Nebezpečné známosti

Nebezpečné známosti si, mimo mnohých jiných ocenění, odnesly z oscarového klání roku 1989 sedm nominací (nejlepší film, scénář, hudba, kostýmy, herečka v hlavní a vedlejší roli, výprava), z nichž tři (kostýmy, výprava a scénář) proměnily ve zlatavou sošku. Scénář : Christopher Hampton. Kamera : Philippe Rousselot. Hudba : George Fenton. (21.05.2011)

Prohra s Valmontem k. o. Glenn Close je pouze zajímavá, John Malkovich je dobrý intrikán, ale není to úplně ono. Keanu a Uma jsou strašní, takže jako velice dobrá mi vychází jen Michelle Pfeiffer, kostýmy a dech beroucí hudba. Někdy poslouchám jen zvukovou složku filmu a je mi blaze. (03.02.2009)

Že tam hrají Keanu a Uma je mi celkem ukradené, na filmu oceňuji především to, že narozíl od Formanova Valmonta se mnohem více věnuje prostřednictvím svého příběhu době, v níž se odehrává. Na osudu dvou mistrů svého řemesla, perfektně ztvárněných Malkovichem a Glenn Closeovou, si můžeme udělat obrázek života společnosti, která dovedla francouzský lid až k branám Revoluce. Dobové a společenské požadavky na příslušníka prvního stavu, jak je naprosto nezakrytě vidíme, byly schopnost intrikovat, svádět, jednat co nejamorálněji, popřít v sobě vše lidské. Je pak ironií, že se oběma hlavním aktérům stávají tyto jejich vlastnosti, v níž dosáhli i na svou dobu jedinečnosti, osudnými. P.S. Srovnání Formanovy a Frearsovy verze naprosto výstižně napsal Matty, až na to, že mi tento film, jak je vidět z mého hodnocení, nepřišel ani trochu nudný. (10.08.2006)

Takřka současně s Formanovým Valmontem byl natočen tento skvělý film na stejné téma. John Malkovich tady předvádí (jako skoro pokaždé) naprosto precizní výkon, Glenn Close mi přijde na své obvyklé poměry taky skvěle sžitá s rolí, ale i další herci dokonale zapadají do celkového rámce. Zajímavé je vidět tehdy mladé a talentované herce Umu Thurman a Keanu Reavese v jejich snad prvních větších rolích. (30.07.2002)

Videl som tento film dvadsať rokov po jeho nakrútení, považujem ho za porovnateľný s Formanovým Valmontom (Formanovi nevyšiel chladný a vypočítavý Valmont a Frearsovi zvodná a intrigujúca markíza). Túto adaptáciu románu v listoch som vnímal ako kostýmovú, pomaly plynúcu, napudrovanú a oparochňovanú. To pri sledovaní Jeanne Moreau a Gérarda Philippa vo filme z roku 1959 som sa cítil omnoho príjemnejšie, aj keď sa táto verzia predlohy príliš nedržala. A poteší ma, keď sa mi podarí vidieť aj televíznu verziu s Kukurom a Vášáryovou. (07.09.2009)