Enderova hra

Jako ilustrace k předloze velmi dobré. Film zachovává celou řadu motivů z Cardovy fenomenální knihy, ale překlad z jednoho média do druhého se přesto nezdařil zdaleka tak dobře, jako např. ve Watchmenech. Úskalí Enderovy hry v tomto případě představuje fakt, že na rozdíl právě od Watchmenů se nejedná o vyprávění, kde postavy jsou symboly, či přesněji řečeno různými stránkami centrálního tématu, ale naopak v jeho středu stojí titulní postava. Ender napříč knihou prochází složitým vývojem a její vyprávění pečlivě buduje různé jeho stránky a aspekty jeho osobnosti. To vše je z filmu vynecháno a namísto toho se prostě ve snaze zachovat všechny klíčové dějové body film žene od jedné scény ke druhé a namísto toho rezignuje na hlubší prokreslení i psychologizaci figury. Nutno uznat, že když divák film rozanalyzuje, lze v něm vystopovat zlomky poměrně komplexní postavy. Nicméně při samotném sledování překotně ubíhajícího filmu Ender nevyhnutelně zůstává jen loutkou vláčenou od jednoho zvratu ke druhému. Kdyby tvůrci namísto samoúčelných vesmírných moneyshotů předěly mezi sekvencemi věnovali zaměření se na hlavního hrdinu a jeho samotu a vnitřní pocity, mohlo to třeba dopadnout ještě lépe. (23.08.2014)

Knihu jsem sice nečetl, a po tomhle filmu se do toho ani moc nehrnu, ale takhle nějak si vzhledem k její reputaci představuju zprasenou adaptaci. Zde totiž ze scénáristického hlediska nefunguje vůbec nic. Ano, celkem hezky se na to kouká, první hodinka ještě plyne docela slušně, efekty a soundtrack to drží i v těch horších pasážích a Harrison Ford je po sportovním 42 tenhle rok opravdu ve formě. Jenže příběh nedává vůbec smysl a ke konci se mi ze všech těch nesmyslů skoro točila hlava. Linky a vztahy, které jsou v předloze evidentně nějak rozvíjeny, se zde odbydou pár větami a hlavnímu hrdinovi jeho vývoj a emoce divák nesežere. A nemůže za to jen prkenný Asa Butterfield, ale nohy mu právě podráží i scénář. Dialogy vás navíc ve své druhé půlce již začnou definitivně uspávat a u závěrečné akce už jsem regulérně klimbal. Ze sci-fi klasiky se tak stala pouze nemastné neslané scifko pro teenagery, což je dost velká škoda. 50% (30.10.2013)

Spíše slabší sci-fi podívaná, která svým příběhem a pojetím musí zajmout zejména diváky ve věku 12-17 let. Neříkám, že mě Enderova hra nebavila, ale podruhé bych si ji určitě nepustil. Nejen proto, že moc nemusím snímky, v nichž je hlavní hrdina dítě (a je vskutku geroj, akční hrdina), ale také z důvodu, že je téměř celý průběh příběhu značně průhledný. Neotřelá pointa však potěší. (08.06.2017)

Knihu velmi miluji jako jednu z nejlepších sci-fi všech dob. Film se její obdobou nestal, protože se do 115 minut vešly jen naprosto základní dějové okamžiky. I tak mne film potěšil a doporučuji jej. Mladý spasitel Ender - Asa Butterfield má oči jako Elijah Wood, potěší i zaťatý Harrison Ford v roli velitele bitevní školy a Ben Kingsley coby Enderův předchůdce v ničení Termiťanů. Trailer na ČSFD: http://www.csfd.cz/film/306861-enderova-hra/videa/ (21.09.2014)

Moje máma dycky říkávala: je to hra, dokud někomu nevypíchneš voko! Knihu sice jsem nečetl (fakt se to nedá stíhat s těma dalšíma cca třiceti úplněnejlepšímasci-fi, co mám v knihovničce) a film, který teď zmíním, jsem neviděl, ale tipuju, že filmová Enderova hra je minimálně ze třiceti procent takovým Hunger Games po vesmírňácku s tím, že asi bude i o dost drsnější, osudovější a hlavně hravější. Ale dost hádání. Má to úžasný spád od první až do poslední vteřiny, Hood si s režijí evidentně vyhrál, no a s odstupem času (ehm, šest hodin po zhlédnutí) se prostě jedná o zdaleka nejsympatičtější odpočinkové, PLNOKREVNÉ scífo, které jsem tento rok viděl. Moc tomu ani neubírá, že se Asa kdovíproč stále cítí před kamerou nesvůj (všimněte si těch radcliffeovských tiků a záškubů těla), tyhle anti-gravitační skopičiny Vás ve spojení s epesním Jablonskyho hudebním podkresem v sále přikovají do sedadel. (30.10.2013)