Submarine
Volám sa Oliver Tate
Režie:
Richard AyoadeScénář:
Richard AyoadeKamera:
Erik WilsonHrají:
Craig Roberts, Sally Hawkins, Paddy Considine, Noah Taylor, Yasmin Paige, Gemma Chan, Elinor Crawley, Claire Cage, Melanie Walters, Johanna Brüel (více)Obsahy(2)
Patnáctiletý Oliver Tate má dva cíle: zachránit manželství svých rodičů za pomoci pečlivě promyšleného plánu a přijít o panictví před svými dalšími narozeninami. Obává se, že jeho matka prožívá románek s new-age pošukem Grahamem, a tak monitoruje dění v rodičovské ložnici podle aktivity přepínače tlumených světel a falšuje sugestivní milostné dopisy matky otci. Zároveň se pokouší dvořit své spolužačce Jordaně, žhářce, která osobně dohlíží na to, co si Oliver zapisuje do svého deníku – obzvláště na pasáže, které se týkají jí samotné. Když se jí něco nezdá, Oliver musí škrtat. Film vznikl podle slavné knižní předlohy Joea Dunthornea a jde o nekonvenční a podmanivý příběh o dospívání. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (323)
Líbilo ()
Ze začátku mě nadchla netradiční forma vyprávění, která později nejenom zevšední, ale taky začne být místama otravná. Příběhově je to o něco průměrnější než se zdá a po skončení filmu ve vás celý příběh nechá lhostejnost. ()
Být mi 16, vrním blahem. Pro mě představovala během prvních 20-ti minut důvod k údivu hlavně skutečnost, že herec z britského komediálního seriálu (přistupoval jsem k němu s mírným despektem i přesto, že Darkplace bylo špatný záměrně) dokáže natočit film, který strčí do kapsy 95% tuzemské produkce, nejen té teenagerské. "Submarine" se podezření, že se pokouší vměstnat do škatulky hipsterský film o nerdech, ani nepokouší uhýbat. Postavy chodí oblečené do kabátků s dřevěnými kolíčky, písničky, za něž je odpovědný Alex Turner, poslouchají z kazet [80' – right?], leccos, tedy nejen tužkou kreslený obrázek obrýleného filmaře vystavený nad postelí - vnitřní monology a vyhrocené juvenilní intelektuálství, odkazuje k Woodymu. Film je motivy a nápady tak narván, že dá dost práce se u něj bavit tak, jak si zaslouží. Objem humorných situací i jejich podání vykazuje zřetelný a výrazný režisérský rukopis - "Moss" je za tou kamerou prostě cítit. Scenérie jsou nádherné, jak nudně konstatují rodiče hlavní postavy a Craig Roberts civí jako Tobey Maguire, kdyby * já nevím, třeba * ho pokousal pavouk. Bohužel jako každá hipsterská záležitost [třeba Arctic Monkeys] se ale i tahle pohybuje úzkostlivě v mezích bezpečné zóny, leccos je sice zvláštní a „ujeté“, nicméně koule v nedohlednu a novoty aby jeden v tomhle filmu hledal s lucernou. O podvratnosti ani nemluvě. Podle zákonů žánru [vlastně romantická komedie] ve druhé polovině příběh zřetelně těžkne, pamětihodné hlášky řídnou ve prospěch klišé a příběh zapadne do kolejí, jimiž např. Woody zpravidla nejezdí, nebo po nich alespoň nevjíždí do opony závěrečných titulků. ()
Jedním slovem? Nadšení. Role režiséra Richarodu Ayoadovi (Moss z IT Crows!!!) opravdu sedla. Submarine není obyčejný film o dospívání. Je barvitý, mile poetický i realisticky krutý. Originální způsob vyprávění přitom velmi hezky podtrhuje obsah. Film má velmi dobrý a vhodně použitý soundtrack. Submarine je vizuální zážitek plný expresivních scén snímaných efektní retro stylizovanou kamerou. To je vcelku dobré na první celovečerák, ne? A to ani nemluvím skvělém výkonu Craiga Robertse... P.S. Ten obsah tady na ČSFD je napsaný naprosto nevhodně. Málem jsem na to ani nešel, páč mi to díky tomuhle textu připadalo jako stupidní teenagerovská komedie... ()
Špatný, špatný, špatný film. Jakoby se veškerá zábava scvrkla právě na délku traileru. Na dvě hvězdy vytahuje film relativně dobrý scénář a pár zajímavých režisérských nápadů. S tak neuvěřitelně nesympatickým hereckým tandemem už jsem se ovšem dlouho nesetkal. To samo o sobě dokáže zkazit chuť neuvěřitelně. Když se k tomu navíc přidá víceméně tuctová hudba a nulová emotivní složka, nedá se svítit. Mít to v merku nějaký schopnější indie režisér a využít sympatičtějších herců (a nemusel by to být ani tandem Cera/Page), mohlo to dopadnout mnohem lépe. Takhle z toho je film, který si bere něco z Juna, něco z Amélie, něco málo z 500 dní se Summer, ale ve výsledku všem třem jmenovaným nesahá ani po kotníky. ()
