Polytechnika

Jemně a nevtíravě podaná krutost. Velké a pořád aktuální téma "školních vrahů" zcela bez řvavé sociální kritiky a ukazujícího prstu, bez velkých dramat a polopatických schémat. A přesně v tom tkví jeho síla, síla, která doslova drtí. Villeneuve mi svou intimní výpovědí silně připomínal asijské pojetí filmu, kde jsou násilí či zmiňovaná krutost častou součástí přirozeného běhu událostí, či to "nejlepší" ze Spielbergova Schindlerova seznamu jen bez použití barvy v jinak černobílém filmu. Depresivní procházka naštěstí končí nadějí: "Jestli budu mít syna, naučím ho milovat. Jestli budu mít dceru, řeknu jí, že jí patří celý svět." Nikdy bych neřekl, že já, milovník špatných konců, tohle uvítám. On to ale psal sám život, tak zřejmě proto. Filmová Výzva 2015 od kajda.l (28.10.2015)

Denis Villeneuve dnes již patří mezi ty nejzajímavější a nejoslavovanější režiséry dneška, ale Polytechnika je jedním z jeho prvních celovečerních kousků a je nutno podotknout, že velice povedeným. Dějově se podíváme do roku 1989, kdy probíhalo nejenom politické zemětřesení ve střední Evropě, ale zároveň si to nakráčel student Montrealské polytechniky do školy s puškou a rozhodl se postřílet všechny ženy. Silný námět podle skutečné události umocňuje černobílé vizuální pojetí. Událost je zobrazena z několika pohledů a společně s poměrně krátkou stopáží dělá z filmu poměrně údernou a vizuálně i dějově silnou záležitost. Všem doporučuji podívat se na nějaké Villeneuvovi starší filmy jako je Polytechnika nebo Požáry. Už tady se jednalo o vynikající počiny začínajícího režiséra. (23.12.2019)

Líbilo se mi to víc, než Van Santův Elephant, ale že bych zrovna poskakoval nadšením, to se říct nedá. Předně nechápu tu posedlost poslední doby točit černobíle. Jasně, jsou filmy, třeba noirové či artové, ke kterým se to hodí, ale Polytechnika není ani jedním, ačkoliv by si to třeba Villenevue přál. A vadilo mi i to vykreslení postav. Na jedné straně je tu nějaká snaha ukázat vnímání tehdejších událostí očima dvou studentů a vraha, ale úplně z toho čiší účelovost a tak charaktery jen kloužou po povrchu a o lidech jako takových se nedozvíme vůbec nic. Snad jen to, že střelec nenávidí feministky. Naopak scény ze školy stály za to a herci také jevili snahu. Jako pieta dobré, ale pořád čekám, kdy se podobného tématu konečně chytí nějaká velká produkce a stvoří opravdový film, místo dosavadních experimentálních pokusů. 50% (12.12.2014)

Rádoby dokumentární forma nezáživná, nemastná neslaná, což měl být nejspíš záměr, ale to už bych se radši podíval na klasický dokument. A ten černobílý obraz... Celý dětství jsem otráveně čuměl na černobílou bednu, takže tuhle pózu nepovažuju za žádný "umění", kór když se děj odehrává už v devětaosmdesátým. (19.01.2024)

Bravurní kamerové cvičení... a to je tak všechno. Villeneuovy filmy mám hodně rád, ale tady snad pod tíhou námětu tápe jak v rozvíjení hlubšího společenského tématu na základě incelovsky antifeministické motivace vraha, tak v dokumentárním zachycení  samotné události, kdy v jeho podání mnohé situace působí spíš absurdně než že by měly syrový impakt (střelbu nikdo neslyší ve vedlejší místnosti?, chlap s puškou ve škole nikoho neznervózňuje?, ani náznak protestu před očividně plánovanou masovou popravou?). A druhá polovina kdy sledujeme jak se s tím pár postav psychicky vyrovnává, to už je vysloveně jen nudné a nezajímavě podané. 7/10 (20.06.2022)