Kawasakiho růže

Třešňákův příběh v českém podání. ale jo, proč ne (22.01.2010)

Kawasakiho růže přinášejí do naší kinematografie něco nového, něco zajímavého co jsem dlouho neviděl. Hřebejk se vypracovává opravdu na evropskou elitu. Ožehavé téma na které si někteří režiséři netroufnou a kdyby už troufli tak selžou. Pár opravdu silných scén které v některých vyvolají smích, lítost, nenávist ba dokonce vzpomínky na to co sami prováděli. Kawasakiho růže jsou každopádně hitovkou roku 2010. (28.01.2010)

100% Paráda, žádné levné ždímání emocí. Od Hřebejka už jsem něco takového nečekal. Klobouk dolů!!! (31.01.2010)

No prosím, keď sa chce, všetko ide. Solídny počin, aj keď americkej pomády a českej bohorovnosti mohlo byť ešte menej. Já tleskám, pánové! (02.03.2010)

**** silná téma - udávanie a spolupráca s štb, a vplyv na osudy ľudí - vo filme je excelentne spracovaná, skvelé herecké výkony, celkový dojem z filmu - vysoko pozitívny, film nikoho neuráža, nikoho neobviňuje ani netlačí na bulvárne fakty bez súvislostí a kontextu. **** Česká dráma z roku 2009, ktorú režíroval Jan Hřebejk, je príbehom o vine a vlastnom svedomí z činov minulosti. Profesor psychiatrie Pavel Josek (Martin Huba) ako laureát ceny je objektom dokumentu o svojej osobe, ale počas natáčania sa dostáva na povrch celá pravda o minulosti, o spolupráci so štátnou bezpečnosťou a krutých praktikách tajných zložiek vtedajšej moci. S minulosťou a vinou sa vyrovnávajú ako manželka Jana (Daniela Kolářová), tak najmä ich dcéra Lucie (Lenka Vlasáková). Film Kawasakiho růže má silnú tému - udávanie a spolupráca s štb, a vplyv na osudy ľudí - ktorá je excelentne spracovaná. Skvelé herecké výkony (M.Huba, L. Chudík) podporujú celkový vysoko pozitívny dojem filmu. Film nikoho neuráža, nikoho neobviňuje ani netlačí na bulvárne fakty bez súvislostí a kontextu. (12.05.2010)

Vynikající scénář, který jde hodně do hloubky. Nepřekonatelný Ladislav Chudíka a Daniela Kolářová. Co se týká režie budu se těšit na další Hřebejkův film, který bude jistě zase o něco lepší... (19.06.2010)

Dobrý den, jmenuji se Pan Doktor a jsem bonzák... a těď mi dejte tu cenu. Tak a vyzradil jsem konec tohoto snímku. Zní to negativně? Ne, jen jsem Vám něco vybonzoval a stal jsem se bonzákem. Můžete zapomenout, že jsem Vám to vybonzoval. Můžete na mě ukazovat palcem. Může Vám to být také úplně u prdele. A nebo mi taky můžete odpustit. A na tyhle otázky se snaží tento film odpovídat, aniž by dal jasnou odpověď. Nebudu to nějak protahovat... Je to dobře natočený český film. Jsou tam dobří čeští herci. A má to dobrý český scénář. Jenom mě ten námět připadá neatraktivní. Co je pro mě, jako mladého člověka atraktivní na tom, že někdo vytahuje pravdu po x letech, aby se to ostatní dozvěděli. Přičemž, nekteří to tuší a ublížený v exilu žije jako prase v žitě. Ne, Pane prezidente Havle - Pravda nevítězí vždy. Takže, pokud je vám méně než padesát nebo nemáte úctu k minulosti - vyhněte se tomuto snímku velkým obloukem. V ostatních případech oslavujte české autory tohoto uměle a cíleně na obdiv vystavovanému snímku. Ne, nejsem neuctivý, jen jsem zhrzený promarněným potenciálem českých filmařů. Kdy si uvědomí, že v České Republice existují i mladší diváci, kteří by chtěli vážný film podobných kvalit, ale cílený na nás - mladé? (27.06.2010)

Jan Hřebejk překročil svůj vlastní stín a natočil mistrovské psychologické drama o vině a odpuštění, o době minulé i současné, ale hlavně o obyčejných lidech, jejich chybách a traumatech. Smát se tentokrát nebudete, zato vám bude neustále běhat mráz po zádech a hlavou se vám budou honit otázky, na něž se jen těžko hledají uspokojivé odpovědi. Kawasakiho růže je zkrátka nejlepším českým filmem za několik posledních dlouhých let! (02.07.2010)

Jako svůj první film ve Varech jsem si rozhodnul dát Hřebejkův oceňovanej film, kterej jsem v kinech nestihl. A je to síla. Herecký výkony, dobový zasazení, špičkovej scénář, prostě všechno jak má bejt a já jsem jenom rád, že v Česku se pořád nezapomněly točit zatraceně dobrý filmy. Dokonalý sice ne, ovšem za tu festivalovou atmošku pět hvězd. 9/10 (03.07.2010)

