Moonraker

Nejsem fanda starých bondovek, hlavně těch z 60. a 70. let, takže čest výjimkám (třeba Muž se zlatou zbraní). Zřejmě mi nesednul ten Bondův alternativní vesmír, v němž jeden člověk neustále dokola a s těžkou naivitou zachraňuje svět, skvěle ovládá řízení lodí, ponorek, letadel i kosmických raketoplánů, a při sebevražednější akci je nemožný ho jakkoliv zranit. Po každym úspěšnym zásahu navíc vyzvrací nějakou tu hlášku (protože je to prej strašně cool) a z jeho neodolatelnýho šarmu svrbí rozkrok všem buchtám z okolí. Takže co díl, to minimálně dvě, nejlépe tři opíchané kolegyně či špionky. A co nevošuká, to zmlátí nebo rovnou zabije - samozřejmě s výjimkou svých nadřízených. Člověku pak nezbývá nic jinýho, než se na všechna bondovská dobrodružství koukat jako na komedie, což Moonraker rozhodně je: velkou měrou i díky Jawsovi, dost možná tomu nejsympatičtějšímu "záporákovi" z celýho seriálu. (23.03.2016)

FILMOVÝ SCI-FI MARATON 2023 – země č. 5: VELKÁ BRITÁNIE: „Pokud je mi známo, ve vesmíru nejsou žádná roční období.“  Předchozí bondovky z toho mála, co jsem viděl, se sci-fi žánrem lehce koketovaly skrze nevšední technické vynálezy. Regulérní sci-fi díl série s agentem 007 v době, kdy celý svět šílel ze Star Wars, tak nepůsobí až tolik WTF třeba oproti sci-fi dílu Četníka ze Saint Tropez s mimozemšťany ze stejného roku. Ty dvě hodiny jsou narvány vesměs slušnou akční zábavou, která mě chytla určitě mnohem víc, než u předchozího Agenta, který mě miloval, jen mi ve finále vadí pár aspektů. V nejedné scéně se stává Moonraker cílenou parodií plnou ulítlých nápadů, schválně neuvěřitelných akčních scén s opět přítomným šíleným zubatým útočníkem (jedna přijde hned ve skvělém úvodu!) a dokonce i parodických odkazů na filmové klasiky, ať už je to závěrečná scéna Teď se nedívej s plující lodní rakví po benátském kanálu (zde coby začátek humorné akce s řádkou absurdních zvratů), hláška z Casablancy v nečekanou chvíli nebo k závěru vesmírné scenérie a konstrukty vizuálně evokující 2001 Vesmírnou odyseu... JENŽE stále zbývá dost sekvencí, kdy se Moonraker bere vážně, táhne se, vtip mizí a ne vždy se mi pak dařilo okamžitě naladit na odlišnou náladu. Raději však ho budu brát jako parodii a tudíž tolik neřešit, jak je často zvláště v první polovině rozstříštěn do mnoha scén a zápletek bez přímé návaznosti, a do jisté míry mu odpustím i tu přeplácanost, když přichází po celou dobu s dostatkem nápadů. Jen ta délka (spolu s onou nevyrovaností) mi přijde na film svého druhu přepálená. Roger Moore mě také žel ani napodruhé vůbec nebral a připadal mi v hlavní roli nezáživný, naštěstí bondgirl Lois Chiles vyniká dostatečným půvabem, „Zubák“ je v rámci parodie dokonale bizarním protivníkem v akci a díky Michaelu Lonsdalovi v roli ústředního záporáka, budujícího s využitím vesmírné techniky své nové impérium směrem k destruktivním plánům, má film alespoň jeden výrazný herecký výkon. [70%] (09.06.2023)

Mají mít průměrní a podprůměrní lidé právo na svoji existeci? Kdepak! Boháč Hugo Drax v tom má jasno. Pozemský život se mu jistě již brzy podaří vyhladit a ráj naleznou evakuovaní vyvolení v jeho městečku na orbitu. Právě tam už spěchá James Bond, pro jehož pověstnou krasavost by se jistě našla volná kajuta, ale on letí chránit přízemní zájem zachování života na zemi. Nedaleko za Bondovým pozadím však už začínají nebezpečně cvakat hladové čelisti dobráka Jawse, který si už ani nepamatuje, kdy naposledy zakousl nějakého chutného agenta ve službách Jejího veličenstva. Záchrana světa je pro Bonda rutinní samozřejmostí, proto na závěr rád využije možnosti zpestřit si služební cestu a zasouložit si v beztížném stavu. (27.09.2009)

Za všechno, co jsem na Bondovi miloval jako dvanáctiletý kluk. Bylo jich určitě víc (č. 5, 7, 10,13), ale tahle můj raný vztah k Bondovkám vystihuje snad nejlépe. Stejně, jako maximální sebeparodizující nadhled, kterého nositelm jsou především Bondovky s Rogerem Moorem. K tomu navíc svými hudebními citacemi tentokrát přispívá i John Barry, který tu opět čaruje a jeho dva vesmírné opusy (ještě "You Only Live Twice") řadím na špici všech Bondovek. Ať si každý říká co chce, ať už jednotlivé pokusy dopadly různě, bez změny stylu by Bond nepřežil. (05.01.2007)

Tři a půl hvězdy. Napíšu hned ze začátku, že na Moonrakeru mi vadí hlavně Richard Kiel. Jeho Jaws je tady prostě navíc, naprosto zbytečný a - přiznejme si to - trapný. Doslova nesnáším scény s copatou vyprsenou blondýnkou, ať už jde o jejich setkání nebo o to, co se s nimi stane v závěru filmu. Brrr. Jaws tu zkrátka být neměl, ale znáte to - když se postava jednou divákům líbí, proč ji tam nenacpat znovu, že, páni filmaři? No nic. Zbytek filmu je absolutně bez výhrad. Bondovka je to nadsazená (podobně jako Brosnanova Dnes neumírej), má ze všech nejblíže k parodování sebe sama, a o to více pobaví. Jízda v Benátkách, honička na řece v Riu... Absolutní uznání si ale režisér Gilbert spolu se skladatelem Barrym zaslouží za scénu útěku sličné pilotky před dobrmany. Ačkoliv patří k těm krutějším, je neskutečně krásně natočená. Jo a Lois Chiles je jedna z nejkrásnějších bongirl vůbec.__P.S. Hudba burácející při startu a letu do vesmíru... Božská věc. (20.03.2010)