Prej to neni tak dobry jak Juno, myslim si, ze je to dost podobny, akorat Juno bylo driv a melo nejspis silnejsi pribeh. Jinak typicka 'alternativni' komedie o teenagerovi. A neni to spatny, dokonce se mi zda, ze ta podbizivost neni tak okata a (kupodivu) me tolik neurazela. Na druhou stranu, ze bych se z toho filmu zblaznil, to ne. Par slusnych foru, pekne natoceny, stredni hudba, bohuzel nic moc pribehova linka (dva pomerne suchy pribehy, ktery sou presne popsany uz na plakate a film je prilis nerozvede) a jako vzdy par tradicnich klise. Neurazi, nenadchne... ()
Jaká úleva, vidět zas film s plným počtem hvězdiček! Nemám, co bych snímku vytkla. Velmi černý humor světa, který obklopuje dospívajícího Olivera je zasazen do parodicky kýčovitého ztvárnění snů a jeho milostného života. Ale pod vším tím smíchem je tvrdý a hrubozrnný štěrk. ()
"Zajímavosti" Olivera nazývají Amélii v kalhotech. Jistá podobnost tam sice je, ale Oliver i přes svůj nízký věk řeší vážné problémy dospělých. Je mi sympatický tím, že je jiný, zvláštní, odlišný od svých vrstevníků. Má bohatý vnitřní svět, filozofuje a opravdu miluje. Začátek filmu pojednával o typických problémech školáků, aby pak ustoupil do pozadí a fiktivním i reálným hrdinou se stal právě a jen Oliver. Vztahové problémy rodičů řešil důvtipně a do obou rodičů se dokázal vcítit. Líbila se mi diskuze s otcem jako se sobě rovným, jakoby si byli vzájemným zrcadlem. Zajímavá byla paralela pocitu na dně a volba stát se mořským biologem. Láska k Jordaně byla sice problematická, ale opětovaná. Další síla okamžiku byla zpověď Olivera, že v nemocnici nenavštívil její matku proto, aby zachránil manželství svých rodičů. Film měl britský šmrnc - pěkná hudba, krajina, kamera, pravá romantika. Z herců se mi líbil představitel Olivera a jeho otce Lloyda. ()
Zdlouhavé. Zdlouhavééééé. A smysl to mělo jaký? Trochu nereálně divné postavy a pár vtipných nebo milých momentů. A víc momentů, kdy jsem se cítila trapně za Olivera. ()
Kouzelný film, možná až moc kouzelný, sarkastický, milý, odtažitý...protikladný, který na mě zapůsobil tím, jak byl nádherně natočený, že byl rozdělený do kapitol jako knížka, že skončil tak, jak asi měl skončit a že se povedlo ho natočit z pohledu dospívajícího, což někdy může skončit v pitomé snaze o vtipnost za každou cenu. Britský humor a sitcomy si mě zpravidla získají, tady bylo obojí. Jen když běžely titulky, tak jsem měl pocit, že tam něco chybělo, že to nebylo úplné, ale kdoví. ()
Asi jsem dostatečně nepochopila o co v tomhle filmu vlastně jde, ale nijak mi to nevadilo. Uvažování postav bylo takové schizofrení a zároveň instantní jako ze soap opery. Každopádně za zmínku stojí kostýmy (i když tam většinu času mají hlavní hrdinové jen zimní kabáty), které hezky definují postavy - příklad: zhroucený otec a jeho župan nebo sousedi/ninjové. ()
Opět se potvrdilo, že pokud se člověk neopije pod stůl, tak u Britského filmu se prostě nepobaví. Řekl bych, že tento film je poněkud zbytečný a nerozumím tomu, proč má takové hodnocení. Asi jsem nepropadl hipsterské vlně hodnotit vše alternativní nejvyšší počtem hvězdiček. Když to porovnám s jinými filmy, je to opět směs pseudointelektuálních myšlenek a pofidérních nahlédnutích do lidské rozpolcené duše. Máme tu hned několik rovin - první rovina je rodina hlavní postavy, kde se vyskytuje otec, jehož podivnost se neslučuje s faktem, že má ženu. A to je na filmu jediné uvěřitelné - zápletka jeho manželky, která s ním není spokojená a je zamilovaná do své první lásky ze sousedství. Jejich soused je spirituální guru Jára, který by jí nejraději odháčkoval. A to se nelíbí našemu malému vyspělému diktátorovi, který má potřebu ovlivňovat životy všech okolo. Mimo tento koníček má ještě potřebu, a to před svými narozeninami přijít o panictví a samozřejmě se musel vybrat tu nejdivnější slečnu v okolí. Což ve Velké Británii není nic těžkého, a nejspíše si asi nemohl ani moc vybírat. Slečna má zvláštní povahu, což mi na filmu vadilo. Chápu, měl to být odlišný film od ostatních romantických oplodňováků, ale tohle bylo krajně nesympatické. Slečna řízená svým poštěváčkem se zachovala v každé situaci tak, aby to bylo vždy opakem normálního evropského chování. Film se zdál násilně jiný. A forma vyprávění? Na to se sralo, vyloženě mi bylo protivné poslouchat laxní vyprávění v podivném podání. Asi mám mnoho testosteronu a nejsem v hormonálním výkyvu... nebo možná film opravdu není tak kvalitní, jak se na první pohled zdá. Nemůžu vytknout nic po technické stránce, ale po té obsahové to bylo velmi slabé, místy inspirované jinými úspěšnějšími filmy v této kategorii. ()
