Stopy

Podobné motivační snímky v čele se silnou ženskou postavou mám rád. A Robyn Davidsonová v podání příjemně hrající Wasikowské onou ženou rozhodně je. Na délce sta minut divák zažije nádhernou, vyčerpávající pouť australskou buší, kde ve společnosti jedné ženy, roztomilé fenky, tří velbloudů a jednoho velblouděte potkává sympatické domorodce, senzacechtivé fotoreportéry, klokany a v téměř hororové scéně hada. Zažije několikero dramat, která dokáže napsat pouze život sám a dočká se zasloužené odměny. Závěr byl fenomenální. A velbloudi, ač jsou vypelichaní a smrdí, jsou krásní :) Z podobných snímků mě však o kousek více zaujala Divočina. [Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií] (02.04.2015)

Pětihvězdový námět, ale jeho zpracování je slabé. Z potenciálně velezajímavého a velezáživného osamělého přechodu Západní Austrálie vyrobila středoproudová produkce komerční středoproudovou vztahovou srajdu s ohavně přeslazeným klavírním hudebním doprovodem. Děj filmu se vůbec nesoustřeďuje na to nejzajímavější, na to jediné zajímavé, což jsou každodenní drobné detaily samotné cesty, ale namísto toho neustále otravuje vztahem hlavní hrdinky k lidem, jejím potkáváním se s lidmi a jejím žvaněním s lidmi. Je možné, že knižní předloha (kterou neznám) rovněž upřednostňuje tuhle "vztahovou" rovinu před tou "dobrodružnou". Každopádně si ale osamocenou cestu představuju úplně jinak. Z plánovaně heroického, nebezpečného a individualistického podniku se stane de facto reportáž pro National Geographic, ona pustina není vlastně tak úplně pustá a většinu času šlape holčina s velbloudy po polňačce, respektive po poušťovce, podél které má připraveny kanystry s vodou. Z idealistické misantropky se kvůli vlezlému fotografovi stává nejprve zpruzená misantropka, aby se díky starému roztomilému dědouškovi Australopitékovi postupně proměnila v jemně usměvavou misantropku a nakonec i (jaké "překvapení") k fotografovi přilnuvší rozesmátou ženušku. Wasikowska svou roli zahrála skvěle, ale to nic nemění na tom, že mě její postava nebavila. Protivná ženská obcující s čokly, kočkami nebo jinou zvěří, protože se svým vlastním živočišným druhem není schopná vyjít, znám tenhle model. A ještě by mě zajímalo, jestli oním ke konci proneseným "I miss her so much..." myslela svou zemřelou matku (v což doufám) a nebo svou zdechlou čubu (čehož se děsím). Ale rád bych komentář zakončil pozitivně - dneska je z Robyn Davidsonové sympatická kultivovaná dáma (YouTube) a její devítiměsíční putování (2700 km) bylo ve skutečnosti jistě mnohem zajímavější, vrstevnatější a existenciálně hlubší, než jak nám ho po náležité úpravě servírují média. Po delším váhání třetí, mj. za krajinu a velbloudy. (15.03.2019)

Veľmi sa mi páčila psychológia hlavnej hrdinky, dosť mi povahou pripomínala mňa samu. Nádherné zábery austrálskej prírody a celkovo jej putovanie nehostinnou krajinou s kurážou a pokorou, aké sa len tak nevidia, ma úplne fascinovalo. Jediné, čo znižuje moje hodnotenie je zastrelenie ťavích samcov a zabitie klokana, beriem však, že za daných okolností nebolo veľmi na výber. Inak filmov o putovaní a rozjímaní o živote nie je nikdy dosť. (07.01.2017)

Krásnej film... Chce to ale mít vztah k tématu, naskočit na stejnou vlnu houpavého a hloubavého putování krajinou a neočekávat nějáké velké a líbivé dobrodrůža.. Celkově si to na nic nehraje, nikdo neonanuje, pouť se rozjíždí pomalu, zprvu jakoby nezáživně, ale postupně to pooomalinku graduje, izolace je stále citelnější, slov ubývá, meditativně rezonující hudba diváka ladí na tripoidní frekvenci a některé scény dokážou zmáčknout srdce fakt citelně..... Vyměnil bych klidně všechny blockbustery a Oscarové tahouny světa za jistotu, že aspoň jednou do roka vznikne takovýhle nenápadný ale silný film. (21.12.2014)

