vydala na dobrovolnou smrt hladem. Nádherný příběh o přátelství, který se však nevyhýbá ani pohledu na Stalinovu krutovládu; když NKVD zjistí, kdo se v Leninbgradě ukrývá, pokládá Káťu za špionku a snaží se ji nalézt. Přitom umírá i důstojník Kornějev, který Káti pomohl spojit se s Phillem. Pět hvězdiček dramatu jen podtrhuje vynikající režie i projev představitelů hlavních rolí. ()
Galerie (15)
Zajímavosti (5)
- Blokáda Leningradu trvala od 8. září 1941 do 27. ledna 1944. Během ní ve městě zemřelo hlady přes milion obyvatel. (Petulka88)
- Blokáda, jež trvala 872 dní a měla za následek smrt kolem 1,2 milionů lidí, se postupně vytrácí z paměti, a to nejen na Západě. Z tisíce ruských dětí, které se zúčastnily konkurzu na roli v tomto projektu, dokázala pouze polovina z nich něco říci o blokádě. (Aelita)
- Během blokády zemřelo dle různých zdrojů od 300 tisíc do 1,5 milionu lidí. Například v Norimberském procesu se uváděl počet mrtvých 632 tisíc lidí. Pouze 3 % z nich zemřelo na následky bombardování a dělostřelecké střelby, ostatních 97 % zemřelo hlady. Reálný počet obětí přibližuje fakt, že ze všech městských hřbitovů jen na Piskarevkém bylo během blokády pohřbeno na 657 tisíc lidí. Celkově během bojů o Leningrad zemřelo více lidí než ztratily dohromady Anglie a USA za celou válku. (Aelita)
Reklama