Moc příjemný filmový zážitek. Film se mi líbil od A po Z. Skvělé vtípky, nádherný vizuál, výborně se hodící hudba, vynikající herecké výkony... První půlka je naprosto bez chyby, druhá je trošku slabší, ale suma sumárum je to naprosto úžasný film. Richard Ayoade natočil nádhernou podívanou. P.S. Děkuju ČSFD za projekci a Aerofilms za to, že snímek koupili do distribuce. ()
Lepší režisérský debut si asi nemohl Richard Ayoade alias Moss z IT Crowd přát. Skvělé obsazení postav, výborné dialogy a brilantní scénář. První polovina filmu opravdu stála za to. Za množství efektivních střihů, jeden vtip za druhým a za strhující děj a množství originálních nápadů si určitě zaslouží 100%. Ale, druhá polovina filmu, ne že by byla slabá, ale prostě nebyla tak strhující jako první, jako by filmu docházel dech. A to hlavně díky zdlouhavě se uzavírajícím jednotlivým epizodkám hlavních a vedlejších postav. Nebylo to na škodu, k takovému "náročnějšímu snímku" to určitě patří, ale druhá polovina pro mně "pouze" za 70%. Výsledná 85%. ()
Na Ayoadeovu filmovou prvotinu jsem se těšila hlavně proto, že pro „indie“ filmy podobnýho ražení mám už nějakej ten pátek slabost. Přesto mi Oliver Tate až moc často přišel jako sled klišé z nezávislých snímků o asociálních loserech. Občas jsem se zasmála, občas jsem se dojala a občas se i zamyslela, ale jako by to tady všechno už někdy bylo... ()
- TENTO KOMENTÁŘ JE JEDEN VELKÝ SPOILER - Nejhorší film co jsem kdy viděl hned po české příšernosti Tajnosti. Tenhle film je pro mě definice moderního hipstera. Umělé prefabrikované cosi, zrůdné ve své falešnosti a totálním pozérství. Hlavní postava je nejodpornější "hrdina" vůbec. Který, já se ptám - KTERÝ CHLAPEC NA SVĚTĚ BY PROBOHA TOUŽIL PO TOM ABY SPOLU JEHO RODIČE ZASE SOULOŽILI??!!? A ještě je šmíroval!!! A psal jim zvrácené dopisy!!! A pokládal jim ruku na rameno a přesvědčoval je, že mít sex je dobré??! V PATNÁCTI LETECH!! Který chlapec na světě by se pak taky choval jako totálně hrůzný kretén ke své první dívce??? Tohle je prototyp lůzra, totálního ubožáka, naprosté nuly, která si nezaslouží nic jiného než brutální vraždu a opovržení. Zde si vysloužil za své buzeranství - co asi??? - NÁVRAT JEHO MILOVANÉ. Za to, že se choval jako totální kretén. Nenávidím Olivera Tejta a nenávidím tento film. Odpad všech odpadů. ()
Znáte ten pocit, když opravdu nechcete, aby film skončil? Tak tohle přesně není ten případ. Už v polovině filmu jsem se modlila, aby skončil. Do Olivera ani do Jordany jsem se vůbec nedokázala vžít, žádná postava mi nepřišla sympatická. Jako fanoušek Arctic Monkeys a Alexe Turnera však musím ocenit soundtrack, což bylo, bohužel, asi na celém filmu to nejlepší. Tragédie to úplně nebyla, ale rozhodně lituji toho, že jsem film dokoukala až do konce. ()
Submarine rozhodně není pro každého, ale mně sednul jako Kursk na dno Barentsova moře. Zejména první polovina, řešící strasti a slasti první lásky trochu podívínského školáka Olivera. Oproti všem těm americkým teenagerovským hovadinám skvělá britská alternativa. Řešení vztahu svých rodičů je zase zaměřeno na dospělejší publikum, takže myslím, že si ve filmu může to své najít skoro každý. A výborná hudba k tomu. P.S. Děkuji ČSFD za zhlédnutí projekce. ()
Hlavně první půlka byla hodně dobrá, tam jsem se fakt dobře zasmál. ()
Související novinky
Startuje 21. ročník Dnů evropského filmu
Letošní Dny evropského filmu opět přináší více než 50 snímků z celé Evropy, tematicky rozdělených do sekcí, některých tradičních, některých zcela nových, speciálně sestavených pro aktuální ročník s… (více)