Expendables: Postradatelní

Prva skoro 45-minutovka bola vyborna zalezitost, kopec hlasok, rypania, utahovania si samych zo seba... Ale potom sa zrazu stalo nieco nepochopitelne a film sa prehupol do pre mna uplne nepochopitelnej roviny. Bolo to az prilis preplacane, na konci sa uz na to ani dobre nepozeralo, kamera bola priserna a finalna scena bola az prilis dlha, prilis rozvlacna a zbytocne "bourneovska". Ale rozhodne sa na to dalo pozerat, uz len zo samotnej nostalgie :) (22.08.2010)

Nejlepší letošní nakopnutí zpět do osmdesátek, kdy šel z akčních hrdinů přirozený respekt, protože pro svaly neprošli dveřma, kdy jednočlenné armády rozpoutávaly své soukromé války, a kdy se vykostění padoucha pointovalo ultrasuchou hláškou. Od úvodního nočního záběru se siluetou komanda v gumovém člunu (který jste mohli v kině vidět naposledy snad ve dvojce ŽHAVÝCH VÝSTŘELů před sedmnácti lety) a Lundgrenova následujícího "varovného výstřelu", je to všechno zpátky. Celá moje puberta strávená přepínáním mezi SMRTONOSNOU PASTÍ na Nově a soubežně běžící SMRTONOSNOU ZBRANÍ na jedničce, ve snaze vychytat z obou ty nejlepší scény. To vše se vrací díky téhle nesmírně pohodové variaci na čtvrtého RAMBA, v níž si Sly podává ruku s novou generací a symbolicky jí přenechává největší a nejhlučnější kanón. A kde nejlepší přestřelka je paradoxně ta verbální v kostele, kterou Sly a Arnie završují léta vzájemného pošťuchování ve svých filmech tváří v tvář. Stejně jako když se přepíná mezi jednotlivými bitkami a člověk v každé nadšeně poznává nějakou z akčních hvězd. To pak člověk odpustí i tu Slyovu nešťastnou snahu jít v nápaditých akčních scénách s dobou a kamerově a střihově je kurvit. Takže ještě jednou - ženské se nebijí (a už vůbec neznásilňují), chlapské přátelství nade vše a nikdy není pozdě udělat (aspoň jednu) správnou věc. Nálet smrti! (21.08.2010)

Sly Stallone plní na stará kolena přání všech fanoušků osmdesátek a po Rockym a Rambovi přináší poslední dárek – týmovku snů. No, snů, upřímně, všichni bychom rádi viděli v hlavních rolích trojlístek z kostela. Ale doba se změnila a musíme brát to, co se nabízí. A v rámci možností Sly volil dobře. Statham připomíná neurotickou frenetičnost Cranku, Li si pohodově vychutnává lehce komicky posunutou postavičku „půl chlapa“, Lundgren po letech není k smíchu, Crews baví tím svým lehce vyšinutým stylem mluvení a nejméně výrazný článek Couture alespoň stojí za pár dalších hlášek. A Sly je prostě Sly (na svůj věk vypadá neuvěřitelně cool), typický hrdina, který si drží morální kodex i v záplavě očividné digitální krve (tady Postradatelní oproti poslednímu Rambovi nejvíce ztrácí). Příběh není překvapivě až taková tupost, jak by se čekalo (možná je to i škoda). I tak je ale jisté, že ten film vznikl pouze proto, aby si jedna generace mohla nostalgicky v kině zavzpomínat. Pro někoho málo, pro mě potencionální srdcovka. P.S. Scéna v kostele je maximálně využitá – kultovní status zaručen. (18.08.2010)

[imdb: 7.2/10] | me: Je radosť pozerať na klasiku... Sly vie čo je dobrá akcia a vie ako ju naservírovať, lenže ... V tomto prípade mal film obrovský potenciál, povedal by som až enormný a možno aj moje očakávania boli rovnako veľké, ale musím povedať, že nebol využitý dostatočne. Viem si predstaviť oveľa viac akčného priestoru pre jednotlivých borcov. Film má svoje vynikajúce miesta ("kobercový" nálet na prístav, double-destruction v podaní Li-Statham, extra gulometnú kalenicu), ale množstvo miest je veľmi obyčajných, povedal by som jednoduchých (čo sa v takomto žánre nenosí). Viem o čom je akčná klasika, pretože som na nej vyrastal a stále sa tam rad vraciam :) a viem, že tu by sa dalo viacero vecí spraviť inak - tak, aby každý z expendables ostal vyťažený na 120% a každý z nás nabažený po samotný okraj (viď Rambo IV). Film šiel správnym smerom, potešil (pretože niečo také sa už len tak nevidí), ale s daným herecko-boreckým potenciálom by mohol priniesť ešte oveľa viac. Je ťažké presne popísať to, čo by som tam vložil, ale som si istý, že každý správny chlap vie o čom hovorím. Lee Christmas: What's he sayin'? Hale Caesar: He said we're dead, with an accent! (04.09.2010)

Hvězdu (a půl?) dolů za zbytečné rockyovské kecy (= patetická demence - odsral to hlavně chudák Mickey), které se nějak moc netvářily, že by to bylo "jen pro prču". Jinak hodně příjemná jízda (i když začátek navnadil na trochu víc, než se pak dělo) - u kostelní scény slzička ukápla. Dala bych si druhej chod. (19.08.2010)