Režie:
Peter BergScénář:
Peter BergKamera:
Tobias A. SchliesslerHrají:
Mark Wahlberg, Taylor Kitsch, Emile Hirsch, Ben Foster, Eric Bana, Ali Suliman, Alexander Ludwig, Sammy Sheik, Scott Elrod, Rohan Chand, Marcus Luttrell (více)VOD (3)
Obsahy(4)
Členové amerických zvláštních jednotek Navy SEALs jsou nejlepší vojáci na světě: fyzicky zdatní a psychicky odolní takřka za hranice lidských možností; nejlépe vycvičení, vybavení dokonalou schopností přežít kdekoli. V noci z 27. na 28. června 2005 jsou čtyři členové elitní jednotky vysazeni helikoptérou v afghánských horách. Úkolem operace Red Wings je na nedaleké základně Talibánců zneškodnit jednoho z jejich pohlavárů, blízkého přítele Usámy bin Ládina. Hned na začátku ale řeší problém, který nečekali. Narazí na místního pastevce, ještě chlapce, a vojáci rázem stojí před morálním dilematem: mají dítě zabít anebo ho pustit a riskovat prozrazení? Rozhodnou se pro druhou možnost. Chyba. V krátké chvíli čelí obrovské přesile po zuby ozbrojených Talibánců a následuje krvavá bitva na život a na smrt. (Bontonfilm)
(více)Videa (42)
Recenze (1 076)
Nejblíže to má svým formálním pojetím asi k Black Hawk Down, ale ani omylem to nemá tak kvalitní akci, ani výpovědní hodnotu. Berg sice natočil film pro chlapy, ale povedla se mu jen prostřední syrová survival akce, kde mariňáci prostřílení jak cedník létají po skalách a předvádějí nejrůznější držkopády které si jen dokážete představit. Tvůrci umí udělat dobrou military atmosféru, májí nakoukáno a naposloucháno, ale bohužel závěr filmu je katastrofa ala Slzy Slunce - celkově je to scénáristicky velmi podobné. ()
Tuším v tom agitační objednávku ministerstva obrany, která prodává jeden ze svých příběhů z ranečku „based on true story“. Neupírám sílu ději, ani ochotu smeknout před padlými a salutování pozůstalým. Jen mě od půlky hrozně drala Bergova režie, která tlačí z plátna patos hlava nehlava (ve slow-mo tak dlouhém, až je na hraně parodie), přičemž postupně ztrácí kontakt s hrdiny, ze kterých se stávají jenom krvavými šrámy posetá těla padající ze skal. První kontakt, bez hudby a s „predátoří“ kamerou, je bezchybný, jen si nemyslím, že neustálé subjektivní záběry detailů tváří uvaří to správné akční vojenské drama. V závěrečném aktu už mi bylo za tvůrce vyloženě stydno. Funkční leda jako hrané intermezzo pro Medal of Honor. ()
Trdvej akční střet několika ostrejch kluků z Navy proti fousatejm určitě vzbudí mnohem víc emocí za oceánem, jedná se o jejich kluky, o jejich hrdiny, nicméně i tak jsem se na fousáče pěkne nasral. Akce dobrá i když dost pochybuju, že této pravdivé události nebylo filmově krapet přidáno, všechny ty držkopády ze skal, počet schytanejch kulek na jedno tělo taky závaněl, ale ok, je to akční, má to vyvolat určité fanouškovství, takže se někde holt musí zatlačitt na pilu. Když pominu tohle, tak mě nejde na rozum, jak se fousáči tak rychle dostali nahoru, když pro kluky z Navy Seals byl odhad 3-4 hodiny a Navy Seals rozhodně nejsou žádnej spolek neschopnejch. Pak jsem ještě nepochopil proč nezůstali na otevřeným prostranství, jako jsem hovno expert na boje všeho druhu, ale několikrát to tam pak říkali, že se musí dostat na otevřený prostranství. Jinak největší síla byla v jejich rozhodnutí, jak dál, protože museli vědět, že přijde něco hodně drsnýho. A to je právě ten hlavní důvod, proč jsem těm chlapům fandil. ()
Jsem příliš malá vtěrka na to, abych chodil někam, kam mě nikdo nepozval. V tom je tedy velký rozdíl mezi mnou a mírumilovnou US Army. Tento snímek se mi navíc pokusil propagandisticky namluvit, jak moc si její přítomnost afgánští pastevci koz přejí, ale u mne s tím tedy moc nepochodil. Stejné je to se "skutečným a zaručeně pravým" příběhem o lehce průstřelných, ale přesto takřka nezničitelných vojácích, kteří by určitě vyhráli s penisem v hlavni, kdyby na ně šlo jen o několik tisícovek méně Talibanců. Přes všechen svůj nesouhlas a výhrady jsem si však tohle zběsilé padání z hor užil víc, než svůj poslední ostrý hod útočným granátem RG 4 a to byla velká taškařice pro všechny přítomné (ohrožené) spolubojovníky v zákopech. ()
Parádička. Berg se vrátil tam, kde mu to (podle mého) svědčí nejvíc (ano, mluvím o jeho předchozím filmu The Kingdom) a to boj s terorismem v cizí zemi. Nicméně tady je to mnohem surovější a možná i o něco lepší než výše zmíněný film. Lone Survivor je film, který se s ničím nepárá, který jde rovnou k věci a který nám, normálním lidem, umožňuje nahlédnout, jaké to je být vojákem, který bojuje za něco, v co věří. Ale čím mě opravdu dostal, byl konec, který krásně ukazuje, že nic na tomhle světě není černobílé. A jak všichni tady píšou o politice či pro Americkém myšlení, tak ne, z tohohle filmu jsem neměl ten pocit, že se mi snažil něco procpat, neměl jsem pocit, že Američani jsou nejlepší a podobné kecy, spíše jsem po konci filmu jen uznale pokýval hlavou a řekl, že to byla síla. 100 %. ()
Galerie (47)
Zajímavosti (49)
- Ve filmu není uvedeno, že skutečný Marcus Luttrell (Mark Wahlberg) obdržel od pozdějšího prezidenta George W. Bushe Námořní kříž, druhé nejvyšší vojenské vyznamenání za statečnost. Poručík Michael Murphy (Taylor Kitsch) byl až posmrtně vyznamenán Medailí cti. (Dr Lizal)
- Režisér Peter Berg plánoval natočit tento film ještě před snímkem Bitevní loď (2012), ale studio Universal mu to nedovolilo. (Kritiq)
- Transportní vrtulník CH - 47 Chinook, ve kterém je sestřelen Erik Kristensen (Eric Bana), má stejné číslo ve volacím znaku jako jeden ze sestřelených Blackhawků ve filmu Černý jestřáb sestřelen (2001), ve kterém Eric Bana také hrál. V tomto filmu je to "Bruno 64", v Černý jestřáb sestřelen je to "Super 64". (Jirka_Globus)
Reklama