Les Mariés de l'an II
Gli sposi dell'anno secondo
Mirii anului II
Manželia z roku II
The Scoundrel
Režie:
Jean-Paul RappeneauScénář:
Jean-Paul RappeneauKamera:
Claude RenoirHudba:
Michel LegrandHrají:
Jean-Paul Belmondo, Marlène Jobert, Laura Antonelli, Michel Auclair, Julien Guiomar, Mario David, Charles Denner, Georges Beller, Paul Crauchet (více)Obsahy(1)
Jediné, co chtěl od francouzské revoluce, byl rozvod! Jean-Paul Belmondo uprostřed šlechetných ideálů a zhrzených milenců... Nicolas Philibert byl nalezenec. Vyrostl v rodině obchodníka s vínem v Nantes Gosselina. Když dospěl, oženil se s jeho dcerou Charlottou. To vše se stalo 16. února 1786. Ctižádostivé a domýšlivé dívce však prostý Nicolas nestačil a zakoukala se do bohatého barona. Žárlivý Nicolas barona zabil a nezbylo mu, než si zachránit život útěkem do Ameriky. Přeplul oceán jako černý pasažér s prázdnou kapsou, ale za chvíli si vedl k oltáři dceru největšího boháče v kraji. Jenže těsně před osudným ano vyšlo najevo, že Nicolas má už jednu ženu ve Francii. V té době tam však zuřila, nebo vítězila, revoluce. A jednou z vymožeností tohoto dějinného kotrmelce byl zákon o rozvodu. A tak Nicolas znovu nasedá na loď, aniž by tušil, že v rodné Francii ho čeká nejedno překvapení. (Česká televize)
(více)Recenze (138)
Nápad s rozvodem dobrý. Škoda, že se film postupem času promění v nepřílíš zábavnou smršť přestřelek, soubojů, honiček a rvaček, ve kterých navíc Belmondo tentokrát nic moc nepředvede. Pár frků je sicce celkem dobrých a Francouzi ukazují, jak si dovedou dělat srandu i sami ze sebe...tak jo, třeti hvězda, ale jinak mě tohle šaškování v kostýmech moc nebavilo a myslím, že už jde o spíše zestárlou záležitost. ()
To byl návrat do Francie ve velkém stylu a co toho stihnul. Belmondo opět využil svého kaskadérského umění. Skok z lodi do moře považuji za to nejmenší nebo možná nejlehčí. Sjezd ze střechy po břiše vypadal hodně nebezpečně. Manželé z roku II. jsou velmi svižnou komedií, od začátku do konce se pořád něco děje, takže jsem si ani na malou chvilku neoddechla. Všechno k dokonalosti doladil hudební doprovod.Ten považuji za hodně povedený. Když Marlene Jobertová promluvila hlasem Libuše Švormové, tak mi v hlavě automaticky naskočila Angelika a já měla na malý moment problém přiřadit si hlas k postavě Charlotty, protože jsem pořád čekala, že odněkud vyskočí Payrac. Tak tomu se opravdu říká deformace. ()
Trochu uječená komedie. ()
Francouzská revoluce v plné parádě! Na jejím pozadí se odehrává příběh Nicolase, který se z Ameriky vrací do Francie, aby se mohl rozvést se svou ženou kterou opustil, když ze žárlivosti zapíchl barona, který jí nadbíhal. Historické události oné doby jsou věrohodně ztvárněny jakožto i první rozvody a Belmondo do nich přináší humorné vsuvky. Je to Belmondův druhý historický film, prvním byl Cartouche, kterému bohužel stejných kvalit nedosahuje ani náhodou. Škoda, chybí mu lepší tempo a pospolitost, celkově vyznívá jaksi zbrkle. A opět nechápu, proč musel vzniknout druhý dabing, kde osmatřicetiletého Belmonda dabuje jednašedesátiletý Krampol, to je fakt hrůza! V původním dabingu z roku 1972 ho namluvil Václav Postránecký a ten mu seděl perfektně. Krampol "Bébelovi" hlasově ladil, když ho daboval v osmdesátých letech a ne jako starej dědek. To samé například u Muže z Ria. Když máme takové klenoty ve starých dabinzích, je škoda a nesmysl je nahrazovat. ()
Příjemné a zábavné, s trochu slabším koncem, ale vem to čert. ()
ocenenia : MFF Cannes 1971 - Nominácia na 1. cenu ()
Myslím, že jde o můj osobní rekord. Tenhle film se snažím shlédnout uz přes 4 roky a dneska jsem ho viděl konečně až do konce! Málem jsem si z toho cvrknul! Po skončení jsem si musel dát panáka na oslavu úspěšně zavěšené mise. Byl to opravdu výkon. Film je totiž tak průměrně průměrný až je opravdu nezáživně těžce sledovatelný... ()
Dobra francuzska komedia : 70 % ()
Francouzská klasika ze které plně tryská italský temperament, zejména mezi manžely. Dějově možná fraška, ale o to víc je ta historie úsměvná. Vždycky je lepší vzpomínat na špatnou dobu s úsměvem. Pohodový film zejména pro nás milovníky italské a francouzské komedie. ()
Docela dobrá komedie s Belmondem. Povšimněte si toho DOCELA! :-) ()
