Serge Gainsbourg: Heroický život

No tak jsem zas po case kouk na biografickej film a to je velky prekvapeni, opet jsem o hlavnim hrdinovy v zivote neslysel. Ale nevadi, dvacetiminutovej uvod, kdy je jeste malej kluk, drzej, kourici, balici zensky, je paradni, skoda, ze tu je pak hned skok na dospelost. Nicmene nevadi, film sice nikam nespecha, ale dokaze zabavit, Elmosnino sice vypada jak nosatej a usatej skret, ale ma charizma, bali hromady zenskejch a nepusobi to jako klasika o ceste na vrchol, padu do drogovy spiny a ceste zpet. Gainsbourg proste dela to, co ho bavi, obcas nekde zazpiva, zahraje si ve filmu, slozi nejakou pisnicku nebo neco namaluje. To, ze se jen tak mimochodem dostavi slava, prachy a do postele mu lezou modelky a herecky nijak zvlast neproziva. Coz spolu s tim, ze to je vizualne docela dobre natoceny, dava dohromady slusnej a zabavnej film s dobrejma pisnickama. Problem je, ze na posledni pulhodinu uz to spadne do typickyho schema podobnejch filmu, prestane to bavit, zacne se to tahnout a film uz jsem dokoukal jen tak, aby se nereklo. Mit to o pul hodinky min, mozna du i na 5*, takle ale jen 4*. (18.09.2010)

Chtělo by to víc používat při střihu nůžky, ale jinak mi ten film zlepšil náladu. Chvilku mi trvalo, než jsem si zvykla na nosaté Sergeovo alter ego, ale pak jsem si řekla, vlastně proč ne? Není to nijak objevný snímek a francouzský písničkář nepatří k umělcům, o kterých bych přemýšlela, nebo bez nich nemohla žít, ale jako každý životopisný film čerpá i tenhle příběh sílu z toho, že se skutečně stal. A je vcelku jedno jestli přesně takhle (což asi určitě ne), nebo to byl jen dojem, který Gainsbourg udělal na scénáristu, režiséra a herce. +++ Zapůsobil na mě jako celek otevřeností a svobodomyslností, která byla sice zničující, ale zároveň i tvořivá. (29.04.2010)

Možná jsem vůči těm letošním filmům nějak přísnější, ale... očekávání holt předčilo realitu. Podoba jednotlivých celebrit té doby je opravdu věrná, víc kladů se mi ovšem hledá těžko. Vlastně je to takové čekání, kdy přijde Je t'aime... moi non plus – a zbytek už je pak poněkud prázdný. Silné momenty aby pohledal... (21.04.2010)

Serge Gainsbourg pro mě není neznámý stejně jako Jane Birkin, oba je mám ráda a při sledování společných scén jejich hereckých představitelů jsem ani nedutala. Jak Eric tak Lucy Gordon naprosto dokonale zvládli jejich gesta zvláště pak scéna ve vaně byla nádherná. Vlastně jsem po celou dobu měla pocit, že sleduji skutečného Serge a ne jeho hereckého představitele.Ta podoba byla vážně neuvěřitelná! Eric Elmosnino v hlavní roli naprosto excelentně ztvárnil toho krásně šíleného bohéma, požitkáře, rebela, miláčka nejen Francie. Za sebe mohu říci, nebyla jsem zklamaná. Zajímavý náčrt ze života umělce, který byl jedněma nenáviděn a druhýma zbožňován. (19.07.2013)

Má oblíbenkyně Charlotte Gainsbourg měla velice zajímavého papínka, jen co je pravda. Až do zhlédnutí tohoto filmu jsem o něm i jeho muzice v podstatě neměl ani tušení (samozřejmě vyjma provařeného songu "Je t´aime, moi non plus", který lze do omrzení věčně slyšet na většině českých rádií). O to příjemnějším překvapením pro mě byla premiéra tohoto snímku na obrazovce ČT2 (ve velice slušném českém dabingu - Ivan Trojan coby hlas titulní postavy byl skvělý). Mně osobně se ten film prostě líbil a bavil mě - Serge Gainsbourg je z toho rodu mně sympatických chlapíků, kteří mi odjakživa imponovali. Být všestranný umělec a provokatér z povolání - och, copak to samo o sobě nezní jako vizitka chlápka, který zákonitě prostě musí být něco jako váš vzor? Film má mimochodem skvostné úvodní titulky. (17.12.2012)