Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Hořká komedie režiséra Ondřeje Trojana Občanský průkaz na motivy stejnojmenné knihy Petra Šabacha sleduje osudy čtveřice dospívajících mladíků, jejich přátel, lásek a rodičů od okamžiku, kdy v patnácti letech dostanou občanský průkaz, až do chvíle, kdy se v osmnácti snaží uniknout vojně a pokoušejí se získat modrou knížku. Petr, Aleš, Popelka a Míťa dospívají v sedmdesátých letech, v době, kdy vyjít na ulici bez občanského průkazu znamenalo koledovat si o průšvih, a kdy povinná vojenská služba byla pro mnohé tím největším strašákem. Každý po svém i společně se snaží neztratit v totalitním státě zdravý rozum a smysl pro humor, ale také nezadat si s režimem. Prožívají řadu epizod, některé jsou úsměvné s nádechem absurdní grotesky, jiné dramatické a fatální. Občanský průkaz vypráví o tom zvláštním životním období, kdy dětství zvolna přechází v dospělost, a tahle cesta v každé době vede skrz bourání konformismu a rodičovských ideálů, revoltu vůči společnosti, hledání a nalézání sebeúcty. (Magic Box)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (1 548)

brit84 

všechny recenze uživatele

Velmi svěží nahlédnutí do temné minulosti. Nejvíc mě zamrzelo, že velmi svižný začátek vystřídal trochu těžkopádnější konec. Jsem opravdu rád, že se objevil další film, který mladší generaci, ale i těm co už zapomínají, připomněl, jak moc to tehdy stálo všechno za hovno. Měl jsem to štěstí, že jsem se narodil až v 80´ letech a nemusel to prožívat naplno. A fakt mě rozčiluje poslouchat některý lidi v průřezu všech generací (tedy hlavně starých, ale i mladých), že to vlastně tehdy nebylo zas tak špatný, a že pivo stálo jen 1,50. ()

Eddard 

všechny recenze uživatele

Meeeh. Nakonec slabší čtyři. Nostalgii já rád - třebaže je to nostalgie (případně negativní opak této emoce) po době, kterou jsem sám neprožil - a osudy a osůdky těch čtyř ogárků, mi byly z mnoha důvodů hodně blízké. Lahváče, Led Zep a odpor ke konformitě (v době mého náctiletí v poněkud pozérštější podobě) - to všechno jsou hodně silné průniky. Co se týče filmu samotného, respektive jeho předlohy, nemám žádné větší námitky. Postavy životné, epizodky a konkrétní vtípky účinně zábavné (lámání ruky), případně účinně dojemné (příjezd staršího bráchy z vojny). Mohl bych si samozřejmě začít vymýšlet, že tady už dost podobných věcí bylo, že se po skončení filmu budete muset chvilku snažit přijít na to o čem to vůbec bylo, nebo zkrátka poznamenat, že až se za pět let budu snažit vzpomenout co za české filmy mě za posledních deset let nejvíc zaujaly, vzpomenu si daleko spíš na úděsného Vorlova Miliardáře, než na tuhle malou milou šabachovinu... ale proč bych to dělal - máte rádi české filmy a nemáte přes víkend co na práci? Alou do kina. 70% ()

Reklama

Marigold 

všechny recenze uživatele

To "něco", co tu chybělo mezi nezávadnou nostalgií Pupenda a tvrdým deziluzivním androšem ... a bude hůř, přichází v Občanském průkazu. Film o zodpovědnosti, vzpouře, tiché důstojnosti a ceně svobody umí rozesmívat šabachovskými eskapádami, ale zároveň říznout do živého pěkně profilovanými a uvěřitelnými charaktery. Občanka má jedinou vadu – narativní rámec postrádá pevné příběhové schéma a všechnu váhu nese ústřední chlapecký kvartet. Kluci jsou šikovní, bezprostřední, ale váhu pomalého vyprávění nemají šanci unést, aniž by Trojanův snímek vypadával z tempa. Důslednější střih by celkové koncepci určitě neškodil. Naštěstí vždycky včas zazní Bod Dylan a Trojan tam sekne nějakou tu prvotřídní scénu, takže z kina jsem odcházel s povzneseným pocitem, že vše ještě není v prdeli, dokud se dokážeme smát (a přitom poznávat, že se smějeme sami sobě) bez křeče. Občanka to umí a budiž za to chválena až k čistým a neředěným čtyřem hvězdám. Vedle Pout český film roku. ()

