Enderova hra

Myslím, že Klerik to vystihol výborne a mám rovnaký názor - ako zastúpenie myšlienkovo extra nabitej predlohy je to obstojné, ba možno až chvályhodné. Samozrejme, že výpadkom, skratkovitosti, zjednodušeniam a sem-tam prehnanému klišovitému symbolizmu sme sa nevyhli. Ale stálo to za to :-) A dúfam, že film inšpiruje niektorých ľudí, aby si prečítali knihu, v ktorej objavia oveľa, oveľa viac. (04.05.2014)

Když se dívám na zdejší hodnocení vidím, že jsem evidentně ovlivněná knižní předlohou, která je prostě geniální a filmové zpracování jí nesahá ani po kotníky - ale dobře, protože jsem ovlivněná, přidám jednu *. Chápu různé zkratky ve filmu, všechno by se do filmu nevešlo, rozhovory s ostatními, které neexistovaly, ale film nevystihl vůbec Enderovou izolovanost, jeho zoufalství, vždyť on ani nevypadal, jako šikanovaný, Petře dali příliš velký prostor, tak důležitá nebyla a nejvíc mě štvalo, že neměli tu odvahu udělat Endera malého - vždyť mu bylo šest, když nastoupil výcvik. A ten konec, to byla jedna obrovská zkratka toho, co se stalo po mnoha letech a úplně jinak. (16.02.2014)

Přál jsem si to, ale nevěřil jsem. Čekal jsem soft verzi Carda pro puberťáky, ale Hood mě mile zaskočil. Zachoval všechny hlavní tematické prvky předlohy, jen ji zhustil, osekal a citelně zjednodušil (chybí většina pozemské linie i celá řada epizod z kadetky). Trochu mi schází preciznější přerod hlavní postavy, ale Butterfield dokázal i na malé ploše Enderovo vnitřní dilema dobře vystihnout. Chladná, mechanická režie místy výtečně konzervuje atmosféru předlohy a navzdory tomu, že druhá polovina ztrácí trochu tempo (i vinou toho, že vztah Endera a jeho sestry / bratra je spíš účelová dovysvětlovací pomůcka než funkční součást vyprávění), je závěr přesně tak nekomfortní a tvrdý, jak být má. Za jediné nešťastné adaptační rozhodnutí lze pokládat zhuštění časového rámce. Přeci jen, pointa lépe vynikne, když je rozprostřená v horizontu let, ne dní (film pochopitelně volí dramatičtější a sevřenější rámec, který ale nutně nepomáhá naléhavosti vyznění). Vypiplaná vizuální stránka je spíše bonus, díky ní by film fungovat nezačal. Podstatná je souhra mezi postavami (velký návrat Forda!) a zneklidňující emocionální odtažitost. Endera a jeho svět si není třeba zamilovat - je na místě ho buď respektovat, nebo nenávidět, zcela v souladu se striktně racionální předlohou. Enderova hra je i díky tomu takový filmový endemit. Úplně nevím, kam se vlastně bude šířit mimo území milovníků scífek staré školy (víc idejí než srandy a pozlátka). Je to plnokrevné, temné a nezvykle ambiciózní sci-fi, kterému se sice nepodaří proniknout do mysli geniálního vojevůdce / zabijáka tak hluboko jako knize, ale přinejmenším obstojí jako její atraktivní doplněk. I proto, že se do něj dají snadno vepisovat chybějící souvislosti a naznačený kontext. Hood prostě zůstal výjimečně pietní... a výjimečnost se odměňuje osamělostí, to i Ender dobře ví... [75%] (30.10.2013)

Asa Butterfield musí dokázat, že je nejchytřejší žák Bitevní školy, aby mohl spasit celé lidstvo. Gavid Hood natočil odměřený protipól Trona, ve kterém mysl poráží hrubou sílu a efektivita ušlapává efektnost. Nevím, jak budou spokojeni milovníci slavné předlohy a sci-fi blockbusterů. Se správnými požadavky si ale s Enderem zahrajete s velkou chutí, jelikož moc podobných partií není a do budoucna asi ani nebude. (7/10) (31.10.2013)

Čekala jsem přímočarý, na emoce hrající film o záchraně Země, dostala jsem promyšlené, propracované, inteligentní dílo, které mezi všemi vojenskými simulacemi nenápadně naťukává takové myšlenky jako je Kantův kategorický imperativ (máme právo využívat jiné jen jako prostředky k dosažení cíle?), pre-emptive strike (můžeme zaútočit jako první jen proto, že nechceme čekat, až nepřítel napadne nás?) i teorie mezinárodních vztahů (Harrison Ford jako jasný realista Morgenthauova typu). A americký velkofilm, na kterém by se dalo ilustrovat hned několik politických a morálních konceptů? To se moc cǎsto nevidí. (31.10.2013)