Král z ostrova Bastøy

Kongen av Bastoy (Král Ďáblova ostrova) je určitě dobrý film. Máme tu nějakou nosnou historickou událost, studené lokace zimního ostrova, herce jako Skarsgard nebo Joner, smutnou hudbu a uzurpovaní kluci versus zlý "house father", toť téma vždy vděčné. Ne dlouho předtím jsem viděla Ondskan, kde sice příběh byl trochu jiný, ale vesměs šlo taky o správný hochy vzdorující bezpráví uvnitř nefungujícího výchovného systému. Ale zatímco Ondskan působí na diváka tak, jako by byl taky kamarád hlavního hrdiny, všechno s ním prožíval a tajně mu držel palce, u Kongen av Bastoy to divák pozoruje zpovzdálí. Sice taky fandí, ale jako by koukal na zápas dvou mužstev. Přitom i tady je hlavní hrdina sympaťák co najde v ústavu nejlepšího přítele, ale jejich vztah je nadhozen zkratkovitě. Prostě spolu kamarádí. Proč? Proto. A celou dobu filmu se Erlingovi nemůžeme dostat pod kůži. Proč jako jediný má sílu vzdorovat a něco proti bezpráví podnikat? Protože proto. Film má skoro dvě hodiny a tentokrát to je opravdu cítit. Konec je sice silné kafe, ale chybí lepší vztah diváka k postavám, tak nemůže víc strhnout. A ještě k hercům - Skarsgard hraje ředitele polepšovny, člověka ovládaného ne zcela správným žebříčkem hodnot, a nedalo by se říct, že je to vyloženě padouch. O Kristofferu Jonerovi, co hraje dozorce, se to už říct dá (a o jeho kníru taky) a člověk má fakt chuť mu zakroutit krkem. Adolescenti sympatičtí, přirození. Přesné 4* (29.10.2011)

Vydarený film podľa skutočných udalostí, ktoré sa odohrali na ostrove Bastoy, kde umiestnili polepšovňu pre mladistvých delikventov. Nie nápravný alebo nápravno-výchovný tábor, ako sa týmto zariadeniam zvykne hovoriť. Polepšovňu, kde sa neprevychováva, ale mení, láme a využíva. A tí slabší, ako obvykle, na to doplácajú. Na to, aby to fungovalo je potrebný personál so špeciálnymi schopnosťami pod vedením neľútostného riaditeľa. Ono to aj fungovalo, ale prišiel predátor (ako v podobnom filme Zlo) a bežiaci systém sa začal zadrhávať a zlyhávať. Ale keďže je rok 1915 kombinácia komisie a vojakov obnovila potrebnú rovnováhu. Všetko bolo fajn, menšie výhrady mám voči dĺžke filmu a záveru. O sto rokov neskôr sa mnohonásobný vrah Breivik rozvaľuje vo svojej trojizbovej cele a podáva na súd sťažnosti na to, že mu je smutno. A nazýva sa to vývoj, ľudské práva a pod. (10.09.2019)

Severská historie je mnohdy velice zajímavé téma...no, prakticky pořád...a tak se norští tvůrci spolu s celou řadou evropských sponzorů rozhodli pro natočení velice zajímavého příběhu, který se stal na začátku první světové války v jednom pasťáku na ostrově Bastøy v Norsku. Příběh každopádně naprosto plynně šlape a Stellan Skarsgård svým fantastickým hereckým výkonem drží celý pasťák tak nějak pohromadě.A musím se přiznat, že jsem se i díky němu nedokázal celý film nudit. Vedoucího té instituce zahrál prostě naprosto geniálně a respekt z něj byl cítit přes ty kluky až ke mně do pokoje. Do toho nádherná severská krajina, výborná muzika a je zaděláno na rovných pět hvězd, které si tento film rozhodně zaslouží. (07.05.2012)

Film, jehož účelem bylo zřejmě vyvovolat katarzní efekt typu: hezcí, mladí a v podstatě nevinní chlapci jsou tu týrání jako dobytek, zatímco my, staří, škaredí a všemi mastmi mazaní darebácí si tady užíváme na druhé straně. Nicméně před sto lety se na mládež dívalo trochu (možná i docela hodně) jinak: buďto se zařadíš, buďto budeš hrát s kartami, které jsme ti rozdali, nebo pojdi. Z tohoto pohledu není život na ostrově Bastøy (Basťáku neboli Pasťáku) před příchodem Erlinga nijak zvlášť vyhrocený, následná spontánní vzpoura je přece jen hodně nadsazená... Obecně mám pocit, že neustálé přepisy literatury do filmu kinematografii příliš neprospívají. (11.03.2021)

Tri roky po stroskotaní Titanicu a rok po vypuknutí svetového konfliktu, prichádza na rad ďalšia tragédia, ale tentokrát výhradne „shakespearovských rozmerov” , umiestnená na ďaleký sever Európy, konkrétne do jednej zo škandinávskych krajín, na odľahlý a opustený ostrovček Bastøy, kam boli umiestnení mladiství delikventi pod nekompromisnou diktatúrou reformnej školy na čele s prísnym riaditeľom Bestyrerom, ktorý zatvára oči pred perverznými skutkami vychovávateľa Husfara Bråthena, čo rád používa sadistické metódy vštiepovania rozumov do hláv týchto hriešnikov, a tí ho čoraz viac za to nenávidia, až sa pomaly schyľuje k spontánnej vzbure, ku ktorej sa pridajú i všetci ostatní, že budú lynčovať všetkých, ktorí si to bez akýchkoľvek diskusií zaslúžia, ale ich doterajšia „výhoda” každú chvílu zmení svoju úroveň na pravé opozitum, pretože musia byť potlačení silnejším súperom, pričom ten disponuje neuveriteľnou prevahou oproti týmto nešťastníkom, čo už mali plné zuby ponižovania, trápenia sa zo strany idiotského systému tzv. vzdelávacieho inštitútu. Vodcom tohto “hnutia” bude chalanisko Erling, pod číslom C-19, bez ktorého by táto akcia nebola asi vôbec realizovateľná ? Možno je to pravda, ale skôr, či neskôr, by k tomu aj tak muselo prísť ! Skrátka, nadmieru ich vyhecoval, alebo to, čo sa stalo s Ivarom / C-5, tak vtedy už dozačista pretiekol pohár vody. _ Snímok Mariusa Holsta ma zaujal najmä tým, že významný švédsky herec Stellan Skarsgård ho pokrstil svojou bezprostrednou účasťou, kedy jeho výkon bol ozaj démonický, a vôbec Skarsgårdovci vedia byť aj patrične záporní, ak si to samozrejme vyžaduje ich filmová rola, keď hlavným lákadlom na tento počin bol jednoznačne Stellan, ale to som ešte presnel nevedel, čo sa z neho postupne vykryštalizuje ! (29.12.2019)