Dobrodružná story, ktorej silu násobí fakt, že sa skutočne odohrala. Ja osobne navyše zdieľam veľké sympatie k podobných „dobrodruhom z ľudu“, ktorý sa snažia aspoň na chvíľu utiecť z tejto skazenej spoločnosti. Takže Robyn Davidson nemusí ani raz vysvetliť prečo sa na cestu vlastne vydala a napriek tomu plne chápem jej rozhodnutie. Jednoduchý, nenásilný film o putovaní Austráliou plný pozitívnej atmosféry a dokresľovaný krásnymi zábermi prírody. V tomto prípade viac nepotrebujem. Ticho, ťavy, pes, púšť, domorodci a decentne hrajúca Mia Wasikowska. Neskutočne nenáročná oddychovka, ktorá zalahodí ako oku tak aj na duši. Malý film, ale s veľkým srdcom. A že v tom nie je nič viac, no a?! Určite z toho išlo vyťažiť viac hlavne po emocionálnej stránke, ale na druhej strane potrebuje sa takýto film zbytočne tlačiť do dramatickej roviny. Myslím, že to by nechcela ani samotná Robyn. Curran z toho urobil film po ktorom sa divák bude cítiť podobne zrelaxovaný ako samotná hrdinka. Tá priamočiarosť určite nesadne každému, nakoľko na to je Tracks až príliš obyčajný film, ale mne ako zarytému „enviromentalistovi“ to sadlo ako uliate. Tých cca 100 minút solídne utieklo a teraz už len zobrať do ruky knihu, pustiť si k tomu nejakú new age hudbu a ešte raz si takto príjemne zavegetiť. CELKOVO: 4* (8/10) (17.07.2014)

Hm, congrats, no. A? Příběh o mladé ženě, co si usmyslela, že přejde australskou vnitrozemskou poušť se svým psem a třemi velbloudy. A přešla. A to je všechno. Pár hezkých obrázků. A? (13.07.2014)

Dvě hvězdy za Austrálii, jedna hvězda za Miu. Víc nedám, protože jsem četl knihu a tak vím, že hrdinka byla egocentrická kráva. (30.03.2015)

Niekedy slová netreba. A samota je najlepší priateľ. Pretože prečo nie. Ľudia vedia byť nápomocní a priateľskí, rovnako ako príroda a zvieratá ...a zároveň krutí a devastační. Obyčajný a bez akéhokoľvek pozlátka zmapovaný príbeh hľadania seba samého. Mia je čarovná a robí z obyčajného filmu príjemný zážitok. (09.08.2015)

O tom,že celý život hledáme a nevíme, zda nalezneme. Nádherná a drsná Austrálie a vynikající Mia Wasikowska. Přiznávám, bulila jsem. (06.03.2015)

Film, který nenaštve, neurazí, ani nezůstane v hlavě na moc dlouho. Chyběly emotivnější nebo zapamatování hodné chvíle, jediným záchytným bodem pro mě bylo obsazení Mii Wasikowské do hlavní role. Jinak ovšem natočeno citlivě a vkusně, bez trapností a nadbytečného klišé. (02.08.2014)

Pouštní samotu vyhledávali eremité, lidé nábožensky exhaltovaní. Samota za pochodu je věcí nomádů. Kde je však mez mezi potřebou "být sám" a "něco dokázat"? U spisovatelky Robyn Davidsonové k tomu zřejmě přistupuje i snaha "něco zažít a pak to využít". Byť by to byl jen trénink Mii Wasikowské v ovládání velbloudů. Film mi konvenoval i jako cestopisný už tím, že nepopisoval noční život šelem, ani tajný život broučků, ale na zemi se díval jako na takovou, bez jakékoli taxonomie nebo hodnocení. "Život v Austrálii je těžký / stejně za vozem jako pěšky." (28.05.2020)

Tracks je krásný film, jehož síla spočívá v jednoduchosti a umanutosti, která tu skutečnou Robyn Davidsonovou před téměř čtyřiceti lety opravdu dohnala do cíle poutě dlouhé tisíce kilometrů. Mia Wasikowska je dokonalým převtělením Robyn, diváka dokáže do děje vtáhnout, aniž by se uchylovala k laciným hereckým trikům a ždímala ze sebe v okamžicích zoufalství krokodýlí slzy, a navíc se na ní krásně dívá. Adam Driver tady opět potvrzuje, jak dobrý je herec, když v několika minutách na plátně dokonale vyváží Robyninu odhodlanost svým vlezle sympatickým fotografem. No a úchvatná kamera dodá snímku chvílemi až meditativní rozměr. Takže nečekejte o nic víc, než jen filmové zpracování putování napříč australskou pouští s pár velbloudy. Ale nečekete také o nic míň. (17.08.2014)

Pekný príbeh, ktorého krásu násobí fakt, že bol naozaj skutočný. Ale v podstate to pôsobilo do veľkej miery trochu monotónne a bez nejakých určitých zlomov. Možno by sa tento expedičný austrálsky námet hodil skôr na dokument. Ale nebolo to vôbec zlé. Ťavy, púšť a fascinujúce austrálske scenérie, kde sa sem tam objavila nejaká domorodá dedinka alebo iné zaujímavé prostredie. Každopádne, Robyn Davidson patrí za túto cestu obrovský obdiv, niet divu, že ním dobyla svet. Obávam sa, že v dnešnej dobe by mala po celý čas za zadkom aspoň 100 reportérov, ktorí by dokonalo zničili tie krásne "stopy", ktorými Robyn kráčala. Zničilo by to atmosféru asi tak, ako v ten jeden okamih, keď sa tam na ňu zrazu vyrútili spoza cesty pretínajúcej púšť. (10.07.2014)

