Nastala chyba při přehrávání videa.
  • sportovec
    ***

    Svůj soud záměrně formuluji výlučně na zážitku ze zhlédnutí předmětného díla, tj. z OBČANSKÉHO PRŮKAZU jako takového. PRŮKAZ je nesporně filmem generační zkušenosti, generace, která byla příliš mláda na to, aby do svého vědomí integrovala prvky a tradice Pražského jara, a na druhé straně příliš dospělá na vlastní výraznější živé účastenství v počátcích něžného listopadového převratu. Dost přesně ji vystihuje rok narození čtyř protagonistů filmu: 1959. Úzký záběr reality, který jí film vymezuje, je i její výstižnou charakteristikou. Kdybychom hledali jeji předchůdce, nalezneme je ve Škvoreckého prózách typu SEDMIRAMENNÉHO SVÍCNU či NYLONOVÉHO VĚKU. Odsouzena k sice chabě zajištěné, ale přece jen jistotě hmotné existence, žije naplno svou generační virtuální realitou. I ona sdílí postupný rozpad hodnot, v jejichž znamení předsrpnový režim vznikal, s jistotou, kterou si sice neuvědomovala, ale bez které by vůbec její představa protestu nebyla představitelnou ani udržitelnou (jistotou faktu, že teror padesátých let se nebude opakovat). Od generace "zlatých šedesátých" let se odlišuje menším hladem po vzdělání a o poznání větší jednorozměrností svého vnímání světa. PRŮKAZ plně sdílí přednosti i nedostatky časové řady obdobných děl, kterou kdysi, před osmnácti lety, zahájila ŠAKALÍ LÉTA (nejvíc patrné je to na retrospektivní scéně v Masně, kam vtrhne ruská "báryšňa", aby vykoupila zásobu masa - podobná scéna se mohla stát v Bubenči "hanspaulské generace", zatímco parta se schází delší dobu na svazích hlubočepského Žvahova, jak naznačuje i pohled do ne příliš vábného vysvědčení jednoho z protagonistů; navíc první posrpnová léta byla charakterizována relativně velmi solidním zásobováním; podobná scéna by patřila spíše do let 1961-1963, kdy regály byly opravdu "vyholené" a problémem bylo sehnat - do bandasky - mléko a do papíru balené máslo). To nemění nic na tom, že i tak se jedná o dílo v polistopadovém kontextu viditelně nadprůměrné, které nejenže nezápasí se základy filmařského řemesla, ale naopak nabízí celou řadu mimořádně zajímavých a divácky vděčných scén.(11.12.2011)

  • Spiker01
    *****

    Českým filmům, hlavně z poslední doby, příliš neholduji, ovšem toto je čestná výjimka. Občanský průkaz mi sednul hned v několika ohledech. Předně ve výběru, ve většině případech, celkem neznámých neseriálových herců a skvělým scénářem Petra Jarchovského, který zjevně čerpal ze svých vlastních vzpomínek....90%(23.6.2013)

  • cheyene
    ****

    Já jsem se bavil...a pokud jde o komedie a dramata odehrávající se v době totality, bývám hodně náročný a přísný sudí. Tentokrát však dávám velmi pěkné 4*, dokonce jsem přemýšlel i o plném hodnocení. Některým scénám jsem se opravdu zasmál pro jejich vtip, u jiných si říkal, že se toho zase tolik po revoluci nezměnilo, ale jako celek mě Občanský průkaz vskutku bavil i díky sympatickým hercům a dobrému soundtracku. Pro mě asi 100 krát výš než opěvované a nadhodnocené Pelíšky. Chybičky: 1. Když příjdou kluci za učitelkou s LP kapely Sweet jako dárkem, pouští si písničku Ballroom Blitz. Podle obalu desky se jedná o album Desolation Boulevard, na které ale tato písnička není. Objevila se až na následné desce Strung Up. 2. Když jede rodina na dovolenou a zastaví na odpočivadle, všimněte si, kolik je vody v kanystru. Moc jí tam už není. Když pak ale čistí boty od bláta, je skoro plný.(3.7.2011)

  • Jara.Cimrman.jr
    ****

    "Jménem zákona, dohonit péro a občanský průkaz." Nostalgie je svině. Já jsem mezi XIV. a XVIII. sjezdem KSČ prožil šťastné dětství, dospívání i rebelii a gumoléčbě jsem na zakázaných koncertech unikal pouze díky tomu, že jsem běhal mnohem líp než mí kolegové s trojkou v krvi. Takový adrenalin dnešní doba nenabízí, takže jsem velmi spokojený s tím, kterak se dalo s Občanským průkazem nostalgicky zavzpomínat na ty, kteří proplouvali, kteří prchali nebo kteří šli svou cestou. Jen jsem si teď uvědomil, že kdybych se hůř učil, tak jsem se mohl stejně jako Popelka vyučit zahradníkem a na čerstvém vzduchu s ochotnými zahradnicemi ... plnit plány VIII. pětiletky.(22.9.2017)

  • choze
    ****

    Po šedesátkách (PELÍŠKY) a osmdesátkách (PUPENDO) uzavírá Jarchovský (podle Šabacha) tuhle volnou retrotrilogii sedmdesátkovým OBČANSKÝM PRůKAZEM. Ta stejná pohodová poetika a poselství, které se tentokrát obešly i bez Hřebejka a osobně nevidím moc rozdíl. Dost se mi líbilo vylíčení vztahu hlavního hrdiny a jeho otce (výborný Myšička) nebo postavička policajta (Kopta), který by se v jednu chvíli s hrdiny kamarádil a vzápětí je mlátí pendrekem.(29.8.2016)

  • - Vinylová platňa skupiny The Sweet, ktorá sa objaví vo filme, má názov "Desolation Boulevard" a je z roku 1974. (Jello Biafra)

  • - Telocvikár (Jaromír Dulava) a ruštinárka (Magdalena Sidonová) mali počas erotickej scény na žinenkách v telocvični na sebe kostýmy zo 100% silónu. (Zdroj: ceskatelevize.cz) (Raccoon.city)

  • - V závěru filmu, kdy si kluci v hospodě prohlížejí pohlednici od učitelky Pivoňkové (Kristýna Boková) z Kanady, objevuje se záběr na Popelku (Matouš Vrba), který má dlouhé vlasy. Předtím mu však byly ostříhány kvůli vojně. (Hexa)