Expendables: Postradatelní

Po skončení jsme s kámošema nadšeně kecali o tom, jak je ten negr všechny rozsračkoval tou AA-12, jaký dělal Statham fatality a jak byl Lundgren nezničitelnej, až do konce titulků. A já se zase cejtil jako malej, když jsem Slye a spol. tajně hltal v noci na Nově a bál se, aby se máma nevzbudila a nezatrhla mi to abych šel spát :))) (19.08.2010)

Autorekapitalucia: Jedny z najlepsich akcnych scen roka (sekvencia v tuneli vladne) kde takmer kazda je svedkom Slyovej chuti hrat sa. Dalej najlepsia buddy chemia (A-Team zavistlivo mava zo zadnych rad, na druhej strane treba priznat, ze tam, kde sotatne filmy tuto buddy chemiu museli poctivo budovat, Sly a spol. zacinaju, tam kde ini so snazenim koncia uz len postavenim sa pred kameru) a fungujuce monology/dialogy. A aj ten strih toho az tak vela nepokazil (hlavne ked si porovnam kontaktne suboje v niektorych tohtorocnych nepodarenych arenovkach typu Tekken, kde mozno premierna dlzka zaberu bola este dlhsia ako v Expendables, ale neprehladnost na platne bola naopak vyssia). 8-9/10. (06.09.2010)

Ryze akční film s nepříliš dobře natočenými akčními scénami? To nezní jako moc dobrá premisa... Stallone se dějově i hereckým obsazením obrací k akčním filmům 80. let, ovšem kinetikou kamery a hlavně rychlostí střihu ujel až kamsi za Bournovu trilogii. Akce je nepřehledná, choreogrefie tak nemá šanci vyniknout, rychlost ji nepřidává na stylovosti, ba naopak ubírá z požitku sledování letitých oblíbenců. Jakoby ani nebyl čas se jim pořádně věnovat a přitom právě oni představují ten stěžejní prvek, díky němuž i prázdný film dokáže naplnit většinu očekávání. Estráda starých známých tvrďáků, hektolitry testosteronu - muži z ocele, kteří si však stále uchovali kousek duše - Expendables tvoří skvělou partu! Škoda jen, že se nevydali na trochu zajímavější pouť... 7/10 (01.09.2010)

Stallone, Lundgren a pak dlouho nic. I přes všechnu tu snahu sidekicků být na sílu cool a dávat jednu vycizelovanou hlášku za druhou, chvílemi totálně hovadskou kameru a několik scén, u nichž byste se nejraději propadli i za samotné tvůrce (slzy Mickeyho Rourka, hlášky a výjezd na hřiště Jasona Stathama), si u toho člověk může říct, že se bez výčitek baví. I když si tuhle dobu pamatuje jen z VHS. (19.08.2010)

POSTRADATELNÍ jsou přijímáni jako nostalgická osmdesátková akční řežba, ale přes všechno to fanboyovské nadšení bez schopnosti kritického myšlení se opomíná na to, že takhle ty filmy nikdy nevypadaly._____ Přímočarost vyprávění a ideologickou jednoznačnost snímek nahrazuje nezvyklými odklady, solitérního hrdinu týmem a znejasňováním dichotomie dobrý-zlý přítomností agenta, i když si zachovává charakteristické prvky v podobě ženské postavy jako katalyzátorky akce a určitého homoerotismu (zde uvědomělého)._____ V případě stylu se na místo převažujících amerických plánů v 3-5 sekundových statických záběrech setkáváme s pokusem o greengrassovskou kinetiku v nepřehledných akčních sekvencích, které mají délku záběru kolem dvou sekund a které upřednostňují polocelky s leoneovsky nezvyklými prostřihy na detail. (Nepřidává ani to, že většina akce se odehrává v noci či potemnělých prostorách, úvodní noktovizorové vidění je spíše moderně videoherní než predátorovsky neotesané.) Způsob záběrování, průměrná délka záběru i kompozice se sice přizpůsobují způsobu boje postav v kontaktních střetech, ale jinak jde spíše o důkaz atrofovanosti určité podoby dobového žánrového filmu, kdy se na místo pohybu a s ním spojené dynamiky dočkáme stání a střílení, popř. sezení při jízdě a střílení, které vždy končí atrakcí podpořenou nedobovými digitálními triky, u nichž si nejsem jist, nakolik jde o záměr (což v případě takových PREDÁTORŮ se sebereferenční scénou výbuchu, odkazující na osmdesátky i logo studia, napsat nejde). _____ Problematická je i ona časová a prostorová neurčenost, která by sice odpovídala odkazovanému, ale je přitom narušována narážkami na současné dění v podobě pirátských-pašeráckých lodí, waterboardingu ad. V takových scénách se odkryje nepatřičnost celého projektu, jehož podoba by našla své místo v reaganovských fantasy, ale ne v obamovských časech hyperinteligentních akcích. (Ovšem po vlně sedmdesátek je letos v kurzu křísit osmdesátky.) Jediná sebeironická scéna v kostele, ve které se otevřeně na něco konkrétního odkazuje, tak může vyvolat patřičnou dávku nostalgie, ale zbytek tomu svou formou neodpovídá._____ Přestože výše zmíněné se může zdát jako kritika, není tomu tak, protože mám za to, že tahle podívaná neměla být osmdesátková, i když je tak přijímána, nýbrž o remíze mezi tehdejší a současnou podobou žánrového akčního filmu, vyjádřené schématem buddy movie (Stallone, Statham) a korunované odpravením záporáka. POSTRADATELNÍ tak spíše dokazují, že budou chybět přerostlým puberťákům, kteří ne a ne vyrůst, než že by se zařadili mezi opravdové chlapské filmy, které jsou oslavou mužské pospolitosti a kamarádství, jako se to stalo Peckinpahově DIVOKÉ BANDĚ či Aldrichově TUCTU ŠPINAVCŮ, na něž lze nalézt v POSTRADATELNÝCH odkazy. PS: Co se skutečně skrývá pod 80´s: http://pics.kuvaton.com/kuvei/the_expendables.jpg . (21.08.2010)