Výheň

Švýcarsko-německý postapokalyptický thriller / horor s napínavým dějem z (možné) blízké budoucnosti a nepostradatelnými okrovými či modrými filtry je rozhodně překvapením pro nejednoho, do kvalitativně nejistých vod kinematografie našich západních sousedů zavítavšího diváka. ~ Pravda, film má své mouchy – počínaje skutečností, že se hrdinové z některých situací dostanou až nereálně snadno, přes občas až moc přeexponovanou (přesvětlenou) vizuální stránku, až po takové malichernosti, jakými je např. protagonistčino pečlivě oholené podpaží... Ale nebuďme hnidopiši, Hell si vás získá svým mimořádným tempem i napětím a dusnou atmosférou, a koneckonců ani z hlediska racionality či kauzality není téměř co kritizovat. Snímek nejen o snaze přežít, ale i o odvaze a sourozenecké lásce. ~ A dovolím si ještě krátké zamyšlení. Příběh, odehrávající se ve vyprahlé a Sluncem zmítané zemi, nenabízí pouze honbu za trochou vody a benzínu či zkrátka snahu zachránit si v té nesnesitelné výhni a zkáze holý krk, nýbrž nabízí další dosti zajímavý rozměr. A to téma kanibalismus, jež se sice vyskytuje v mnohých snímcích podobného ražení, ale v Hell je z mého pohledu jaksi silnější, jelikož je poměrně dobře vykresleno i zázemí a podmínky protistrany – /pozor, dále možné spoilery!/ zde tedy křesťansky založené rodiny sídlící na ranči. Nelze ji však jednostranně odsoudit. Rodina se pouze dokázala vhodně adaptovat na nově vzniknuvší podmínky, aby přežila. V této situaci už nelze rozlišovat mezi tím, co se hodí nebo nehodí, co je morální a co ne, převládne reflex sebezáchovy. Viditelná je síla a pospolitost rodiny i matčina snaha o zachování rodu… (29.11.2012)

Memento ze zdevastovaných Erzgebirge, které tvrdí, že za čtyři roky se nám bude mnohem líp a rychleji opalovat a lidi budou k sežrání. A žádné energetické náklady na vaření! Menschenfleisch stačí jen bohatě načesnekovat a vystrčit ven. Pokud máte rádi středně propečený, vtáhnout zpět tak za dvě hoďky, jestliže hodně, nechat tam tak pět. V řetězcích rychlého občerstvení bude k dostání výhradně McHuman, Kentucky fried woman a v tržnici už léty osvědčená čičítka za těděťát pet nebude ke smaženým nudlím obsahovat ani kousek pejska či kočičky. Ač je to téměř obšlehlá Cesta Herr Mortensena, je to bezesporu dívatelné a dobře natočené a myslím, že i do budoucna mi budou Němci sem tam chutnat. (16.08.2012)

Překvapivě působivý německý nízkorozpočtový postkatastrofický film, který se námětem a realistickou syrovostí podobá americkému filmu The Road podle knihy Cormaca McCarthyho. Není sice tak epický a výpravný jako on, ale atmosféru má srovnatelnou - to myslím samozřejmě jako jeho plus. Leckomu asi nebude vonět jeho evropská pomalost a neakčnost, zkrátka klidné dějové tempo, a bude se při jeho sledování nudit, mně však sedl perfektně, poprvé i podruhé. Byla to velice příjemná změna stylu v mém zahlcení hollywoodskou produkcí. (27.09.2013)

2016 - SVĚT JIŽ NENÍ TAKOVÝ, JAK JSME HO ZNALI...... /// Slunci hráblo a na světě není co žrát ani chlastat (ne, nemaj ani lahváče!). Kamera nalepená na ksichtech (aby zdůraznila mimické obličejové napětí), les napadenej kůrovcem, vypleněná benzinka, špinavý osoby. A Slunce smažící okolí. (..a jestli vás to zajímá, tak na hajzl se chodí po setmění – teda holky...) Pravdou je, že taková apokalypsa prostě dramatický okamžiky přináší. Hlavně, když jde vo kejhák, no a vo ten jde vobyčejnejm lidem skoro furt. A co si budem nalhávat – taková ženská... Nízkorozpočtovej (jo - lacinej) thrillerovej horůrek s minimem lidí a komorníma dramatickejma situacema o snaze přežít ve sparchantělým světě, který jsou leckdy napínavější, než jakejkoliv slaboduchej vyvražďovací horor. Takže 3*. Za odvahu a minimum kreténskýho chování (čehož si fakt cením!). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mám radost z každýho velkýho ptáka (porno? Apokalypsa debile!). 2.) Zjistím, proč ani v těžkejch časech nevyhazovat jateční pistili. 3.) Zjistím, co ve volných chvílích produkuje Roland Emmerich. 4.) Thx za titule ,,m11“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (14.05.2012)

Postapokalyptické filmy mám docela rád, především ty jenž koketují s hororovým žánrem a neobjevují se v nich ultrarychlé zombie. Do tohoto snímku jsem však šel s mírnými obavami, protože německá distribuce mi toho zatím moc dobrého nenabídla. Jaké však bylo mé překvapení, když film skončil a mně nezbývá než hodnotit docela kladně. Již od samotného začátku máme šanci sledovat pustou krajinu ala Šílený Max, kde se hrstka hlavních hrdinů snaží získat cenný benzín a nějaké suroviny. Sluneční žár je mnohdy opravdovým nepřítelem a tvůrcům pomohlo ono ostré světlo docela slušně po celou dobu zakrývat některé nedostatky, co se kulis týče. Atmosféra tajemna však postupně nabírala na síle a s příchodem nové postavy se konečně dostal film do další fáze. Celý příběh totiž začínal dostávat nový nádech a to díky „nelítostným“ farmářům. V tuto chvíli jsem se začal i já domnívat, že budu sledovat další buranský kousek, ale nebylo tomu tak doslova. Přece jenom jsem očekával trochu více surovosti, ale tvůrci se k tomu postavili dosti odlišným způsobem, za který jsem jim byl ve finále vděčný. Ne každý film musí být prosáklý krví nebohých obětí a jedna gore scéna střídá druhou. Zde byl zvolen poněkud decentnější styl, který nás ovšem o slušnou porci napětí určitě neochudil. Herecké obsazení sice mohlo být určitě lepší a do jisté míry jde i o jednu ze slabin, ale Hannah Herzsprung si mě dokázal získat na svou stranu a určitě se brzy mrknu na nějaké její další filmy. Talent po otci nezapřela. (10.06.2012)