Stejná srdce

Film plný mužov, kde máme Marka Ruffala v hlavnej role. "The Normal Heart" má pre mňa zaujímavú tému a aj celkom dobre ju prezentuje, no nie som si istý, či tvorcovia a scenáristi spracovali najlepšie postavy na to čo som chcel vidieť. Je ťažké sa s niekym nejako výrazne spojiť, pretože mám pocit, že obe strany akosi idú extrémnymi cestami. Ruffalo bojuje všetkými zbraňami a je veľmi tvrdý, kým všetci ostatní okolo neho na čele s Taylorom Kitschom sú skôr veľmi jemní a akoby mali strach poriadne udrieť do osieho hniezda, aby neostali dobodaní. A to je trošku môj najväčší problém. Že neviem, na ktorú stranu sa prikloniť. Pretože nemám pocit, že sa ani jedinou cestou dostávame k nejakému riešeniu. A postavy akosi nevedia akým spôsobom ísť a každý obviňuje tú druhú stranu. Asi jedinou postavou, ktorá mi skutočne prišla zaujímavá bol Tommy v podaní Jima Parsonsa. A musím povedať, že aj príbeh Emmy v podaní Julie Roberts je dosť zaujímavý. Je celkom zaujímavé, že toto je ďalšia tvrdá a chladná rola, ktorú dostala a je v nej opäť vynikajúca. Rovnako ako aj všetci ostatní. Herecké výkony sú na úrovni. Príbeh nie je zle napísaný. A musím aj povedať, že sú tu momentky, ktoré rozhodne dokážu dostať zo mňa nejaké emócie. Ako napríklad bratské objatie medzi Alfredom Molinom a Markom Ruffalom. Ako výbušný monológ Emmy. Alebo aj dialóg medzi Nedom a Felixom ohľadom toho, či by ostali s tým druhým, keby sa u nich prejavili príznaky vírusu. Celkovo by som si ale film asi znovu nepozrel. Napriek všetkým mojim pozitívnym názorom. Užil som si to, malo to zaujímavú tému a rovnako si myslím, že o tom treba hovoriť, no nemyslím si, že by som znovu chcel stráviť čas s týmito postavami. Hodnotenie: B- (12.12.2016)

Tak, ako som sa na začiatku filmu usmievala od ucha k uchu, tak mi veru na konci do smiechu nebolo ... skvelé herecké výkony. 3,5* (08.10.2017)

Slušná dráma. Občas nepríjemná, ale hlavne uveriteľne zahraná. Ruffalo skvelo podáva svoje zanietenie v boji za práva ľudí nakazených HIV. Film je občas cynicky vtipný i skľučujúco (i keď netradične) romantický... (19.03.2016)

Film sa zaoberá zaujímavou témou prepuknutia vírusu HIV v USA, ktorá sa ako mor začala šíriť najmä v komunite homosexuálov. Príbeh zachytáva boj, ktorý museli lekári a dotknutá komunita podstúpiť, kým sa problému HIV infikovaných začala venovať patričná pozornosť a umierajúcim na AIDS patričná úcta a kompetentný pred ním prestali zatvárať oči a uši. Napriek tomu, že príbeh tohto filmu sa odohral pred 30 rokmi som po jeho skončení mala pocit, že sa toho odvtedy až tak veľa nezmenilo...čo sa vedy a výskumu týka tak určite, ale čo sa týka prijímania odlišnosti akéhokoľvek tipu a zatváraniu očí, uší pred problémami ...v našich končinách určite nie. Pre väčšinu ľudí je stále pohodlnejšie nevidieť, nepočuť a nehovoriť, jednoducho neotravovať ich kruhy… a teda potom nám zastáva len jedno ... modliť sa aby sme sa jedného dňa nedostali do podobnej situácie. A aby som nezabudla! Film sa okrem zaujímavého deja môže pýšiť priam skvelými hereckými výkonmi všetkých zúčastnených hercov. (03.06.2014)

