Enderova hra

Myslím, že Klerik to vystihol výborne a mám rovnaký názor - ako zastúpenie myšlienkovo extra nabitej predlohy je to obstojné, ba možno až chvályhodné. Samozrejme, že výpadkom, skratkovitosti, zjednodušeniam a sem-tam prehnanému klišovitému symbolizmu sme sa nevyhli. Ale stálo to za to :-) A dúfam, že film inšpiruje niektorých ľudí, aby si prečítali knihu, v ktorej objavia oveľa, oveľa viac. (04.05.2014)

Ender, chlapec obdarovaný mimoriadnymi schopnosťami určenia stratégie boja je odvedený od svojej rodiny, aby v špecializovanej "armáde" pre talentované "deti" dotiahol svoje prednosti k dokonalosti. Ľudstvo čaká krutý boj s mimozemskými bytosťami zvanými "Termiti", v ktorom by mal "vyvolený" Ender zabezpečiť víťazstvo. Podarí sa mu zabrániť invázii? Dobrodružná sci fi rozprávka pre teenagerov. Napriek tomu, že pár efektov skutočne zaujalo a záver pomerne prekvapil, predsa len, fanúšikov si tento film nájde najmä v nižšej vekovej kategórii. (23.02.2014)

Předlohu neznám, a tak jsem se mohl nechat překvapovat... A že bylo čím. Film je nečekaně vážný, konverzační a zkrátka herecký, triky ani akce v něm rozhodně nehrají prim, a to mě velmi potěšilo. Stejně jako hlavní hrdina, který není klasický ufňukaný chudáček, jemuž nikdo nevěří, nýbrž sebevědomý mladý muž, jenž si jde za svým - respektive za tím, za čím jiní chtějí, aby šel. Harrison Ford dostal hodně prostoru, což je také fajn, Ben Kingsley byl spíše taková ozdoba, ale důležitá. Závěr jsem nečekal a jeho myšlenka - a tedy i myšlenka celého filmu - je chvályhodná. Škoda je jen pohříchu nevýrazné a nenápadité hudby a několika nelogických věcí - proč na závěrečnou strategii nepřišel nikdo z dospělých například (v knize to možná vysvětleno bude). Navzdory tomu, že se mi Enderova hra vcelku líbila, bych ale druhý díl oželel. Jak známe Hollywood, už by totiž nemusel být tak sympaticky "nevelkofilmový". Tři a půl. (13.09.2015)

Tohle je trochu osobní záležitost, protože jsem četl nejen hlavní Enderovu sérii, ale také paralelní příběhové linie, takže mi je svět Endera, Fazolka a dalších blízký. I proto musím odhodit klasické fanouškovské růžové brýle a nehledat zbytečné rozdíly oproti předloze (to třeba ve zkratce na konci komentáře). Zfilmování Enderovy hry se jednoduše povedlo, převedlo román s několika vrstvami vyprávění do smysluplného a funkční celku. Ano, je to chladný film. Ano, musíte přijmout jeho pravidla, hlavně děti-velitele. Ano, není to typický mainstream, a právě proto chtělo výsledné ztvárnění filmu od Hooda a dalších zúčastněných velkou odvahu. Spektakulární momenty (bitvy, bitevní sál, simulátor, ten je jak mé vysněné hraní počítačových her jako byl Homeworld nebo Starcraft:)) jsou střídány intimní rovinou vyprávění (rozhovory důstojníků, "hra"). Scény se rychle střídají, příběh se odvíjí až nečekaně rychle a s postavami se nedokážete pevně sžít, takže pro vás vlastně zůstává důležitý jen Ender a Graff, na ostatní tu prostě není místo. Na jednu stranu je to krok směrem k divákovi, který nechce vidět tří hodinovou cestu do duše dětského velitele, ale současně tu chybí propojení postav, jejich vzájemná hlubší interakce a pochopení (především vztah Endera a jeho sourozenců). To je právě hlavní mojí výtkou k filmu, že neustále utíká směrem dopředu, děj není časově upevněn (ztrácíte pojem o čase, jak byl dlouho Ender u mloků? U draků?) a jako by divák přicházel o nějaké vnitřní spojitosti (vynechané další příběhové linie a vnitřní vazba postav na autoritu Wiggina - trénink draků). Do dvou hodin ale nešlo dostat všechno a to hlavní, to hlavní ve filmu je. Díky za to i tou poslední hvězdičkou v hodnocení, kterou bych jinak asi vynechal. PS: doporučuji knihu, vlastně minimálně první dvě, protože pro mě je Mluvčí za mrtvé ještě lepší než Enderova hra, jen o jejím zfilmování pochybuji opravdu hodně... PPS: teď počkejme deset let, než svět bude připraven na Mluvčího za mrtvé (a následnou Xenocidu) a herci dorostou do svých rolí:) (04.11.2013)

Když se dívám na zdejší hodnocení vidím, že jsem evidentně ovlivněná knižní předlohou, která je prostě geniální a filmové zpracování jí nesahá ani po kotníky - ale dobře, protože jsem ovlivněná, přidám jednu *. Chápu různé zkratky ve filmu, všechno by se do filmu nevešlo, rozhovory s ostatními, které neexistovaly, ale film nevystihl vůbec Enderovou izolovanost, jeho zoufalství, vždyť on ani nevypadal, jako šikanovaný, Petře dali příliš velký prostor, tak důležitá nebyla a nejvíc mě štvalo, že neměli tu odvahu udělat Endera malého - vždyť mu bylo šest, když nastoupil výcvik. A ten konec, to byla jedna obrovská zkratka toho, co se stalo po mnoha letech a úplně jinak. (16.02.2014)