Neopouštěj mě

Objektivně za 3*. Subjektivně za 4*. S podobným komentářem, jako v případě Předčítače, protože i u Never Let Me Go tkví síla především v myšlenkách, které předkládá. Ale Mark Romanek je podává způsobem, který není zrovna tím nejvhodnějším a za vlasy přitaženým, byť příjemným. Hraje si s motivy i pocity, co nejsou ve výsledku rozvinuty k plné divákově spokojenosti. Ale přeci jen je Never Let Me Go po emocionální stránce obstojně fungujícím a díky hlavním představitelům i uvěřitelným filmem. Pod povrchem tiše plynoucím, jako život sám. (02.01.2011)

Na to, že je tenhle film dost důležitým románem pro anglickou populací, mě teda ničím zvláštním neoslnil. Vypráví důležitý příběh plný emocí, vypráví ho docela dobře a každou chvíli se na film hrozně hezky kouká. Tak hezky, že byste si z některých scén nejradši udělali fotky, kdyby jste tam stáli vedle kameramana. Jenže to prostě nestačí. Zbytek jsem přešel utrpením, který z filmu šíleným způsobem vyřazoval. (31.01.2011)

Představte si alternativní historii - svět bez rakoviny plic, AIDS, roztroušené sklérózy. Ideální že? Podobným tématem se zabývá samotný film, i když to tak na první pohled nevypadá. Možná že ideální svět, film Never Let Me Go však staví diváka před otázku - za každou cenu? Film je hodně pomalý a dopodrobna rozebírá a studuje jednotlivé postavy příběhu, jejich jednání, lásku, zradu, nenávist... Vše vykresluje s velkým důrazem na detail a svou melancholickou atmosféru se mu daří přenášet i do okolí diváka. Herecké obsazení nemohlo být přesnější, jestli jsem doposud nebral Andyho Garfielda vážně, rok 2010 to jistojistě změnil. Ke konci dění zpomaluje a začíná stagnovat, což krásně koresponduje se stavem tří hlavních hrdinů. Téměř závěrečná scéna "Musím si vystoupit" patřila k tomu nejintenzivnějšímu, co jsem v poslední době viděl. PS: Keira Knightley má fóbii z filmů, odehrávajících se v současnosti? (09.01.2011)

Největší chybou je jednoznačně obsazení.Ošklivá Carey Mulligan s parukou na hlavě (byla to doufám,paruka)mne vyloženě rozčilovala svou lhostejností po celý film.Nedokázala ze mě vymáčknout jedinou slzu,připadalo mi,že je to prostě herečka bez emocí.Jako Kathy jen tiše seděla,civěla,občas brečela a údajně potichu doufala,že se její údajně nejlepší kamarádka rozejde se svým přítelem,aby ho mohla mít pro sebe.Když už ho získá(ne snad,že by pro to něco udělala,impuls jí dala Ruth),brzy ho zase ztratí.Já se ale ptám.. proč,když do sebe byli Tommy a Kathy tak zamilovaní,společně neutekli?Proč se nedali dohromady hned jak se zamilovali?Odpovědí je,že tohle celé vlastně nemá vůbec smysl.Možná bych měla jiný názor,kdyby roli Kathy dostala Keira.Jsem si jistá,že ta by mě ohromila a možná i dohnala k slzám.Prkenné Carey se stejným výrazem v nesympatickém ksichtíku po celý film se to fakt nepovedlo.Dojatá jsem byla až když jsem viděla umírající Ruth (Keira),ačkoliv se nikdo její smrtí moc nezabýval.To bylo samé Tommy tohle,Kathy tamto..na jednu stranu opravdu poutavý námět a děj,na druhou zkrátka špatně zvolení herci.Láska hlavní dvojice snad ani nikoho nemohla dostat,protože to zkrátka nemělo žádnou jiskru,nic.Upřímně jsem ještě nikdy nebyla tak nejistá ohledně hodnocení filmu.Nakonec dávám tři hvězdičky;jedna za příběh&originalitu,druhá za atmosféru a třetí za Keiru.Ale opravdu to není moc zasloužené..no,škoda nevyužitého potenciálu. (28.09.2011)

Je to sice spíš vizuální příloha k Ishigurově stejnojmenné knize, natočená velmi komorně a klasicky, nepřinášející žádné překvapivé pohledy nebo výrazně originální ztvárnění, nicméně jde o příjemně čistý, komorní a vizuálně zajímavý snímek s přesvědčivými hereckými projevy, navzdory tématu bez přehnané sentimentální exploatace. 3,6* (09.04.2011)