Režie:
Jérôme EnricoScénář:
Jérôme EnricoKamera:
Bruno PrivatHudba:
Michel OchowiakHrají:
Bernadette Lafont, Carmen Maura, Dominique Lavanant, Françoise Bertin, André Penvern, Jean-Baptiste Anoumon, Axelle Laffont, Paco Boublard (více)Obsahy(1)
Paulette je zapšklá stará babka žijící sama v paneláku na předměstí Paříže. Důchod má malý, exekuce jí zabavila skoro všechen nábytek, odstřihli jí telefon a ona neví, jak dál. Jednoho večera se stane náhodným svědkem pochybného obchodu. Vidí v tom znamení osudu a rozhodne se, že začne prodávat hašiš. A proč by ne? Paulette byla kdysi cukrářkou. Její smysl pro obchod i kuchařský talent jsou pro ni dostatečnými trumfy, aby našla originální řešení k provozování svého nového „povolání“. Přesto ale není jednoduché stát se ze dne na den dealerem! (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (197)
Mně se to jako komedie moc líbilo. Nepostrádalo to šmrnc, vtipné gagy, samotný obsah byl neotřelý, dalo by se říct - alespoň pro mne jako diváka - jedinečný, babka prostě byla na dně a přišla k ní exekuce, a tak se rozhodla, že sedá na dýlerku drog. Díky neposednému vnukovi, míšenci a synu černošského policajta, přijde na nápad, jak prodávat drogy mnohem nenápadněji, totiž jako cukrářské zboží. Tím ovšem zničila okolní drogové gangy... Do konce jsem byl zvědav hlavně na to, jak se ze všeho vyvlékl scénárista, protože ukončit se každý příběh nějak musí. Asi by v běžném životě ta čtveřice žen s podmínkou nevyvázla. Bezvadná byla paní Alzheimrová... No, a když vyšly od soudu, rozhodly se prodávat cukrářské zboží. Jen jsem si povšiml, že na posledním záběru byl název cukrárny Jeanette-Amsterdam. Že by její cukrářství ani tentokrát nebylo jen tak obyčejné a pouze přesunuté do liberálního Nizozemska? ()
Skvělá oddechovka. Je to takové reálné nakouknutí do dnešní Francie. (veselé, ale i jistém slova smyslu smutné) Film po chvilce v táhne do děje a všechno v tu ránu začnete prožívat s hlavní hrdinkou. Její nezdary a její úspěchy a doslova jsem se přistihl, jak jí fandim a držim palce, aby její podnikání vyšlo. Viděno v rámci Festivalu francouzských filmů v Lucerně a musim podotkout, že byl úplně plný sál. 80%. ()
Opět se mi potvrdil jeden fakt, totiž že Francouzi jako snad jediní stále umějí dělat opravdu vtipné komedie. Žádný patos, žádná klišé a fekální humor. Tři ingredience, bez kterých se neobjede 90% současných amerických komedií. Frantíci však toto nahradí černým bezskrupulózním humorem, osobitými postavami a nečekanými a originálně vymyšlenými (zpověď, báby s kvérama atd.) situacemi. Bavil jsem se navýsost dobře, tudíž pěkné 4 hvězdičky. (HD, orig.) ()
Když Paulette odpojí telefon a exekutoři vybílí byt, rozhodne se svůj problém řešit nezvyklým způsobem. Začne prodávat drogy. Příjemná, nenáročná komedie od níž nečekejte salvy smíchu, spíš jen úsměv na rtech, ale také se při jejím sledování nemusíte stydět. A to není málo. Je to tak na tři a půl *, ale za hezké vyřešení situace na závěr, dávám 4! ()
Skvelá politicky nekorektná insolventná babička, ktorá sa zapletie. A keď to nejde po starom, tak nájde nový obchodný model. Francúzi komédie stále vedia, a vedia aj vymyslieť niečo celkom nové, neobvyklé, možno až šokujúce. Dobrá nálada ide z filmu v každom momente, aj pri zvláštnom akčnom závere, nejako sa to uzavrieť muselo, asi iná možnosť nebola. –––– Všetci tí rákosníci, arabáši a čierne huby... Vy by ste si zaslúžili byť biely, pán Baptiste. –––– Prečo si za každú cenu zlá? Prečo nikoho neľúbiš? –––– Obmieňať menu a rozširovať klientelu. ()
Reklama