Čtvrtý druh

Zkouška nedobrovolného spojení aneb interaktivní rozpolcenost na čtvrtou... Dost možná nejsme ve vesmíru sami, ale jestli tam doopravdy NĚCO je, pak na to budeme sami. Aby vše fungovalo přímočaře a znepokojivě, tak ona interaktivně dokumentární forma nesmí být samoúčelná, což mi právě u The Fourth Kind po většinu času připadalo, že tady to prostě prvoplánové je. Olatunde Osunsanmi podle mě zcela jednoznačně klade důraz na jednotlivé detaily, které ale ve výsledku poněkud nezapadají do jednoho kompaktního celku. Zkrátka "filmová" linka příběhu se s tou "dokumentární" jednoduše tluče jak děcka na pískovišti a v důsledku toho celková autenticita prostě pokulhává. Ne, záměr určitě nebyl špatný, ke kladům nepochybně patří nápaditá práce Lorenza Senatoreho s kamerou (bohužel už o dost méně povedený střih) i zvláštně (po)ruchová hudební kulisa Atli Örvarssona a pár nezpochybnitelně znepokojivých okamžiků. Na druhé straně nevěrohodná Milla Jovovich a ta mnohdy zbytečná "čtyřiadvacítková" obrazová mozajka. Zkrátka The Fourth Kind mohl být dobrý paranormální film, avšak když chcete až přespříliš, pak to všechno funguje jen napůl. P.S.: "Během roku 1976 několik dětí a mladých dívek nezávisle na sobě pozorovalo podivného opeřeného "sovího muže". Objevoval se blízko kostela v Mawnanu, malé vesnici na jižním pobřeží Cornwallu" (Karl P. N. Shuker, Atlas světových záhad, 1996) - všechno souvisí se vším. [final rate: 50%] (17.03.2011)

Fakt nezvyčajný úvod už od prvých sekúnd v podaní M. Jovovich, ktorá varuje pred silnými zábermi a strašidelným príbehom. To všetko tvorcom vyšlo tak napoly, pretože až na pár strašidelných scén tu nejako nefunguje celkove prepojenie príbehu, spätne mám pocit akoby som sledoval niekoľko viac, či nemej vydarených scén, ktoré nedokázali vytvoriť nejaký súvislejší celok. Celkovo hodnotím priemerne, ale priznávam, že scény so zahľadenou sovou v okne pôsobili desivo. Film 60%. (18.07.2010)

Největší problém je, jak strašně vážně se ten film bral a už vůbec ta první scéna s rotující Millou, která s kamenným výrazem přesvědčuje, že "byly použity archivní záběry" a "je na vás, čemu uvěříte," byla směšná. O to víc tragický jsou pak všechny dvoj-scény s filmovým a "pravým" záběrem, který jsou podle mě úplně zbytečný a navíc mi strašně lezla na nervy "pravá" doktorka Abigail s tím plačtivým výrazem a tenkým hláskem. Další zklamání bylo, že jsem až do konce trpělivě čekala, že konečně něco uvidím. Pokud nepočítám jeden úplně rozmazanej stín a ten asi vteřinovej záběr nad domem, tak, zřejmě v rámci věrohodnosti, nám neukázali nic a ta zrnící obrazovka mě časem těžce štvala. Mělo to ale pár tajemnejch momentů a ty 2* jsou přesně za dvě scény, který byly velice dobrý, a to jsou obě scény z hypnózy. Snad už ten trend hororů, co se "doopravdy staly," brzo přejde. (26.04.2011)

Jsem rád, že jsem o filmu nic předem nehledal. Byl jsem příjemně překvapen dobrou atmosférou, ale především skvělými "původními" záznamy zachycujícími hypnotické stavy. Ty mají opravdu silnou atmosféru a jsou působivé, i když bych řekl, že má vnitřní snaha "uvěřit neuvěřitelnému" byla silnější než tvůrčí schopnost mě přesvědčit:). Koncept střídání "archivních" a nových záběrů je velmi dobrá. Škoda, že po shlédnutí prostě jen vygooglíte realitu a všechno to kouzlo rychle zmizí... Ale pokus to byl dobrý, v dnešním světě však odsouzený k zapomnění (na rozdíl od Fire in the Sky). (12.08.2010)

Je to jako s Gibsonovým Umučením Krista. Zatvrzelým odpůrcům bude tenhle film připadat k smíchu a lidem, kteří na UFO věří nebo (můj případ) jsou o něm alespoň schopni přemýšlet (protože prostě nejsou tak sobečtí, aby si mysleli, že vesmír je kromě nás mrtvý), se bude líbit. Co se Čtvrtého druhu týče, výhrady mám jen k přítomnosti samotného režiséra v něm - podle mě mohl doktorku Tylerovou zpovídat kdokoliv jiný, ale tenhleten Olatunde se zřejmě moc chtěl vidět na plátně - a k jedné scéně ze závěrečné čtvrthodiny (MOŽNÁSPOILER: Millu na palubě lodi a okolo ní rotující mimozemšťanské "lékařské" nástroje opravdu nebylo nutné ukazovat). Jinak vše OK, film se mi líbil, ze scén (hypnózy, střelba, závěrečný monolog skutečné Tylerové) slušně mrazilo, herci (Jovovich, Koteas, Patton) odvedli dobrou práci. Pochvala za minimalistickou, ale atmosférickou hudbu. A za to, že jsme se nedočkali ani jednoho E.T. (25.07.2010)