Občanský průkaz

Svěží a vtipná záležitost, která je hezky věrná svému názvu a hyzdí ji snad jen zbytečně dlouhá stopáž. Příběh? Mánička nám vypráví, jak bylo kdysi těžké poslouchat Plastiky a koupit si džíny. Neposoudím, jak moc je její vyprávění zaujaté, nicméně ten revoltující tón je bezchybný a pauzy na básničky jakbysmet. Linka s Martinem Myšičkou je za jasných pět hvězdiček. (21.04.2011)

Pějme píseň dohola po dvaceti letech. A skutečně "konečně" se doba natolik pohnula, že dřívější odsuzované máničky mají dnes svůj vlastní černobílý film. Co bylo dříve špatně, je dnes dobře. Ok, kde je ale ta přidaná hodnota? Cestu na Plastiky vylíčíme jako nebe na zemi a vystoupení z vlaku jako peklo v socialistické kleci? Fajn, takže mi dejte vědět, až se někdy za dalších x let začne točit i o tom, jak se žilo uprostřed těchto extrémů. Není sice příjemné si přiznat, že člověk nemusel jít pro ani proti, ale i to byla realita. Nicméně vezmu-li v potaz realizaci Občanského průkazu z jiného hlediska, ocením například množinu dílčích gagů, které jsou natolik skvělé, že sami o sobě převyšují mnohé filmy, které spadají právě do toho kotle posledních nevyrovnaných dvaceti let. Ostatně by bylo mou chybou očekávat cele kompaktní film vzešlý ze Šabachových miniatur. Výprava je v pravém protikladu vůči nerealisticky pojatému Vyprávěj, které je emblematickým příkladem dalšího extrému zacházení s naší (nejen) normalizační minulostí. Dospělé herce nutno vyzvednout jako celek, nezklamal nikdo z nich, od stálic tvůrčího týmu Geislerové a Macháčka, přes poměrně neokoukaného Myšičku, stagnujícího Dulavu, až po klasické tváře Šulcové nebo Vlacha. Celkovou realističnost, která je největším plusem celého filmu, maximálně podpořili dobře volení mladí, kteří nechali svými přímočarými výkony hned několik generací koloušků za sebou. Bohužel takto ruku v ruce spolu s alarmujícími klady, ke kterým přičtu zejména ještě scénu vyhození mladé učitelky, musím ji zároveň odečíst za její zbytečné dvojité uzavření. V tomto kontextu lépe vyzněli i jinak naprosto amatérští Milenci & Vrazi. A samozřejmě mnoho dalších nadějných témat nebylo ukočírováno vůbec. Zejména pokus o emigraci, pravda o bratřích zakladatelích a nová generace rodiny fízlů. Suma sumárum jsem roztrpčená výsledkem jenž sice odpověděl veskrze kladně na mé letité výhrady vůči problémům českého filmu, ale zároveň nezapomněl jiné chyby více prohloubit. (04.11.2010)

Další z filmů, který mi na HDD ležel už nějaký ten rok a na který jsem se tak trochu bál podívat kvůli pověsti "horších Pelíšků". Naštěstí můžu říct, že jsem se bál zbytečně. Ano, tenhle film je více než podobný legendárním Pelíškům a ano, jejich kvalit nedosahuje, nicméně prohlásit o Občanském průkazu, že to je špatný či průměrný film, je přehnané. Tenhle film má svoji kvalitou, má povedené obsazení (není na škodu v českém filmu vidět nové a neokoukané tváře v hlavních rolích) a hlavně ta povídková struktura se mi líbila. Zkrátka a dobře, tohle je hodně povedený příběh o různých lidech v jedné době, o které čeští filmaři budou točit minimálně takových 50 let. 90 %. (06.08.2014)

Hrozně rád chodím do kina. Snažím se s přítelkyní pokaždé vybrat filmy o kterých si myslíme, že si naše peníze zaslouží. Takhle mě jednou přítelkyně, když jsem na ní čekal před prací, překvapila, když mi ukázala lístek, na kterém stálo, že nás za dvě hodinky očekávají dvě čerstvě vyžehlená místa v jednom z kino sálů. Byl jsem překvapný, ale na druhou stranu mě film lákal. Občanský průkaz možná na první pohled vypadá jako normální český film, ale dle mýho uvážení je to nejlepší česká komedie od dob Pelíšků. Jarchovskej se tu přímo vyřádil. Výborný nápad, perfektně zpracovanej. Herci neokoukaní, vtipy parádní a básničky perfektní. Nejvíc mě ale překvapuje fakt, že to tu odborníci ze začátku nesundali. Možná právě díky tomu, že Občanský průkaz perfektně vystihuje komunistický režim. Pořád ale vystihuje komunistický režim tak dvacetiny lidí z té doby, který si jí muselo projít. Výborní herci, výborný příběh, parádní hudba a perfektně ztvárněné prostředí pro mě jasně naznačuje pět hvězd. Odborníci dávají pět hvězd pravděpodobně akorát tak za ztvárnění tehdejší doby. Je to totiž pro ně dostatečně umělecké. Doufám ale, že se o tomhle filmu bude i v budoucnu dost mluvit...já jsem totiž hrdý že jsem pro něj tu stovku našetřil. Kdyby bylo více takových českých filmů, kde bych mohl být také tak hrdý. (26.10.2010)

Ale ano, stále to funguje. češi točí tři druhy filmů a, z dob komunismu - které se většinou povedou. b, z dob nacismu - které se taky často povedou. c, ty ostatní, které jsou většinou sračky, čest výjimkám. Tenhle film patří do první skupiny a povedl se na výbornou. Trojan je jeden z mála režisérů, kteří dokáží natáčet konstantně dobře, a nezaváhal ani tentokrát. Boj party mladých čerstvých občanů proti režimu, postupně se vyostřující od uličnických kousků do boje téměř o život, je podán v několika dost rozdílných oddílech, film tak působí dost rozkouskovaně, ale hlavní dějová linie to celé spojuje výborně a tak v tom nevidím problém. Vypravěčský styl byl také vskutku dobrý nápad, takové filmy mně zaujmou okamžitě a tak mají hned plus k dobru. "dětské" postavy nijak kvalitně nehrají, ale jsou to děti, takže se spíše prostě chovají tak jak mají. Dospělí pak standart, s výjimkou skvělého Myšičky, jehož kreace v druhé polovině filmu nemají konkurenci. Potěšil i skvěle zvolený soundtrack, hlavně Dylanova ústřední písnička a jak jsem už napsal, vývin filmu spolu se stárnutím hlavních postav. Scéna na nádraží úžasně mrazivá.. (19.05.2011)