Mia Wasikowska je fakt nadherna, film je preplneny pozitivnou atmosferou a ta put dlha 2700 km bola proste genialna, nadherna, fascinujuca ... masaker, viac takychto filmov. 89 % (24.03.2018)

Povedený film, který prostě a jednoduše odvypráví příběh Robyn. Nic víc, nic míň. Nečekejte žádné scénaristické zápletky a napětí zvyšující pasáže. Trochu mě mrzí způsob, jakým je film pojatý, samotná cesta je vyobrazena záběry stereotypních úkonů, což jistě musela být ale bylo by zajímavé se dozvědět více o praktické stránce věcí. Myslím, že kdyby bylo ukázané co vlastně všechno musela mít na cestě, jak si rozdělávala oheň, jak to bylo s vodou a jídlem, bylo by to celkově o dost zajímavější než opakující se záběry na u ohně sedící Robyn, probouzející se Robyn a Robyn která opouští tábořiště a vyráží na cestu. Ale jinak nemám filmu co vytknout. Mia Wasikowska byla skvělá.----"Some nomads are at home everywhere. Others are at home nowhere, and I was one of those." - Robyn Davidson---- (28.08.2018)

Mělo to potenciál být o dost lepší. Nejvíc mi vadí. že Robyn většinu filmu vypadá, jako by tu cestu úplně v pohodě zvládala, čemuž se mi nechce věřit. Jo, v poslední čtvrtině je znát, že už to sotva zvládá a že je to na ni moc, ale jinak se tváří, jako by to byl obyčejný výlet, žádná extra námaha, celkem i pohoda... Nevím, jestli tohle je ten hlavní důvod pro to, že mi ten film nepřipadal silný, protože on mi ten film fakt silný nepřišel. Čekal jsem, že většinu času půjde sama se zvířaty, jenže on za ní pořád jezdí fotograf, co tu její cestu dokumentuje, a těch náhodných setkání s obyvateli pouště (aboriginci, postarší pár farmářů) je tu málo. Rád bych jich tu viděl víc, jelikož to patří mezi to nejlepší z toho, co ve filmu je. Vadí mi i první čtvrtina, kterou jsem musel přetrpět, abych se dočkal toho, že vůbec vyrazí na tu cestu. Jakousi poetiku to má, pár záběrů na přírodu je přímo úchvatných, ale i tak si myslím, že to mohlo být poetičtější. Dívat se na to dá, pár scén je fakt dobrých (u mě vede návštěva toho starého páru na farmě) a závěr je fascinující, ale i tak to na víc než na průměr fakt nevidím. Taková Divočina mě bavila víc. 3* (09.06.2019)

Jinakost jako přednost. Tracks je film zvláštní, v mnohém jiný. Stejně jako hlavní hrdinka Robyn (Mia Wasikowska), která se rozhodla se čtyřmi velbloudy a fenkou Diggity přejít australskou poušť. Robynino putování tak nějak automaticky, až osudově, plyne, za tónů opět zvláštně jiné filmové hudby a ržání velbloudů, jen chvilkami je přerušováno záblesky z minulosti hrdinky. Tyto flashbacky doplňují mozaiku Robynina nitra, které má prostě problém s lidmi. Má fobii z masy, z její senzacechtivosti a vlezlosti, z nedodržování daných pravidel a zvyků (například Aboriginů) apod. Tracks je nepatetické dobrodružství, mimochodem natočené podle skutečné události, o nezdolné vůli a touze dokázat, co jsem si předsevzal a co cítím, že je správné. O potřebě dotknout se svobody a uniknout… Věřím, že když uváznete na příliš dlouhou dobu v jednom bodě, nejlepší je hodit granát tam, kde stojíte, a skočit a modlit se. (05.10.2014)

Mám slabost pro tvrdohlavé dobrodruhy, kteří se snaží utéct od neustále dotírající společnosti. Tiché, ale krásné putování po jednom vyprahlém koutě světa. (03.07.2014)

7/10 (19.09.2014)

Krásný a dojemný příběh. Každý máme svou cestu, kterou si musíme projít... Kromě nádherných záběrů přírody a velmi civilních hereckých výkonů podbarvuje celý snímek naprosto podmanivá hudba, která jednoho strhne a do konce filmu už ho nepustí. Není dominantní, a přesto si ji jeden nějak tak vnitřně stále uvědomuje. O to silnější dojem z celého filmu. (08.05.2018)