Devítiocasá kočka

Ač je sice pravda že Argenta mám rád tak bohužel tohle nemám příliš v lásce, film mi přijde pomalý, nekrvavý a celkem předvídatelný, jediný co to zachraňuje je posledních 30 minut které jsou opravdu našlapané. Atmosféra se dá krájet, vyšetřování je krapet přehnané, ale film je zábava. Jen škoda že film je tak dlouhý. (24.04.2011)

Dario Argento je už dlho pevnou súčasťou mojej top desiny najobľúbenejších režisérov. Mám rád jeho surovú atmosferickú tvorbu. Páči sa mi jeho jedinečný, charakteristický rukopis. Milujem fenomenálnu "Phenomenu", pekelné "Inferno" či suspiriálnu "Suspiriu". To sú päťhviezdičkové klenoty. No i ostatné jeho filmy sú geniálne. S každým ďalším jeho snímkom, ktorý som mal možnosť vidieť rástol môj obdiv a rešpekt ku tomuto talianskemu režisérovi. Dnes som si pozrel niečo zo začiatku jeho kariery. Pustil som si "Il Gatto a nove code". No a opäť to bol skvelý filmový zážitok. Dario Argento je maestro giallo. **** (28.01.2016)

Klasický Argento, který mě kdysi bavil o něco více, ale nakonec jsem se nechal stejně pohltit. Zajímavý nápad s nevidomým a jeho malou neteří. Vrah kromě řezných a bodných zbraní upřednostňuje tentokrát utažení smyčky kolem krku. A aby bylo jasné, které barvy má Argento rád, stojí v laboratoři tři baňky vedle sebe s roztoky žlutým, červeným a modrým. Morriconeho hudba přechází zejména v napínavých scénách v nepříjemnou kakofonii zvuků, která až drásá uši. Nechybí hřbitovní scéna, i když já bych přidal bouři nebo mlhu. Giordaniho chování je občas hovadské, a tak je div, že nezařval už minimálně v půlce filmu. Přese všechno jsem byl opět spokojen a původní hodnocení ponechávám. (17.05.2020)

Všímavá i když poněkud neobvyklá trojice pátrá po bestiálním vrahovi z jejich blízkého okolí. Malá holčička Lori je na svůj věk velice bystrá a vnímavá. Slepý strýc Franco Arno svou neteří něžně nazývaný "Koláčku", a jeho projev hlubokého citu značí, jakou oporu mají jeden v druhém. Při náhodném setkání se k nim přidává všetečný novinář Carlo Giordani, který v mnohém přispěje k nalezení nebezpečného lidského parazita, skrývajícího svou pravou podstatu před vědeckým týmem těch nejlepších ve svém oboru. Jenže v každém na pohled zdravém jablku lze najít nějakého toho červa... (23.10.2009)

Argentovo druhé giallo, které přes skoro dvouhodinovou stopáž nenudí. O vraždy tu sice nejde, a už vůbec nehýří brutálností a nápaditostí, ale právě detektivní část mě tentokrát mile potěšila, což je u mě spíš raritou. Ústřední skupinka hrdinů ve složení zarputilý novinář, chytrý slepec a malá osiřelá dívka se tak často nevidí, a zde tato kombinace docela fungovala. K dobru lze přičíst i to, že jsem hledal skrytého vraha v úplně jiné postavě, což mě mile překvapilo. Použití kapky humoru je pak třešničkou na tomto pěkně propečeném "žlutém" dortu. Příjemných 60%. (01.07.2010)