Hasta la vista!

Komediální drama o třech tělesně postižených nadržených panicích a jedné sympatické tlusté "hrošici". Navzdory tomu všemu se režisér v rámci mezí vyhnul veškerého neúnosnímu patosu, ke kterému toto téma přímo svádí. Příjemný, odpočinkový film s malinko zabitým koncem, ale i přesto překonal veškerá má očekávání. (05.03.2013)

"Prcičky" trochu jinak. Místo skupiny nadržených mladíků tu máte skupinu tří nadržených hendikepovaných mladíků. I když by se mohlo jednat o zbytečně dramatickou změnu, podařilo se ji zvládnout velmi dopbře, hendikep je ukázán jako určitá překážka, ale i jako něco s čím se dá žít a nakonec možná i dosáhnout toho touženého poprvé. (31.03.2017)

Užitečný nic. Příběh je velmi prázdný, očekávaný a stoprocentně feelingový. Jenže smysl dívat se má. Kluci jsou perfektně zahraní a velice sympatičtí. A není to o brečení a litování, máte radost, že si to ti borci na vozíčku dávaj v podstatě ve stylu teenage american comedies. A jakožto je užitečný, aby to viděli zdraví lidé pro nasazení jiných brýlí směrem k invalidům, ještě víc to asi udělá radost postiženým. Tak trochu jako mustr, trochu poplácání do zad a hlavně konečně možnost ztotožnění se s cool postavami. A nevadí mi, že to není černohumorný jako Poslední skaut, protože tady jde o uvěřitelnost. A i tak je tady těch haha momentů dost. (08.01.2013)

To dá rozum, že při hlubším pohledu se na snímku pár chybiček na kráse dá taky objevit. Tentokrát ale nebudu hnidopich. Jestli mě nedávno citová vydíračka nejhrubšího zrna Je to i můj život nehorázně vytočila, tvůrci téhle hořké komedie na téma život tělesně postiženého s vyhlídkou na hřbitov to vzali správným směrem. S životem je potřeba se poprat, a když (dokud) to jde, taky si ho užít, jak jen to je možné. Hasta la vista! dokáže šikovně pracovat s prvky tragiky, černého humoru, absurdity i s pohodou žánru road movie. Cesta tří tělesně postižených kamarádů za prvním a možná i posledním sexuálním zážitkem v životě se dala natočit po hollywoodsku jako emočně manipulativní sentimentální žalozpěv, Geoffrey Enthoven se naštěstí vydal jinou cestou a vždy je připravený vyhrocenou scénu shodit s nadhledem či jízlivým sarkasmem a naopak, kdykoliv se zdá, že se film komediálně moc rozjíždí a ujíždí, citlivě připomene, jak se věci mají a úsměv na tváři zamrzne. Celkový dojem: 90 %. (02.10.2015)

Druhá projekce: Nádherný příběh o třech nejlepších kamarádech, kteří se svým handicapem nemohou žít život jako všichni okolo nich. Tento film nás nutí zamyslet se nad mnohými věcmi. Pořádná a hlavně povedená dávka humoru dodávala celému "putování" patřičnou jiskru. Mě osobně se Hasta la vista! líbil(a) a líbilo se mi to o hodně více jak "devadesáti procentní" Nedotknutelní. (10.02.2013)