Trochu jsem se bála, aby nešlo o přeslazené, cukrovatové drama plné afektovaných dialogů a chňapání po penisech. V tomto směru jsem byla překvapená mile. Námět silný, scénář výborný, herci se mohli přetrhnout. Sledovat historii nástupu a rozvoje AIDS mě bavilo moc. Ono samozřejmě není pro žádnou bytost příjemné trpět, bez ohledu na preferenci děr. A tahle nemoc sebou nic jiného nenese. Potud měla gay komunita ve filmu i v životě můj soucit a drama to bylo každým coulem. Ale čím víc se hlavní postava Ned Weeks urputně a nediplomaticky rval za to, že musí svět začít řešit jejich právo na léčbu a výzkum AIDS, tím víc mi začalo vadit, jak mnozí z nich samotných vzdorovali tomu, že by se měli ve svém životě vzdát promiskuity. Raději svoboda sexu, než život. Máme tedy plakat nad osudem kuřáka, který strašně trpí v pokročilém stadiu rakoviny, ale cigára se nevzdá, protože je to prostě jeho vášeň? I narkoman a alkoholik je k politování, když si s nefunkčními játry musí odepřít to jediné, pro co žije a dýchá? No prostě to chvílemi působilo, že než by se homo v osmdesátkách vzdal olézání druhých bez gumy, raději bude riskovat léze. A tady pak nejde nesouhlasit s tím, co nad přehlížením jejich zoufalé situace prohlásil Sheldon (ano, Jim Parsons opravdu zapomněl změnit svůj Big bangový herecký výraz, případně jiným nedisponuje): "Prostě nás nemají rádi!" Je to tak, jeden z důvodů, proč se zřejmě vláda ne a ne rozhoupat začít nastupující epidemii AIDS řešit byl, že se to nejprve jevilo jako problém homosexuální komunity a jejich promiskuity. Vaše smrt nás nezajímá, buzeranti. To samozřejmě smrdí diskriminací. Pravdou ale také je, že virus HIV je nesympaticky výchovný virus. Stavění sexu a užívání si nade vše ostatní, chybějící pokora a zodpovědnost ve vztazích si vybírala největší daň právě na lidech, kteří jí pohrdali nejvíc. Herecky za pět, příběh za čtyři, ale citově to tlačilo a manipulovalo až moc. (08.06.2014)

Stejná srdce je ambiciózní TV film, jehož pilíře úspěchu tkví ve velice dobrém hereckém obsazení a zejména v ožehavém námětu. Je opravdu zajímavé sledovat, jak to všechno vypadalo na počátku 80. let minulého století v LGBT komunitě, když se na světlo světa vynořilo nezastavitelné zlo v podobě AIDS. Každý se s touto problematikou tehdy vypořádával po svém - někteří se to snažili řešit hned v počátku, jiní tuto hrozbu ignorovali až do děsivé smrti nebo jen prostě nečinně přihlíželi. Film mapuje celkem rozsáhlé období a podává vcelku autentickou výpověď o tom, co se onehdy dělo. V rámci TV filmů jde rozhodně o nadprůměrný kousek, který si zaslouží diváckou pozornost i kritické uznání. Vskutku sugestivní výlet do období jednoho z největších milníků medicíny ale i lidstva samotného, který nabízí hutný materiál k zamyšlení. (26.01.2016)

To si zas jednou v produkci HBO natočili instruktážní snímek o tom, jak to gayové měli těžké, jak je nikdo nechápal a všichni byli proti nim. Ještěže trochu ubrousili hrany povinně motivačnímu filmu tím, že ukázali, jak ani gay komunita není jednotná. Přesto ale všichni zde vystupující gayové jsou kladné postavy, jen s nějakým tím drobným charakterovým nedostatkem, zatímco nejméně dobrá polovina hetero jsou podrazáci, licoměrníci, homofobové a často také nepřiznaní gayové. ____ OK. Na začátku 80. tých let byl postoj ke queer komunitě jiný než dnes, v tomhle ohledu se přístup změnil a zlepšil rychle a radikálně, přesto bych ale uvítala, kdyby film nebyl tak černobílý, prvoplánový a vůbec nepůsobil jako učebnice pro gay aktivisty. Ztrácí tím totiž na přesvědčivosti. ___ Jediné, co mě na tomhle nijak překvapivém snímku dostalo, byl herecký projev Jima Parsonse, který dokázal dodat stydlivému úředníčkovi, typické nenápadné úřednické kryse, odhodlání, pevný postoj v rozbouřených časech a dokonce i neokázalé hrdinství. /6. 6. 14./ (06.06.2014)

Julia vůbec hrozný, no a pindici a smrt a drama působivé a zajímavé ale neohromilo. (08.10.2018)

