Silvestr na přání aneb Čí jsou hory Kavčí

Když jsem uviděl tento program v televizním rozvrhu, tetelil jsem se blahem. Poté, co jsem celý tento dlouhý galavečer viděl, krotím uzdu nadšení a jsem "už jen" potěšen. Samozřejmě že ve srovnání s jakýmkoli silvestrovským pořadem posledních deseti let je tento pořad geniální. Na druhou stranu musím přiznat, že některé scénky mi přisly docela nudné až trapné (třeba výstup páně Hrzánově). Co je neoddiskutovatelné je především bavičské umění Vládi Menšíka, který je naprosto neodolatelný a jeho bavičské umění se tu ukazuje v plné míře. Kdybych to měl shrnout, jde o vskutku jedinečný pořad, jehož některé scénky se časem pravidelně opakují v různých střihových a připomínkových pořadech, zatímco některé právem upadly v zapomění. I přesto šlo o pořad, který patřil k tomu nejlepšímu za posledních silvestrovských let. (1.1.2010) (25.08.2010)

V době, kdy se naši rodičové smáli Silvestrovské přehlídce vystupujících umělců, nebyli ani někteří uživatelé Csfd na světě anebo to byli caparti v punčocháčích. Tahle doba i se svým typickým, mnohdy z dnešního pohledu až zcela naivním humorem, patří právě generaci maminek a tatínků, kteří se na jednom z programů ze dvou smáli pánům Menšíkovi, Kopeckému, Hrzánovi, Sovákovi, Holzmannovi a jim podobným a zaposlouchali se do písní paní Zagorové, Rottrové nebo Vondráčkové, či si vyposlechli procítěný saxofon Felixe Slováčka se zavřenýma očima (tedy zavřené oči měl mistr a doufám, že nikoliv diváci) a pak se zase s chutí nasmáli paní Bohdalové, Janžurové nebo Zázvorkové. A s nimi i celá řada herců a zpěváku sedící v hledišti, a věřte, byly to salvy smíchu, vesměs panovala uvolněná nálada a byla z toho cítit pohoda. Inu, umělci bavili umělce a nebojím se napsat, že v legendárním Silvestru. Jenže s odstupem a s postupem doby už to (pro mě) není taková řachanda jako v době svého vzniku a už to obrůstá a zarůstá uměleckým mechem. Časy televizního humoru jsou v nenávratnu. A pokud jde o tenhle humor z roku 1977, tak to platí téměř trojnásobně. Nicméně pokud toužíte po humoriádě s pekelně laskavým humorem, tak tenhle Silvestr je váš, a měli by jste jít spát až ráno. Mé hodnocení: 60% (04.12.2013)

Soustředění sil znamená ve většině případů přivolání kvality. Ta silvestrovská, spojená s Vladimírem Menšíkem a plejádou jmen, o jejichž kvalitě si dnes můžeme nechat jen zdát, postupem času dále získává na své hodnotě. Je až neuvěřitelné, jak za podmínek cenzurního dozoru, neustálého otravování a trapného doptávání vznikala čísla, na která dnes prostě nemáme. Více se objasní, pohlédneme-li na jména tvůrců i účinkujících. Zlatá šedesátá léta filmové vlny a obecného československého kulturně civilizačního vzmachu v mnoha ohledech přetrvala nástup normalizace. Oblast televizní zábavy vedle pohádkové tvorby a animovaného filmu byla další oázou, kam cenzura dosahovala jen s velkými obtížemi. A právě to je po letech stále více znát. Ku prospěchu věci i televizního diváka. (25.07.2010)

Zábava na kulturní úrovni. Kam se hrabou dnešní prima novácké blavajzy, to se nedá srovnat. Dnes jsem viděla poprvé božského Káju tančit a ještě se sám hlásil, že pude! Neuvěřitelné ... Celá tahle šou na mě působí velmi hojivě a příjemně. Obecenstvo tvoří náš národní, zlatý, herecký a pěvecký poklad a baví sami sebe. Nádhera. (29.12.2017)

Marná sláva, Vladimíra Menšíka, Jána Roháče a Karla Vlacha prostě nenahradíš. Zápory se ovšem najdou. Úlet zvaný Balet Československé televize a občasné soudruhování se dají odpustit, ale nedá se odpustit příliš mnoho záběrů na Jiřinu Švorcovou, Menšíkův závěrečný projev o tom, jak jsme minulý rok (myšlen rok 1977) udělali hodně práce a v tom dalším uděláme práce ještě víc, byl děsivý a závěrečná píseň (především v okamžiku, kdy se představily hrdinky ze Ženy za pultem) byla jednoduše otřesná. Nic to však nemění na tom, že to byl balzám pro duši. (01.01.2013)