Gemini 

všechny recenze uživatele

No, být trochu méně znalý praktik různých mediálních poradců, a nachytat se bez znalosti čehokoliv dalšího na heslo "od tvůrců Pelíšků", asi bych Českou televizi nevybíravě proklínal, že mi tohleto předhodila pěkně od osmi, ve svátek, když mám náladu právě na ty Pelíšky (že jo mámo). Je totiž nezvratným faktem, že Občanský Průkaz se vydává hodně jinými cestičkami - cestičkami, kde droboučké radosti a rebelie každou chvíli zasekne nějaká režimu podkuřující svině nebo sám systém, v němž si byli všichni rovni (dokud drželi hubu a krok a na nic se neptali a nic si o ničem nemysleli). Cestičkami undergroundu, náctileté rebelie, každodenního konfliktu s tím, že "je to složitější" (což leckdy bylo, ale někdy taky nebylo). Cestičkami toho, že sranda nejenom že někde končila, ale ani kolikrát nestačila začít. Pro mě je to velice dobrý a v mnohém poučný film, jehož tvůrci si ale nejspíš ukousli trochu větší sousto než předpokládali - i když chápu, že jde o adaptaci knihy psané formou deníkového záznamu, není podle mě pro tvůrce FILMU omluva, když se například vyjeví docela závažné skutečnosti ohledně postavy Jiřího Macháčka, a dál se to neřeší. Nebo když nastane magický realismus a Martin Myšička mluví ze spaní. Kromě tohohle ale není Občanskému Průkazu asi co vytknout - po technické stránce je to nádherná, atmosférická dobová podívaná (ze které jde v těch správných momentech i mráz po zádech), nevycepovaní mládežníci válí stejně jako zasloužilí matadoři svého oboru, a Kristýna Liška Boková roste do oslnivé krásy (herecké - do té fyzické už dorostla dávno;)). Jako divák bych si asi vybral ty líbivější, přívětivější a v podstatě pohodové Pelíšky. Z hlediska historického ale na plné čáře vyhrává Občiansky Preukaz. A takových filmů je nám taky zatraceně třeba. 80%, a první setkání určitě nebylo poslední... ()

A_FISH 

všechny recenze uživatele

Bakalářský slepenec všech možných předlistopadových klišé, podtržený kostrbatým výkonem ústřední čtveřice (o roli tatínka se raději nezmiňovat, jen doufejme, že Myšička se v Ulici rolí cirkusáka snad časem "vyhraje"), i přes přepálenou stopáž plyne překvapivě rychle. Nic naplat, Jarchovský se pomalu ale jistě stává novodobým Dietlem. 45% Tá da ta dá dá, tá da ta dádadá ♪♫♪♪... ()

Galerie (31)

Zajímavosti (48)

  • Kristýna Boková-Lišková (Pivoňková) sa musela pred natočením scén, kde hrala triednu učiteľku na ZRPŠ, isť prezliecť, nakoľko jej šaty splývali s farbou tabule. (Zdroj: ceskatelevize.cz) (Raccoon.city)
  • Když ve filmu Popelka (Matouš Vrba) nabízí Žábovi (Libor Kovář) lahvové pivo, ptá se ho, jestli si dá „samičku, nebo samečka“. Tento fór přidal do dialogu režisér Ondřej Trojan, jelikož sám patří ke generaci, o které film pojednává (režisér je ročník 1959, autor předlohy Petr Šabach pak r. 1951). V té době měla lahvová piva dvě barvy skla, zelenou nebo hnědou. V určitých komunitách pak říkali kluci zeleným lahváčům samičky a hnědým samečci (nebo možná naopak). Tato odpověď přišla přímo od scenáristy filmu Petra Jarchovského na konkrétní dotaz, ten ještě dodal, že jde o lokální (odvozeno od lokality i „lokálu“) humor, možná že sahající do soukromého humoru lidí kolem Divadla Sklep (Braník, Praha 4), kam patřil Ondřej Trojan. (Moname)

Reklama

Reklama