Tak vůči tomuhle jsem zůstal imunní. Předně nemám rád přeslazené filmy a tohle bylo tak přecukrované, že se to místy nedalo snést. Pokud se jedná o gaye, tak v zásadě proti nim nic nemám, ale veřejné projevy jejich lásky mi zrovna moc dobře nedělají. A tady jich byla hromada. Čili další mínus. A nakonec je tu celkové podání. Film měl nejspíš ambici vzbudit soucit s AIDSem postiženou homosexuální komunitou, jejíž léčba byla ve Státech v 80tých letech přehlížena, ale asi nebudu sám, komu připadalo, že si gayové za své trable mohli víceméně sami a nehodlali s prevencí vůbec nic dělat. Svým způsobem mi to připomínalo naše cikány. A sympatie si u mě nezískala ani hysterická snaha, se kterou hlavní hrdinové chtěli dosáhnout svého cíle. Jo kdyby se film víc soustředil na krátkozrakost vůdců amerického zdravotnictví, kteří nedokázali rozpoznat hrozbu AIDS včas a nedohlédli za americké hranice, to by byla jiná. Jenže na tuhle strunu zahrála jen jedna scéna. Bodují tak hlavně výborní herci, jimž podle mě dominuje především Julia Roberts. Naopak příliš nesedí Jim Parsons, který je se Sheldonem natolik srostlý, že se bude jen těžko prosazovat mimo BBT. 35% (19.11.2014)

Smekám před hereckými výkony zejména Julii Roberts a Marka Ruffala, kteří ze sebe vydali maximum. Některé scény na mě samozřejmě zapůsobili hodně silně (neochota přijímat nakažené gaye do nemocnic, nebo nakládaní s mrtvými těly), ale celkový dojem byl ten, že je to až moc "přeslazený" film. (MFF KV) (07.07.2014)

vykalkulovaná homosexuální ptákovina, na níž je zajímavý snad jen nástřel samotného počátku šíření nemoci.. všechno ostatní jsem si povětšinou protrpěl, poněvadž je film jinak obsahově dosti prázdný, má ultrapomalé tempo a zabijáckou stopáž a několik teple dojemných momentů to zkrátka a dobře nemůže zachránit.. ty nejslabší 3* (16.09.2014)

Dejovo, herecky aj emocionálne slabšie ako Dallas Buyers Club. (26.10.2015)

All you do is take care of the dying. But who's fighting so the living can go on living? A Mark ukázal, ako bojovať a to nielen vtedy, bohužiaľ. Nemám viac čo dodať, obsadenie a výkony boli viac než dojímavé a váham, či rozoberať podstatu. Film ukázal, v akej chorej spoločnosti povzbudzovanej ešte viac nezmyselným systémom a princípmi to žijeme doteraz (!) a ja som kvôli tomu ešte viac nasratá. (30.05.2014)

Zaujímavý pohľad na kontroverznú tému rozpútania AIDS v USA v 80. rokoch minulého storočia a americkou vládou počiatočné ignorovanie a neliečenie tejto choroby, ktorá sa rozhodne netýka, ani nevznikla kvôli homosexuálom ako si ešte aj dnes dokážu poniektorí myslieť. Dnes už vieme, že na jej následky zomrelo niekoľko miliónov ľudí, od chlapov po ženy bez rozdielu orientácie, od kozmopolitnej Ameriku po rurálnu Afriku. Normal Heart obsahuje takmer všetko čo by v súčasnosti mal mať podobný film z takéhoto prostredia pojednávajúci práve o tejto téme. Je spracovaný veľmi decentne, bez akéhokoľvek gýču, bez akéhokoľvek prvoplánového emočného vydierania alebo zbytočného tlačenia na pílu. Decentne, rozumne, s citom, bez zbytočnej kontroverzie ponúkne veľmi civilný pohľad na udalosi. Vznikla tak úprimná dráma a doslovný herecký koncert všetkých zúčastnených. Priam excelentné herecký výkony pre mnohých v netradičných úlohách podali všetci do jedného. Či je to vynikajúci Mark Ruffalo, ktorý dáva hravo zabudnúť na svojho Hulka, skvelý, menej známy Matt Bomer v úlohe Ruffalovho priateľa, ktorý musel prejsť rapídnou fyzickou premenou a stvárniť aj chorobu ubitého, na kosť vychudnutého mladíka alebo pre mňa jedno z najväčších prekvapení v podobe Taylora Kitscha, u ktorého by som po jeho akčných úlohách nikdy nepovedal, že dokáže uhrať aj podobnú postavu. Tradične skvelá Julia Roberts si následne úlohu priam užíva. Režisér sa navyše nevyhýba ani zobrazeniu na pohľad nie práve príjemných príznakov choroby a následné trápenia, avšak ani sexuálnym výjavom, ktoré jednoducho k životu patria, ale zbytočne to s nimi nepreháňa, ani sa nesnaží poburovať. Normal Heart má však problém s tým, že si na seba zobral až príliš veľké sústo. Snaží sa totiž otvárať až priveľa tém súčasne, od prepuknutia choroby samotnej v USA, cez politické ignorovanie problému, až po kritiku vtedajšej homofóbnej spoločnosti, do toho sa navyše primiešavajú rôzne vzťahy medzi značným počtom postáv. Napriek vyše dvoj hodinovej stopáži sa ale nie všetky darí dostatočne rozpracovať a k mnohým film nezaujme ani jasné stanovisko. Navyše občas pôsobí dosť oklieštene a problémy priveľmi individualizuje a sústreďuje na okruh vybranej vzorky postáv bez ponúknutia globálnejšieho pohľadu na problém. Síce s drobnými muchami, stále sa však jedná o tradičnú prvotriednu produkciu z dielne HBO a tie queer filmy začínajú byť nejako podivne kvalitné. Minulý rok tu bola výborná lesbická Blue Is The Warmest Color, tento rok zase pútavé Normal Heart. CELKOVO: 4* (8/10) (05.09.2014)

