CBGB: Kolébka punku

V podstatě veškerá hodnota filmu spočívá ve skutečnosti, že vypráví skutečnou legendu, a v hudbě, která ve filmu zazní. Scénář je prázdný, nekonečně omílá, jak moc bylo všechno punkové, a ukazuje kapely. Herecké výkony se ve škatulkových rolích nemají šanci projevit, ale aspoň nejsou špatné. Jestli chcete nasát atmosféru u zrodu punku, film poslouží dobře, ale klidně ho můžete v půlce vypnout. (25.12.2013)

V jedné velké díře zvané New York, byla ještě větší díra, jménem Bowery a v ní klub CBGB, kde se jeden naprostej pohodář snažil podnikat, aby mohl dát feťákům práci v kuchyni a tisícům individuí s hudebním sluchem šanci na nesmrtelnost. Ač nepatřím k těm, co by si extra stěžovali, že punk je mrtvý, energie, ukrytá v průvodci těžkých začátků na mě ale rozhodně zapůsobila, včetně Alana Rickmana jako Hillyho Kristala, jeho psa Jonathana, jeho barmana Merva, jeho kuchaře Idaha, jeho motorkářské ochranky, jeho matky, jeho chilli, jeho telefonního automatu, jeho švábů, jeho záchodů... ohledně posledně jmenovaných - ty by kouzelník Žito 44 nedal ;-) (24.03.2014)

Dlouho, dlouho, předlouho mě, uchem a částečně i srdcem pankáčovi trvalo, nežli jsem se dokopal shlédnout tento film. Výsledek je opravdu na pět (v tomto případě hvězdiček). Když vezmeme jakým stylem je odvyprávěn těžký, zato však plnohodnotný život pana Kristala, tak to ani jinak dopadnout nemohlo. Za mě jen několik nezbytných pojmů: Television, Talking Heads, Patti Smith, Blondie, Dead Boys, Ramones, Iggy Pop, Lou Reed, Police. To všechno jsou jména kapel, která byla tak vtipně podána, že to ani není možné. Přesto je film vskutku vážný. Zamiloval jsem si Alana Rickmana v téhle roli a jen těžko ji budu dostávat z hlavy. Za mě už jen díky srdeční záležitosti v podobě klubu CBGB hvězdička navíc. Z pěti jsem ubral jednu za to, že byla použita originální hudba a místy dost neseděla s tím, co herci dělali na jevišti. Každopádně 5-1+1=5 a tím pádem pět hvězdiček. (24.08.2015)

Zajímavý, leč zkratkovitý film o výčtu kapel, které prošly legendárním klubem CBGC. Díky pestrému hereckému obsazení a punk-rockovému soundtracku se pravděpodobně nudit nebudete, ale žádnou přidanou hodnotu nebo filmařskou nadstavbu tu nehledejte. Je to zkrátka hraný dokument, který víceméně zaujme pouze dvě skupiny diváků - fanoušky jednotlivých kapel nebo fanoušky jednotlivých herců. (14.01.2014)

Podobnost s výbornými Good Vibrations je veliká, ale narozdíl od strhujícího příběhu Terri Hooleyho jsou osudy Hillyho Kristala bez zápletky a hlavně bez zápalu. Spíše jde o komediální přehlídku hudebních celebrit při jejich začátcích, kdy občas někdo šlápne do psího hovna a Hillymu je všechno tak nějak volný. I přes hodně svižnou formu je poslední třetina docela nudná a zachraňuje ji jen neustálá přítomnost poctivého punku. (18.12.2013)