Flashdance

V době ČR (pardon, ČSSR) premiéry mi mohlo být kolem patnácti a tahle osmnáctka se svářečkou, co bydlí sama jenom s drsně vypadajícím čoklem v bývalém skladu (dneska by se tomu říkalo loft a bylo by to prestižní bydlení, tehdá to bylo myšleno jako znak nižší společenské vrstvy, to jsou mi paradoxy), po odpolednách trénuje baletní figury a po večerech řádí na barovém pódiu, mezitím balí šéfa, chvíli je něha a křehkost sama, chvíli rozbíjí okna a je sprostá jako dlaždič, aby za chvíli brečela knězi ve zpovědnici, a při tom všem z ní čiší živočišná radost ze života a z pohybu, tahle holka mi tenkrát otevřela oči. Z dnešního pohledu se to může zdát legrační, ale tenkrát mi poprvé naplno došlo, že je vlastně jenom na mě, co se svým životem udělám, a že mě vlastně můžou čekat docela zajímavé věci. A ani teď po letech v tomhle bijáku, kde má každá druhá postava svůj sen, který se holt někomu splní a někomu ne, nedokážu při vší cukrkandlovitosti vidět jenom blbej řadovej muzikál o tom, jak chudá holka dík své kráse k princeznovství přišla. Ta osmdesátková popina je tu vlastně nejslabší stránkou, i když dneska už i k ní člověk cítí jistý sentiment. Zato taneční scény dokážou ještě dnes i mně, totálnímu pohybovému dřevu, zprostředkovat ten „What a feeling!“ pocit. Tak tedy za čtyři. (29.06.2012)

Čirý osmdesátkový fetiš! Motivačně popelkovská, romantická (R-ková) pohádka o 18leté svářečce, která si plní sen stát se profesionální tanečnicí, zatímco upocené tréninky prokládá žhavým nakrucováním na pódiu v baru. Přestože mě sálající energie a styl zpočátku nakoply, naivní plytký scénář už dál nic v rukávu neschovává. Nejspíš i z toho důvodu se režie plně soustředí na hudební čísla, pojatá vyloženě jako živelné, tělesné videoklipy (na dnes již totálně profláklé disko hity). (20.01.2023)

Skvělá hudba, a to už od prvních vteřin, skvělá taneční vystoupení, také od první chvíle, a navíc výtečná atmosféra 80. let, která je tady nádherně koncentrovaná. Tohle není film, který by mě okouzlil svým příběhem, i když ten je naivně roztomilý, ale prostě tím, jaké prostředí zachycuje, jakou dobu a s jakými postavami. Jennifer Beals je kouzelná! (30.01.2017)

Hudební legenda, ať se kolegové vztekají, jak chtějí. Zastoupení 80´je absolutní. Doba ocelová - pittsburghské železárny a svářečka Alex. Chybí mi tu erotika (výstup od naproti se nepočítá). Naivita filmem cloumá, a dá se to jen jednou. Původní dabing Barrandova už pro HCE režii Jiřího Stracha. Neseděl mi Vašinkův starší hlas, ale když se mrknete, kolik bylo Nourimu, hádali byste mu o patnáct míň. (17.12.2016)

Tenhle film skutecne neurazi a pomuze pokud ma clovek depresi...pribeh a hudba jsou typicka 80. leta a to v tom nejlepsim slova smyslu. Krasnoucka Jennifer Beals hrajici Alex ktera se snazi stat se baletkou a tak cvici a cvici a nema odvahu prestoze se po nocich prizivuje jako tanecnice v baru a sklizi bourlive ovace a svuj hlavni job ma na stavbe kde svari :) . Nehraje nijak vyrazne ale divat se na ni jak tanci nebo cvici je hooodne vzrusujici zalezitost a sympatanda ona je. Tezko rict jak by film tenkrat dopadl kdyby De Palma skutecne zacal natacet Flashdance namisto Scarface jak bylo naplanovano... Adrian Lyne neni nijak zazracny reziser ale film nekazi a Jerry Bruckheimer ho zasoboval tou temer nejlepsi hudbou kterou ve sve dobe slo pouzit a vysledek je proste skvely. (15.07.2007)