Vidět The Normal Heart před podobným Dallas Buyers Club, asi bych jeho kouzlu byl i schopný propadnout. Jenže tento televizní film od HBO přistupuje k tematice tak tradičně, že to po zmíněném oscarovém filmu neskutečně bije do očí a nejednou i leze na nervy. Stěží by se mu dalo vytknout, že v momentech, kdy se věnuje osobním dramatům nefunguje - naopak, díky skvělému obsazení, především pak ústřední trojici (Ruffalo, Kitsch, Roberts), hraje na city na jedničku. Stejně tak potěší i názorové rozpory v samotné gayské komunitě, které u tohoto tématu působí jako tolik potřebný závan svěžího vzduchu. Jenže i ty jsou v poměru s mučednickým sebeoplakáváním v souvislosti se zlou zlou společností a vládou zanedbatelné a právě kvůli tomu trpitelskému tónu nemá film na konkurenci ani omylem. Nepřirozenosti a nepřesvědčivosti pak přidává i naprosté nezvládnutí doby. Začátek osmdesátých let? Ale kdeže, hlavně že všechno a všichni vypadají in. Nebýt přes celý obraz vyskakujících dat, věřil bych že se příběh odehrává v současnosti. "Welcome to gay politics!" (09.09.2014)

2.2.2021 už rok řešíme covid-19 .... ted se resi vakcinace....a Emma ve filmu rika, ze ted se jiz detskou obrnu podarilo vymitit. .... obecne od filmu Zkrocena hora mam pocit, ze spousta hercu ma pocit, ze si musi alespon nekdy zahrat gay, aby si dokazali, ze jsou dobri herci.... Mark je dokonalej, se všemi svými neřesti, Julia prostě překvapila ... A téma ...pořád aktuální, pořád zapomínáme bojovat .... Kde jsou ty časy, kdy se bitvy odehrávali na bojiště a ne za stolem a diky umění diplomacie a hlavně politikaření. jo, gayove si tehdy vydobili konečně svobodu, který se nechtěli vzdát, tak jako my, rok s hromadou omezení vůči naší svobodě, který se nechceme vzdát .... ta paralela je tak příznačná. Tenhle film bych taky dala povinně ve školách a každý by na něj měl napsat slohovou práci na téma, co si z filmu odnesl... (03.02.2021)

Trošku nechápu ten název filmu, ale jinak jsem byla okouzlena. Když popisovali smrt Alberta, tak jsem gebila jak kdyby vzali tříletému děcku jeho nejmilejší hračku... do tohoto okamžiku jsem nebrečela, ale od něj v podstatě v kuse. Bylo mi jasné, že další den po probuzení budu mít totálně opuchlé oči a taky že jo:) Protože takhle moc jsem už hooodně dlouho u žádného snímku nebrečela. Jasné slzu jsem uronila u řady, brečela jsem taky už u pár, ale tak, že bych se pláčem zalykala a málem dusila se mi snad ještě nestalo, teda alespoň si nevybavím. A to prostě o něčem svědčí. O čem? Že si to zaslouží 5*. Skvělé herecké obsazení (mile mě překvapila řada z nich, že se tu objevili jako Matt Bomer pro mě známý především z Chucka, J. Groff z Glee a J. Parson - no hádejte, odkud toho znám...) a výkony herců, příběhy, vztahy.. jednoduše řečeno vše a vůbec mi nevadilo, že to až moc hraje na city diváka. Nemám, co bych víc dodala, snad jen to, že zrovna Ruffalo mě překvapil, jak přesvědčivě dokázal hrát gaye. Jo a J. Roberts tu hrála pěkně protivnou osobu, kterou ji stejně shledávám tak jak tak ve všech filmech, takže se to s ní dalo vydržet, když ukázala pravou tvář. P.S. V záběru 00,45,21 můžete vidět zpocené kruhy pod paží Ruffala. (25.08.2014)

