Bratrstvo

Kdo očekává klasiku (jako jsem čekal já, a proto jsem byl tak překvapený, když se začal rozvíjet hlavní příběh), tedy jak jednoho chytrého zverbovala na povrchní kecy banda holohlavých idiotů, tak se dočká jen zpola. Jako ideologická sonda Bratrstvo sloužit nemůže, ale funguje jako zajímavý příklad toho, „jak se vlastně zachovat, když si příroda dělá, co chce a sere na to, co hlásám“. Lysohlávkám se u tohohle musí svírat zadky, zvlášť když si uvědomí, že celá ta jejich parta stojí na prepubertální psychice a silném homosexuálním pnutí. (14.07.2013)

Když jsem tento film viděla poprvé, tak mě naprosto dostal. Již samotný námět, který zpracovává naprosto tabuizované téma lásky mezi dvěma muži uvnitř neonacistické skupiny, je velmi lákavý. Vynikající herecké obsazení jejích věrných členů. Nicolas Bro jako "Fatty" či skvělý Morten Holst jako Jimmyho bratr Patrick. K tomu minimalistická atmosféra chladného severu a mlčenlivost záběrů. Pro mě se tento snímek stal nejvíce zapamatovatelným díky vztahu Larse a Jimmyho a jejich úžasného ztvárnění Thure Lindhartem a Davidem Dencikem. Jiskřivá chemie mezi nimi pracuje obrovskou silou již od prvního setkání a její intenzita se postupem děje ještě zvyšuje. Spolu s rostoucí touhou, potřebou a vším nevyslovitelným, co se na obrazovce přetavuje do téměř hmatatelného napětí a erotického dusna (dokonalá scéna na toaletách). Jejich "love scene" je pro mě tou nejúžasnější a nejkrásnější (mužskou) milostnou scénou, jakou jsem kdy ve filmu viděla. Když jsem snímek viděla poprvé, tak při celé této scéně, počínaje příchodem z pláže, mi srdce bušilo jako zvon, polévalo mě horko s chladem a byla jsem doslova magnetizována. Něco tak úchvatného a intenzivního jsem snad ještě při žádné filmové milostné scéně nezažila. Nejde (možná jde:) jen o to, že se jedná o dva kluky, což mě jako dívku přitahuje, ale i o celkové spojení všech prvků. Charaktery, prostředí, námět a mimořádné ztvárnění i propojení jednotlivých momentů. Závěrečná část mě docela "smetla" a slzy byly zaručeny. Pro Nicola Donato se jednalo o režisérský debut, který natočil naprosto geniálně. Smekám jak jemu, který se zasloužil i o realistický scénář bez jakéhokoliv klišé či patosu, tak kamerovému zpracování a představitelům Larse a Jimmyho. Zvláště skvělému, civilnímu ztvárnění Jimmyho. Navrch násilnický a tvrdý charakter. Jinak však také uzavřený a vnímavý. Když si uvědomí možné nebezpečí z vznikajícího citu, neprojevuje žádný vztek či agresi jako obranu. Nevnímá ho jako něco špatného a nepřípustného. Zkrátka se mu poddá. Jakoby na něco takového čekal a věděl o tom. Rovněž excelentní je hudba. Jemné, minimalistické a krásné, stejně jako zároveň podmanivé a melodické tóny. Když zhlédnu nějaké dílo, které na mě silně zapůsobí (ať kontroverzním vztahovým tématem či silnou výpovědní hodnotou), často přemýšlím nad tím, jak by podobné téma vypadalo, kdyby jej natočil někdo u nás, a jestli by si na to někdo vůbec troufl. I kdyby se našel režisér, kteří herci by dokázali něco podobného? Myslím, že, ať máme sebe lepší hereckou základnu, tak na něco takového nejspíše nejsou jak oni, tak ani konzumní a na, mnohdy podřadnou, bezduchou a sterotypní filmovou tvorbu navyklí diváci, připraveni. (03.01.2012)

Film, ktorý sa mi vryl hlboko do duše a srdca. Uvedomujem si, že nie je zďaleka dokonalý a (asi) som schopná pochopiť všetky výhrady voči nemu, ktoré tu čítam v komentároch. Priznám sa, že po prvom pozretí som ho videla následne minimálne 10 x za sebou. Fascinoval ma. Neviem presne čím, možno tým, že to bol asi prvý z tých tzv. pocitových filmov, na ktorého vlnovú dĺžku som sa okamžite naladila a jednoducho som ten film prežila. Okrem Larsa som sa v priebehu pozerania zamilovala aj ja. Ja tu jednoducho nepotrebujem nič vysvetľovať, ja som to s nimi prežila. Viem presne prečo, viem presne načo, viem presne ako...no a kto nemá rád ten pocit, keď je jednoducho zamilovaný? Dnes už tento film, až za taký zázrak síce nepovažujem, ale to nič nemení na mojom postoji k nemu. Jednoznačne moja ♥ topka. (02.01.2013)

“Skrotená hora” po nacisticko fašisticky ma nijak mimoriadne nezasiahla, nakoľko pre danú tému ani z ďaleka nenachádzam pochopenie, pričom keby som aj našiel, len zriedka kedy, respektíve takmer “nikdy” sa dokážem vcítiť do pocitov hlavných postáv. Nie, nevedia mi “4%-tní”, no tak isto nemám dojem, že by to bolo “normálne”, ba dokonca prirodzené. Rodina je: muž, žena, dieťa. Určite nie: žena, žena, dieťa, respektíve úplne cez “čiaru” a moje chápanie: chlap, chlap, dieťa. Mňa by zaujímalo, kam toto ľudstvo s týmto zmýšľaním speje .. (05.05.2018)

Konec mozna zbytecne prekombinovany a hrajici na city, me ale nezlomili:-). Herecke vykony tradicne (jako snad v kazdem danskem filmu) vyborne, snad ony jsou hlavnim duvodem, proc film videt. Pokud tedy nejsi gay ci neonacista (ti jsou ovsem dost zdiskreditovani). Jinak uz me ty filmy o homosexualech zacinaji trochu nudit, ...sama laska mezi kovboji, neonacisty, Zidy, Zida s Palestincem, policajty, vojaky, neonacisty, DeDeRony... (08.03.2015)