Polytechnika

Denis Villeneuve dnes již patří mezi ty nejzajímavější a nejoslavovanější režiséry dneška, ale Polytechnika je jedním z jeho prvních celovečerních kousků a je nutno podotknout, že velice povedeným. Dějově se podíváme do roku 1989, kdy probíhalo nejenom politické zemětřesení ve střední Evropě, ale zároveň si to nakráčel student Montrealské polytechniky do školy s puškou a rozhodl se postřílet všechny ženy. Silný námět podle skutečné události umocňuje černobílé vizuální pojetí. Událost je zobrazena z několika pohledů a společně s poměrně krátkou stopáží dělá z filmu poměrně údernou a vizuálně i dějově silnou záležitost. Všem doporučuji podívat se na nějaké Villeneuvovi starší filmy jako je Polytechnika nebo Požáry. Už tady se jednalo o vynikající počiny začínajícího režiséra. (23.12.2019)

přiznávám,že o tomhle incidentu jsem neměl tušení a je pro mě úplně stejně nepochopitelný jako jiné jemu podobné.Villeneuve nám pak v tomhle případě servíruje celkem sugestivní kousek,který si atmosférou nadcházejícího masakru v ničem nezadá třeba s Greengrassovou Bloody Sunday.Emoce tomu rozhodně nechybí a to i přesto,že všechny postavy včetně samotného vraha jsou celkem ploché...70% (26.05.2019)

Po formální stránce působivé, z mého pohledu silná výpověď, hlavně postava Jeffa a jeho (ne)vyrovnání se s pocitem viny. K Bluntmanovu komentáři: ano, při masakru na montrealské polytechnice nezemřely jen ženy, ale (úplně stejně jako ve filmu) i jeden muž - a to pachatel, který spáchal sebevraždu. Zabito bylo 14 žen, zraněno dalších 10 žen a 4 muži, toť vše co se týče obětí. Protože se v některých komentářích níže objevují bláboly o 2 pachatelích a podobně (přičemž dotyčný přiznává, že film ani neviděl do konce), zde je odkaz pro ty, co jsou líní si to vygooglovat a pak sem píší hlouposti: http://cs.wikipedia.org/wiki/Masakr_na_%C3%89cole_Polytechnique Tolik k námětu - hodnocení filmu, který jsem zhlédl jen napůl je pro mne poněkud nepochopitelné, ale někomu to k napsání komentáře zřejmě stačí... (19.12.2013)

Dosti hutné, silné téma. Bylo mi během sledování těžko. Přijde mi, že mohlo být téma vyváženo nějakým polehčujícím motivem. Nějakou světlou nadějí, aby to bylo dílo univerzálního charakteru a poselství. Proto hodnotím průměrně. Zfilmované jako dokument to bylo kvalitně, jen tomu chyběla křehká pocta duším, kterým byl film věnován. Třeba barevný závěr v podobě letících motýlů, ptáků. Letadlo plachtící skrze mraky. Něco takového (ve spojistosti s ženami, studentkami inženýrství, oběťmi antifeministického fanatika). (18.08.2017)

"Jestli budu mít syna, naučím ho milovat. Jestli budu mít dceru, řeknu jí, že jí patří celý svět." // Černobílý snímek v dokumentárním duchu zachycuje jednu událost, a to spíše z pohledu nezúčastněného diváka, jen občas můžeme nahlédnout do soukromím aktérů, kterých se ona tragédie přímo týkala. O to víc je Polytechnique silnější, protože... protože do hlavy prostě nikomu vidět nemůžeš. Kamera ve stylu voyeura je němá a přesto vypovídá o ne/pochopení dokonale. // Můj čtvrtý film Denise Villeneuevea a musím říct, že prostě ví, jak na to. (16.10.2015)