Ryan Murphy dokázal natočit další skvělé dílo, tentokrát o AIDS. A jako každý film, který se zabývá tímto tématem, bylo těžké vůbec tento film sledovat. Hodně depresivní zážitek, kterému kralují herecké výkony, každý jeden z herců je výborný. Nejlepší scéna byla ta, ve které Emma (Julia Roberts) vybuchla, výborný výkon! Očekávám zde hodně nominací na Emmy a nutno říct, že zasloužených. (27.05.2014)

They just don't like us! 1) 50letý Larry Kramer napsal velmi autobiografickou divadelní hru již v roce 1985. Popsal svůj vztah k bratrovi, angažování jako gay aktivista i zážitky s první vlnou úmrtí na AIDS. Hra slavila úspěch i ve Velké Británii (Neda Weekse hráli mj. Martin Sheen nebo Tom Hulce), v Polsku jako televizní inscenace, Izraeli či JAR. V roce 1988 byla autorovi diagnostikován HIV._____ 2) Poté, co byl přinucen opustit organizaci Gay Men's Health Crisis, Kramer vyrazil na cesty po Evropě. Při návštěvě Dachau si uvědomil, že tento koncentrační tábor vznikl už v roce 1933 a tehdy Němci ani světová veřejnost nic neudělali, aby to zastavili. Paralela s ignorováním nemoci AIDS americkou vládou i gayovskou komunitou se tu jasně nabídla._____ 3) Ve filmu vystupuje řada homosexuálních herců: 29letý Jonathan Groff (Craig, první zemřelý), 54letý BD Wong (Buzzy), příjemný 37letý Jim Parsons (Tommy, má kartotéku zemřelých), krasavec 37letý Matt Bomer (partner hlavního hrdiny Felix) či 52letý Denis O´Hare (Hiram Keebler), abych jmenoval jen některé. Bomer o hře napsal: I read it (at 14) and my world changed. It changed my entire worldview and educated me. And I´m sure on some level (it) saved my life. Not just in the fact that it encouraged me to practice safe sex, but also in the fact that I knew somewhere out there, there was somebody who understood me and would stand by me, and stand up for me. And Larry Kramer was the person that did that for me._____ 4) 47letý Mark Ruffalo (hlavní postava Ned Weeks) vypadá ve svém věku výborně. 33letý Taylor Kitsch (poručík Bruce) ukazuje, že umí hrát, i když to dlouhou dobu úspěšně tajil. Věrohodná 47letá Julia Roberts (doktorka) i příjemný 61letý Alfred Molina (Nedův bratr) jen doplňují zdařilé herecké obsazení._____ 5) Film/hra mrazivě a nemilosrdně vykresluje poměry, které první atak nemoci v USA provázely. Slabší osobní linka slouží jako ilustrace a kvalit společenské obžaloby nedosahuje._____ 6) Když W. H. Auden psal báseň September 1, 1939, jistě netušil, jakému příběhu se stane symbolem: ...What mad Nijinsky wrote / About Diaghilev / Is true of the normal heart / For the error bred in the bone / Of each woman and each man / Craves what it cannot have / Not universal love / But to be loved alone... (29.07.2014)

Nedávala jsem filmu moc šanci, upřímně řečeno homosexuální téma mě příliš neláká. A poslední dobou je toho všude okolo až moc, chvílemi mě spíš otravuje. Ovšem film mě nedovolil opustit sedačku. Téma AIDS a nepochopení hrozícího nebezpečí je chytlavě a citlivě zpracováno. Film stojí za zhlédnutí už jen k vůli hlavním aktérům Markovi Ruffalovi a Julie Roberts. Nutno dodat, že díky těmto filmům se může člověk stát i tolerantnějším, i když to podle některých komentářů zde moc nevypadá. (06.08.2014)