Výheň

Germánská variace na téma světa po apokalypse není ničím výjimečná, ale film má především bavit a tady se furt něco děje, není toho moc, není to nijak kulervoucí, ale je to chytlavé a prostě zábavné levnější postapo, vytknout se snad dá jemně nedomrlý konec. Vždycky mě ale při těchhle levnějších filmech od sousedů mrzí, proč sakra nedokážeme natočit něco podobného. (07.08.2012)

Nudná postapo procházka, kde se už zase většina postav chová jako paka. Jednak je to nepříliš povedená kopie víckrát viděného a jednak film disponuje nadobyčej přihlouplým závěrem. Navíc nesnáším ekologické agitky, které se samozřejmě ideálně zabývají globálním oteplováním. Pro sběratele z oboru je to určitě zajímavý film, jinak nestojí za moc. (12.10.2013)

Mnohonásobně lepší než provařený a k uzoufání nudný The Road, mnohem zábavnější než ještě větší nuda Stake Land a totálně přechcávající prostředím stejnou Knihu přežití. Ačkoliv tyto americké braky jsou z nepochopitelných důvodů považované za nejlepší postapokalyptické filmy současnosti, tato německá varianta na konec civilizované společnosti jim dává přes prdel téměř ve všech ohledech. Vzhledem k tomu, že jsem si ho původně ani nechtěl pustit z důvodu apatie vůči německé filmové tvorbě, mě příjemně překvapil a podal snad největší poctu žánru, kterou jsem za poslední roky viděl, a to říkám zcela vážně z pozice fanouška postapokalypsy. Realistické, dobře zahrané, nijak přehnané a kvalitně natočené. 90% (26.09.2012)

[GFF 2012, Sydney] S nováčikovským entuziazmom úsporne a predsa efektívne poriešený postapokalyptický thriller, ktorý drží pohromade kvôli priznanej schématičnosti a zdrcujúcemu tempu. Adekvátne nafiltrovaná/zužitkovaná kamera sníma úkrutný boj o prežitie, kedy žeravé slnečné lúče a ozrutný padnutý stožiar nie sú jedinými prekážkami. Veľmi uveriteľné prostredie, presvedčivé výkony protagonistov a ťaživá atmosféra plná zvieravých predtúch, jatrivých obáv-tuhej (bez)nádeje. Debut Tima Fehlbauma je čo do "topicu" už opotrebovaný materiál klasicky odsúvajúci logiku na druhú koľaj a spoliehajúci sa len na empaticky orientovanú interakciu diváci-hrdinovia. Lenže v rámci zvoleného filmového jazyka je to svojbytnosť jak remeň, teda vrátane vyššie uvedeného boduje tiež interpretačný minimalizmus a obmena (dnes už) paušálného gore za ostentatívnu neúprosnosť. Percentuálne to mám na 70 (approx.), ale keď si spomeniem ako laxne s podobným pôdorysom naložil Gareth Edwards pri "Monsters", tak "Hell" je rozhodne hoden aspoň o stupeň lepšej známky. (01.05.2012)

Vyprahlou mrtvou krajinou jede jen jediné vozidlo, ve kterém se, na poslední kapky benzínu, snaží Marie, Phillip a Leonie dojet aspoň k další benzínce, kde možná najdou palivo na další cestu. Nebo vody. Nebo trochu jídla. Naleznou zde ale také dalšího přeživšího, Toma - a společně se rozhodnou dojet do hor, kde by mohli najít útočiště před všespalujícím sluncem. Zde ale padnou do pečlivě připravené léčky... Postapokalyptické filmy mám hodně moc rád, a filmy jako Postman, Book of Eli či Cesta patří k mým nejoblíbenějším. Hell si z předchozích bere to nejlepší, a pokud překousnete jeho lacinost, kdy se většina filmu odehrává v oslepujícím slunci či naopak temnotě, budete se bavit. Sice mne první polovina filmu (hledání v troskách něčeho k snědku či vypití) bavila o několik řádů více než polovina druhá (boj o přežití), ale i přesto jsem se ani na vteřinu nenudil, ba naopak. Hodně kvalitní příspěvek z germánských filmových vod ... (14.05.2012)