Varieté

Sto padesátá sedmá adaptace příběhu, kterak chudinká dívka ke štěstí přišla. S písničkami (nebo jen jednou?) z Moulin Rouge a milionkrát ohranou story, že když mě nechtěj jako hvězdu, budu tam aspoň uklízet záchody, a vono to jednou vyjde... Prvních dvacet třicet minut se nezbavíte pocitu, že PŘESNĚ tohle už jste někde viděli anebo ještě výstižněji a dokonce nedávno takhle. Tyhle věci už tu byly, nefungujou a do budoucna už nikdy fungovat nebudou. Pak je tu ale muzikál. Cher, co vypadá v pětašedesáti líp než před třiceti lety, a pokud se za ní chlapi pořád otáčí, nemusí to být nutně úchylové. Stanley Tucci, umělecký šéf, v další superiorní roli (vzpomeňme na Ďábel nosí Pradu. Hezounek "Chirurg" Eric Dane a jeho pitomá snoubenka kdesi na druhé straně Států. Zlá holka Kristen Bell, která urazí všechno a všechny, ale má "zlatou" povahu a nakonec uzná, "jak hluboce se mýlila". A samozřejmě Christina, kterou jsem nikdy hudebně nemusel, ale která si mě asi tentokrát získala. Taky pár nesmyslů "na efekt", třeba že C. A. v improvizovaném výstupu zpívá začátek písničky do mikrofonu, který je ale jen rekvizitou v představení plném playbacků, a zbylou část odzpívá vepředu, ale obojí je skvěle slyšet. Ejhle, i po stopadesáté sedmé to funguje. (08.02.2011)

Pěkné, barevné, dojemné, stylové, potěšilo mě to jako většina hudebních filmů. Ty dvě dámy mají fakt zlato v hrdle, Christina je jedním slovem anděl a Cher si i po letech udržuje status šarmantní distingované dámy. I když filmu kralovaly převážně ženy nebo něco mezi nimi, přesto nad nimi jasně vyčníval zajímavý téměř neznámý Cam, který působil všeljak dobře, ale rozhodně jako gay nevypadal. Scéna svádění s chrumkami, či co to bylo za žravku, se nedá ani raději komentovat...;-) (02.06.2014)

Najviac mi pri sledovaní Varieté vadila skutočnosť, že tvorcovia sa doslova spoľahli len na účasť dvoch perfektných speváčok, Cher a Christiny Aguilery a celá snímka stojí len na ich hereckých výkonoch. Rozprávkový príbeh Christiny, ktorá odišla do L.A. za lepším životom a čoskoro dosiahne úspech, nedokáže ničím prekvapiť, navyše mi svojím dievčenským zovňajškom, vtipnou ofinou a naivným výrazom v tvári pripomínala mexickú divu Rosalindu. :) To len na margo, samozrejme, že sa to s tým nedá zrovnávať. Jediné, čo stojí za to, sú vynikajúce choreografie, v ktorých Aguilera doslova žiari a príjemná Cher, ktorá však až toľko priestoru nedostáva. Keby som v minulosti nevidela päťhviezdičkové muzikálne klenoty typu Moulin Rouge alebo My Fair Lady, ktoré sú dokonalé v každej jednej filmovej zložke, zrejme by ma Christina svojím spevom omráčila natoľko, že by som ignorovala primitívny dej. O niečo lepšie než Nine, ale predsa, rovnaké sklamanie. Prihrať si lepšieho scenáristu, bola by to fakt bomba. 70% (22.05.2011)

Burlesque je propracovanější a barevnější verzí Divokých koček, kde se hlavní linie točí opět okolo mladé dívky, která přišla do velkého města a má v sobě dar umění - zpěvu a tance. Vlastně tady by se dalo hodnocení uzavřít a dát tomu průměrné 3*, ale tohle já prostě udělat nemůžu. A proč?! Protože Cher, Christina, hudba a choreografie. Obě divy mě okouzlily jak zpěvem, tak i výstupem. A k úžasné choreografii a hudbě nemám slov. Zkrátka je to klišé až to bolí, ale je plné barev, zpěvu, tance a sympatických herců. (22.02.2011)

Nepovedený pokus o levný muzikálový film, kde Aguilera vypadá STARŠÍ než Cher. http://www.dvdextra.cz/dvd-recenze/variete.html --- Obliba hudebních a muzikálových jevištních filmů je v USA docela populární. U nás ta obliba až taková není, ale zase fanoušci Cher a Christiny Aguilery si tentokrát přijdou na své. Zvláště u Cher jde o návrat na plátna po 11 letech. FILM Žel se nedá říct, že jde o vydařený návrat. Ne že by to Cher navzdory věku nezpívalo - stále vytáhne výšky jako málokdo. Ale tak nějak hapruje vše okolo - příběh, casting, výběr hudby a koneckonců i ta choreografie. Pokud jde o výpravu, je znát inspirace Kabaretem a All That Jazz, ale v takovém fušerském, laciném provedení. Takhle by to inscenovali možná amatéři v nějakém divadelním spolku v menším městečku, ale na podobný celovečerák je to vážně chudičké. Příběh vypráví o blonďaté, prsaté servírce z americké Horní Dolní (Upper Down?), která si svévolně vezme z pokladny výplatu, kterou jí majitel dluží, a vypraví se do Big City dělat kariéru. V konkursu nakonec uspěje, a i když je zde pár drobných zádrhelů (muzikálový bar má finanční problémy, blondýna je přijata na místo jiné tanečnice), vše se jako v pohádce vyřeší. (Ostatně, některé záběry, včetně hotelu, odkazují na Pretty Woman víc, než je zdrávo.) On by ten pohádkově laděný příběh ani nevadil, kdyby fungovalo vše ostatní. Jenže pokud 31letá Aguilera vypadá STARŠÍ než Cher, a navíc má v popisu role právě odrostlou teenagerku, působí to podivně. Zvláště když si pak nabrnkne chlapa. Ale což, pořád by to mohla zachránit muzikálová čísla. Jenže. Jenže ona nemají drajv. Všech šest provedení a písní jsou pomalé kousky, k nimž se nablýskaná, vyflitrovaná výprava hodí jako ke Klausovi pero, a podobně nám to může být ukradené. Jednotlivé ukňourané kousky nemají - s výjimkou jednoho - žádný šmrnc, ze židle by to skutečně nikoho nezvedlo. A ten jediný kousek, co ujde, zpívá chlap (vynikající Stanley Tucci, který vlastně film táhne). Ani kamera není příliš nápaditá, navíc kombinovaná s moderním houpavým stylem je spíše nepříjemná. Střihač se snaží, ale evidentně měl málo záběrů, které posléze mohl stříhat... Takže, pokud máte rádi Aguileru nebo Cher, asi vás snímek potěší. Muzikálově je to průměr, hudebně spíše slabší podprůměr. Jako film nic moc. Nic, jdu si z nostalgie pustit precizní All That Jazz. (10.05.2011)