První Hřebejkův film, ze kterého nečiší čecháčkovské smíření v duchu "každej byl ňákej". Pořád tomu ale nevěřím. Musím uznat, že ze scény hádky Daniely Kolářové s Lenkou Vlasákovou jsem si sedl na prdel a měl husí kůži. To, co převádějí Martin Huba a Ladislav Chudík snad už překročilo i evropský standard. Bohužel je tu však neherec (zvláštní a osobitý fotograf) Antonín Kratochvíl, jehož výstupy jsem vysloveně protrpěl a neustále dokola nechápavě kroutil hlavou nad jeho nominací na nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli (akademie asi zvládla přehlédnout Martina Myšičku, který by si za Protektora zasloužil alespoň tu nominaci). A taky jsem viděl PO UTA - film z doby, o které Kawasakiho růže vypráví. A to je panečku ta pravá šeď, neuróza a neutěšenost... (13.07.2010)

Mám rád filmy, ktoré kladú viac otázok, ako ponúkajú odpovedí. Vynikajúci Huba. Najlepší Hřebejkov film od Pelíškov. 90 % (24.07.2010)

Slibný námět, který byl zašlapán velmi podivným scénářem a několika pochybnými hereckými výkony. Hřebejk zde dokazuje, že je jedním z našich nejschopnějších režisérů a jeho filmy jsou vždy relativně dobře koukatelné, resp. od jiného režiséra by tentýž film zřejmě nestál za nic.Jeho nadprodukce (každý rok nový snímek) se však na kvalitě jednotlivých filmů samozřejmě projevuje a určitě by nebylo na škodu, kdyby pan režisér trochu zvolnil. Pečlivěji natočená Kawasakiho růže (mimochodem jsem nepostřehl, proč se ten film jmenuje zrovna takhle) by určitě dostala minimálně o jeden bodík navíc. (11.09.2010)

podivuhodná situace nastala po shlédnutí filmu... Mé pocity jsou tak neutrální až nedokážu přijít na cokoli kloudného (12.09.2010)

90 %. Po dlouhé době příjemné překvapení v českém filmu, po ještě delší konečně Hřebejk opět na výbornou. Tentokrát dal nulový prostor humoru a podal film jako kombinaci filmového příběhu a dokumentárních výpovědí. Velmi dobře zvolil obsazení - vyzdvihnul bych pana Chudíka, kterému jsem všemi psychologickými mastmi mazaného služebníka exrežimu hltal i s navijákem. Závěrečné dvě scény pro mne pak symbolizují celý film a zřejmě také i jeho myšlenku. Více dobrých českých filmů! (24.10.2010)

o něco lepší než argentinské telenovely. ale jen o fous. při sledování jsem usnul skoro 4 krát. z letargie mne probouzela jen zvědavost, jestli se třeba už konečně nezačne něco dít. zlaté "životy těch druhých". tohle už nikdy více. (08.12.2010)

Film o silného tématu se špatnými hereckými výkony (kromě Huby a Kolářové - ti byli skvělí). Pány Kratochvíla a Mikulčíka jsem nemohl s jejich (ne)herectvím vystát. Atmosféra filmu byla emotivní, bohužel nelogické dějové linky (např. nádorové onemocnění, rozchod, dialog s polskou slečnou atd.) mi hlava prostě nebrala. Jestli to měla být nějaká filmová alegorie, bohužel jsem ji nepochopil a tvůrcům se omlouvám. Scénaristicky velmi těžkej průměr. 3*. (27.01.2011)

Při tomto filmu jsem si opět uvědomil, že dobrý film nemusí být nutně unikátní a zážitek z něho nadprůměrný. Stačí na to jít správným směrem a zážitek je silný. V tomto případě velmi. (24.04.2011)

První dvacetiminutovka mě opravdu vyděsila jako Ordinace v Růžové zahradě, ale pak jako by někdo vyměnil scenáristu i režiséra a nakonec se snímek pomalu přetransformoval v jedno z děl profláklého tandemu Jarchovský-Hřebejk, které jimi neustále omílanou tématiku pojalo způsobem, který může zanechat delší stopu a snad i rozšířit pohled na totalitní marasmus. (10.01.2012)

Tento film měl obrovitý potenciál, který dle mého bohužel nevyužil. První půl hodina filmu byla dle mého názoru zcela "mimo", postavám jsem jejich chování vůbec nevěřila. S postupujícím časem se snímek (především díky vynikajícím výkonům paní Kolářové a pana Huby) rozjíždí správným směrem a objevují se scény, při kterých se vám tají dech. K mému zklamání však v poslední třetině tempo opět uvadá a vy se topíte v moři dialogů tam, kde by údernější bylo mlčet. Moje hodnocení však nemění nic na tom, že filmům, které načínají toto velmi palčivé téma dnešní společnosti, fandím. (09.09.2012)

Po dlouhé době přišel pan Hřebejk s vážným tématem a vyplatilo se to. Pravdivý příběh, který podtrhují skvělé herecké výkony v hlavních rolích vyhouply tento film na přední místa mezi filmy z posledních let. Nutno dodat, že velkou, možná že i největší zásluhu má na tom scénář Petra Jarchovského. Filmy o totalitních poměrech mě už začínaly nudit a měl jsem jednu dobu pocit, že se u nás nic jiného netočí. Kawasakiho růže je film o totalitě bez totality, o vlivu totality na lidské životy, o lidských vztazích, morálce a zejména o vině a jejím (ne)ospravedlnění. Právě díky tomu, že realita je zde podána bez přísad, postranních a kýčovitých příběhů, stojí za to se na film kouknout. 80%. (10.09.2012)