Železná lady

Margaret Thatcherová bola premiérkou v rokoch 1979 - 1990 a okrem presadzovania ekonomického liberalizmu ju svet pozná aj pod prezývkou Železná lady. Toľko z politiky. Spolupráca režisérky Phyllidy Lloyd s Meryl Streep nadobúda kontúry pravidelnosti a vôbec to nie je na škodu. Všestranná herečka dokázala pretaviť svoj herecký koncert do oscarovej podoby a hoci som pred pár dňami vyzdvihoval výkon DiCapria v úlohe J. Edgara Hoovera, pred touto dámou sa musím ukloniť ešte hlbšie. Na škodu filmu je však scenár dosť roztrieštený a okrem komorných scén jej nedáva možnosť ešte viac vyniknúť. Áno, najväčšou slabinou je scenár, ktorý chce tak veľmi pokryť celú politickú kariéru britskej premiérky až je neuveriteľne povrchný ( pokus o atentát ). 3+ (29.02.2012)

Nemám nic proti většímu zastoupení žen v politice, zejména kvůli jejich ženskému pohledu, kterým dokáží problémy některých oblastí života analyzovat mnohem lépe než muži. Nicméně Margaret pro mne nebyla ženou. Měla totiž pod kostýmem větší koule, než většina mužských politiků a její nekompromisně asociální politika se nikdy neshodovala s mým pohledem na svět. Samozřejmě nepopírám, že byla výraznou světovou politickou osobností, ale zároveň škodolibě konstatuji, že z mého úhlu pohledu si podobně mizerný životopisný film rozhodně zasloužila. (17.05.2013)

Popravdě musím říct, že jsem bál. Bál jsem se, že tento snímek bude podobný tomuto biografickému snímku a že mě bude nudit. Opak byl ale pravdou. The Iron Lady mě prakticky ani na jediný okamžik nenudila. Ano, největší zásluhu na tom má (opět) jednoznačně fenomenální Meryl Streep (já jsem říkal, že si toho Oscara odnese ona, ne Viola Davis) které věříte prakticky vše. Přijde mi vcelku úsměvné, jak si zde film vede a co vše mu zde uživatelé vyčítají. Pro mě totiž fungovalo naprosto všechno a hlavně po skončení filmu mě napadlo, že režisérka tohle má opravdu dobře vymyšlené. Točila totiž film o ženě, kterou všichni podceňovali a která byla jiná a právě tímhle získala lidi. A tento film je stejný jako ona - už ze začátku podceňovaný (hlavně díky režisérčinu jménu) a jiný… zatím moc fandů nezískal, to je pravda, ale u Margaret to taky trvalo nějaký ten pátek, ne? 90 %. (25.10.2012)

So sklamaním musím skonštatovať, že film "Iron Lady" mi nepriniesol komplexný portrét jednej z najvplyvnejších političiek v britskej histórii. Spôsob, akým bol životopisný príbeh podaný bol zaujímavý, Meryl Streep bola vynikajúca, ale najväčším mínusom celého filmu zostáva jeho spracovanie. Fakty a ich zobrazenie na filmovom plátne. Myslím si, že režisérka viac stavila na Margaretin život v postproduktívnom veku, ktorý pôsobil nevyvážene s tým, aký silný potenciál mala jej osobnosť v časoch, keď bola ministerskou predsedníčkou. Čakala som väčší filmový priestor pre krušné chvíle a ťažké časy, v ktorých bola Margaret politicky aktívna. Takisto som bola zvedavá na jej motiváciu vstupu do politiky, čomu sa nedostalo toľko pozornosti. Za úspešnosť možno vďačiť hlavne Meryl Streep a maskérom. (12.03.2012)

Britská režisérka Phyllida Lloydová po svém úděsném debutu Mamma Mia! přichází se svým druhým filmem a tentokráte už v něm zpracovává ryze britské téma - biografii ,,Železné lady" Margaret Thatcherové. V předešlém faktu už je však první háček, neboť biografickým je film jen z části, z té další jde o psychologickou studii stářím a halucinacemi trápeného seniora, kterým je shodou okolností právě někdejší britskou premiérkou. To by samo o sobě nebylo na závadu, kdyby tato skutečnost měla nějakou hlubokou výpovědní hodnotu, ale spojení Železná lady - bezbranný starý nemocný člověk mi příliš nefunguje. Jistě, chápu ten primárně se nabízející paradox a pokušení zobrazit kontroverzní političku a vůdkyni coby chvějící se stařenku, ukázat, že Železná lady nebyla v jistých momentech života zase až tak železná, ale přijde mi to laciné a tak trochu škoda. Asi bych také nejásal nad tvůrčím konceptem, který by mi coby divákovi ukázal Ronalda Reagana, souputníka baronky Thatcherové, v biografii coby dementního staříka postiženého Alzheimerovou nemocí, i když je tato nemoc nesporným a neopominutelným životopisným faktem, Reagana bych ale jako divák chtěl viděl rastrem politiky, ne rastrem jeho jistě hrozné nemoci. Žensky empatický přístup paní režisérky zřejmě zabil politický rozměr, možná také ten fakt, že Margaret Thatcherová byla političkou vysoce kontroverzní a tvůrci nechtěli její politickou dráhu interpretovat jednostranně, proto použili k jejímu vykreslení metodu ,,kočkopsa" (jak by řekl nejmenovaný český barončin epigon), ani černá, ani bílá, ani hodná, ani zlá, prostě naše paní premiérka. Velikost britského impéria, jako třeba v úchvatné loňské Králově řeči, oslavena rozhodně není. Co je však nesporným faktem, to je úžasný a strhující herecký výkon Meryl Streepové, jestli za tuhle roli nedostane letos Oskara, tak už vážně nevím... PS: (připsáno 27.2.2012) Takže, Meryl, gratuluji, získala jsi ho zcela po zásluze... (25.02.2012)