Režie:
Jérôme EnricoScénář:
Jérôme EnricoKamera:
Bruno PrivatHudba:
Michel OchowiakHrají:
Bernadette Lafont, Carmen Maura, Dominique Lavanant, Françoise Bertin, André Penvern, Jean-Baptiste Anoumon, Axelle Laffont, Paco Boublard (více)Obsahy(1)
Paulette je zapšklá stará babka žijící sama v paneláku na předměstí Paříže. Důchod má malý, exekuce jí zabavila skoro všechen nábytek, odstřihli jí telefon a ona neví, jak dál. Jednoho večera se stane náhodným svědkem pochybného obchodu. Vidí v tom znamení osudu a rozhodne se, že začne prodávat hašiš. A proč by ne? Paulette byla kdysi cukrářkou. Její smysl pro obchod i kuchařský talent jsou pro ni dostatečnými trumfy, aby našla originální řešení k provozování svého nového „povolání“. Přesto ale není jednoduché stát se ze dne na den dealerem! (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (197)
Ne ne. Viděl jsem spoustu francouzských komedií, které měly daleko větší jiskru. Alfou a Omegou téhle sázky na jistotu (stará bába - drogy - rasismus) je právě francouzská lehkost vyprávění, díky které se párkrát pobavíte, ale upřímně - že bych se smíchy zrovna předřel, to říct nemůžu... Ono je to tak, že kdo viděl trailer víckrát než jednou (což v posledním měsíci nebyl zas takový problém), může si do kina klidně vzít omalovánky. P.S: Jestli si babky ve Francii stěžují na důchod 600 éček, chtěl bych je vidět u nás... ()
Skvelá politicky nekorektná insolventná babička, ktorá sa zapletie. A keď to nejde po starom, tak nájde nový obchodný model. Francúzi komédie stále vedia, a vedia aj vymyslieť niečo celkom nové, neobvyklé, možno až šokujúce. Dobrá nálada ide z filmu v každom momente, aj pri zvláštnom akčnom závere, nejako sa to uzavrieť muselo, asi iná možnosť nebola. –––– Všetci tí rákosníci, arabáši a čierne huby... Vy by ste si zaslúžili byť biely, pán Baptiste. –––– Prečo si za každú cenu zlá? Prečo nikoho neľúbiš? –––– Obmieňať menu a rozširovať klientelu. ()
"Tyhle šikmovoký, tyhle černý, tyhle negři, ty nám zaplavili Francii a vzali práci." - "Ale no tak, dcero, nesmíte se nechat unášet nenávistí." - "Já nemluvím o vás, otče, vy byste zasloužil bejt bílej." Kromě tohohle se tu najde i pár dalších povedených vtípků, námět výbornej, ale celkově slabší. Jako jedna z posledních rolí kdysi krásné a slavné Bernadette Lafont spíš rozpačité, než dobré. ()
Bílá vdova byla vtipnější, nápaditější a jednoznačně lepší. Hašišbába má zase větší důraz na rasové a sociální problémy (chudák babička Paulette bere důchod 600 euro a nemůže z toho vyžít - schválně, zkuste si to přepočítat na koruny). I tak ale v souboji filmů o drogových dealerkách v seniorském věku vítězí britský film. Ten už totiž od začátku pracuje s nadsázkou, zatímco francouzská komedie je zobrazená zprvu realisticky, aby pak chvilkami neústrojně přecházela do pohádkových momentů. Navíc jsou v logice děje díry jako v ementálu. /26. 2. 13./ Bílá vdova ()
Roztomilá přeháňka, který v závěru drobánek přerostla. Bernadette Lafont mi dost připomínala Ninu Divíškovou (ND je o dva roky starší) a byla tím sympatičtější, čím "věrohodnější" skutky ve jménu barevných eurobankovek páchala. Nečekejte moc, ale i absence smutných motivů může v dnešním předramatizovaném kině dost potěšit. Festival francouzských filmů 2012, Brno, Art s nádechem exkluzivity, film půjde do domácích (francouzských) kin až v lednu 2013. ()
Reklama