Super 8

Zatímco české multiplexy terorizuje senilní "Saxána" mají diváci možnost si dvěma filmy připomenout, že dříve se mainstreamové snímky pro děti či rodiny dělaly trochu jinak. Vedle přímého flashbacku v podobě "Lvího krále" převedeného do 3D, přináší J.J. Abrams reminiscenci filmů 80. let. V souvislosti se "Super 8" se hodně mluví o Spielbergově "E.T.", při čemž si kritika neodpustí poznamenat, že originál, k němuž se domněle měl současný film upínat, je dramaturgicky sevřenější a scenáristicky stabilnější. Jenže "E.T." prostě byl výjimečný, ale zdaleka není jediný dětský film osmedesátkového stylu, kde tvůrci k dětem na plátně i před ním přistupovali jako k myslícím bytostem, jejichž svět je stejnou mírou utvářen rozjívenou fantazií i strachem a traumaty. Spíše než k Spielbergovi má "Super 8" blíže k filmům Joa Danteho "Gremlins" či "Badatelé"; obzvláště s druhým jmenovaným vykazuje spoustu podobností. Abrams sice nevytvořil žádný nový kult či milník, k němuž by se vztahovala historie, ale stejně jako Danteho filmy má i jeho počin potenciál stát se pro malé diváky srdcovou záležitostí. Přes všechen mediální humbuk okolo pocty či kopie titulů z 80. let "Super 8" nesklouzlo do poznávacího kvízu pro zasvěcené. Naopak zůstává soběstačným retro dílem, které se straní citací či aluzí (fakt, že má jeden hrdina pokoj vlepený filmovými plakáty zde není klíčem k dešifrování díla či prostitutkovským pomrknutím po fandech, ale prostě prostředek profilace postavy). Z hlediska neanimované rodinné produkce rozhodně "Super 8" v dnešní době představuje výjimečně kvalitní počin a historicky se řadí mezi hrstku těch, které dokáží uhranout. Sice tentokrát není fantaskní rovina tolik dominantní, ale zato zde zůstává důraz na dobrodružství, které lze zažít bez toho, aby člověk musel narazit na mimozemšťana; stačí vzít rodičům kameru. Je otázkou, do jaké míry může retro vyprávění oslovit děti doby mobilů a online her, ale jelikož se nezdá, že by je vyloženě lákaly filmy zasazené do dneška, nebude snad ani "Super 8" mít žádný startovní handicap. (18.09.2011)

E.T. podle Abramse mě baví víc než Spielbergův E.T., protože víc tlačí na děj, horor a linie s natáčením amatérského filmu partou děcek je dost zábavná. Miluju filmy ohlížející se za dětstvím (STůJ PŘI MNĚ, NAVŽDY SPOLU...) a filmy o filmařích (AMERICKÁ NOC, ŽIVOT V OBLOUZNĚNÍ...), takže tady SUPER 8 hned dvakrát zasáhla cíl. (08.09.2011)

S osmičkou své první filmařské hrátky pro budoucí generace konzervovali jak Abrams, tak Spielberg. Záleží na vás, zda oceníte, nebo odsoudíte, že Super 8 budí pochyby, který z nich film ve skutečnosti režíroval. Sci-fi zápletka není zcela bezvýznamná, v zásadě ale plní pouze funkci MacGuffinu (do vyprávění symbolicky přijíždí společně s vlakem), který slouží vývoji postav a vztahů mezi nimi. Vyhrocené situace akcelerují proces dospívání, jež probíhá v návaznosti na protagonistovy rodiče. Joe musí přijmout smrt jednoho z nich a autoritu druhého, který mezitím pochopí, že může část zodpovědnosti ponechat na synovi (a tedy i slevit ze své přehnané přísnosti). Podobně jako v raných Spielbergových filmech s teprve dozrávajícími, v zásadě obyčejnými postavami, které se teprve tváří tvář neobyčejnému dobrodružství mění v hrdiny. Super 8 k filmům jako Sugarlandský expres, Blízká setkání třetího druhu nebo E.T. – Mimozemšťan odkazuje také situováním děje do malého amerického města nebo zájmem o rodinu, jejíž soudružnost představuje klíčovou podmínku happy endu. Abrams dokázal sedmdesátkové rodinné drama bezbolestně skloubit s akcí pro 21. století, třebaže v režírování dialogů neprojevuje stejnou zručnost jako během dynamických akčních sekvencí, kdy vůbec nevadí, že před neznámým nebezpečím o překot prchá parta děcek. Více než jiné filmy Super 8 potěší ty, kdo mají rádi filmy. Ne nutně jen ty Spielbergovy. Na filmové předstírání vtipně upozorňuje zejména během dobrých čtyřicet minut trvajícího úvodu, kouzelné poctě všem filmařům-amatérům (je to jen falešná krev). Úsměvná nostalgie, včetně zlehčování určitých „zákonitostí“ v dřívějších filmech stejného typu („Odkdy je tenhle šéf?“), ale prostupuje většinu scén. Je to Joe, protagonista filmu, kdo má v mikro-štábu na povel speciální efekty a masky. Vydává realitu za atraktivnější, nabízí, co život sám nepřináší. Což, jak dobře víme, filmy dělají. Není ovšem od věci nechat si to čas od času připomenout těmi, kdo filmy dělají. 80% Zajímavé komentáře: POMO, Marigold, Lavran, novoten, rowdys, mcb, kestrel (10.09.2011)

Díky Spielbergově produkci se nedal očekávat mysteriózní sci-fi thriller, jak tomu možná napovídal teaser trailer. Tohle je prostě popcornový spektákl. Každá generace, kromě vašich babiček, si v něm něco svého najde. Převážně je to přehypované dětské dobrodružství, v kterém jde o život všem ostatním, jen je hlavním hrdinům. První půlka snímku je bezesporu nejlepší, a to hlavně díky nadsadité vlakové srážce a pouze v náznacích tušeného monstra. Ta druhá už sklouzne do zbytečného patosu, scenáristických náhod a digitálního finále, v němž monstrum asi neoslní tak, jak tvůrci zamýšleli. Ale jinak všechno tu klape nadmíru dobře, ani ti dětští představitelé mě nesrali. Čas od času prostě tenhle styl rodinné zábavy neuškodí. (27.08.2011)

Dětské dobrodružství á la Spielberg? Rodinné drama na pozadí sci-fi, propracované dětské charaktery a strhující emoce? Dechberoucí výbuchy, před kterými smeká i Michael Bay? J.J.Abrams to dokázal? Ano, ano, ano, ano. Takhle pořádně se to dělalo v 80. letech! 90% P.S. Elle Fanning stačil jediný film na to, aby předčila svou starší sestru Dakotu v charismatu i hereckých schopnostech. (10.07.2011)