Historická komedie a Francouzi bylo vždy povedené spojení. Navíc, pokud samotná národní historie poskytuje tolik rozmanitých témat! A revoluční doba s rukou v ruce s napoleonskou se svým všeobecným chaosem, protichůdnými proudy a rozporuplnou extravagancí patří k těm nejvděčnějším a nejoblíbenějším námětům. Film má osvěžující spád, výstižné kulisy, hravě škádlivý nadhled, bohémské a noblesní rošťárny, nezastavitelný kolotoč dobrodružství, nenasytné mužské ruce a hřejivé náruče půvabných žen. Hlavní postavou je muž prostého původu s neutuchající vitalitou Nicolas Philibert (skvělý Jean-Paul Belmondo). Tento neposedný bonviván působí rozruch na každém kroku. Stále se žene vpřed, nezastaví ho žádná překážka, ani žádná zájmová skupina. Cílem je žlutý kočár, rozvod, sláva, lidové povstání, štěstěna a osudová žena. Se zdravě drzým sebevědomím se krajinou i městy valí jako velká voda, kterou nelze spoutat žádným řetězem, ani zamknout za nejdůmyslnějším zámkem. Uhání a bere si to, na co si činí přirozený nárok. Uchvacuje davy, rozpoutává uragán událostí. To vše jen, aby se dostal blíže ke svým vyvoleným ženským rtům. Hlavní ženskou postavou je Nicolasova manželka Charlotte Philibert (šarmantní Marlène Jobert), která se nechce dobrovolně vzdát svého výsostného postavení v očích urozených mužů. Kdo by ale nebyl okouzlen tím nespoutaným živlem Nicolasem? Důležitá je v příběhu šlechta. Nejurozenější je sexuální loudil a francouzský princ (zajímavý Michel Auclair). Tomu dodává sílu vidina roztažených nohou cílevědomé Charlotty. Výrazná je sourozenecká dvojice v čele roajalistů. Hrdá, paličatá a sebevědomá Pauline de Guérandes (elegantní Laura Antonelli) a její sebestředný a panovačný bratr markýz Henri de Guérandes (dobrý Sami Frey) se vzájemnou nenaplněnou láskou úpadku. Z dalších rolí: despotický a paranoidní zástupce lidu v čele městské rady (velmi dobrý Julien Guiomar), ctižádostivý obchodník s vínem, otec Charlotty a Nicolasův dobrácký pěstoun Gosselin (zajímavý Pierre Brasseur), všehoschopný a poslušný princův pohůnek Requiem (Mario David), předseda lidového shromáždění v rozpacích (Maurice Barrier), Nicolasův bohatý americký nastávající tchán (Billy Kearns), vykutálený Gosselinův účetní Lucas (Sim), či velitel lidové milice a upřímný Nicolasův kamarád Simon (Georges Beller). Je dobře, pokud se lidé dokáží s vtipným nadhledem ohlížet za vlastní rozporuplnou historii. Film má stále svojí vznešenou nonšalanci a stále rozdává optimistické povzbuzení a radost ze života. ()
Rozvod po francouzsku ... velice nekonvenční - a plný absurdit, které jsou průvodním jevem každé revoluce. Jean-Paul Belmondo je neodolatelný (a nenapravitelný) jako obvykle - a jeho partnerka s ním drží krok s typicky francouzskou lehkostí a elegancí. ()
Že jsem se tomuto filmu třicet let vyhýbal, evidentně není náhoda. Rozverný příběh o manželství na pozadí bouřlivých událostí francouzské revoluce? Francie je rozdělená na příznivce republiky, nebo naopak monarchie a mezi nimi poletují manželé, kteří mají jiné starosti...chtějí/nechtějí se rozvést. Ve skutečnosti je zápletka dost chatrná a nebýt právě toho historického kontextu a bohaté výpravy, bylo by to nudné nejen v první půli. Dokud se na scéně neobjevila Charlotta, neměl jsem jediný důvod se aspoň pousmát. Pak už to bylo malinko lepší a Belmondo dostal prostor aspoň pro svoje fyzické herectví. Do té doby se totiž jeho postava tvářila, jakoby si Belmondo roli Nicolase jen nanečisto zkoušel. Žánr historické komedie mě zatím moc neoslovil a tento film na tom nic nezmění. PS: Ani trochu se mi nelíbilo, jak se v tomto filmu zacházelo se zvířaty...kopání do psů, slepic, neurvalé zacházení s koni. A stejně tak mi moc nevonělo, to časté fackování žen. ()
Lidské osudy na pozadí historických změn. Ale udělat z tohoto klišé špičkovou zábavu, to umí jen francouzi. Pro mě jedna z nejlepších belmondovek, protože Bebel je tady ukázněný a blbne přesně v intencích scénáře. A Marlene je ten typ ženské, která mu dokáže vzdorovat - alespoň chvíli. Kdyby takhle někdo v Česku sáhl na vznik republiky. Jenže my milujeme teple prosvícené záběry na Čapka rozmlouvajícího s tatíčkem Masarykem a zapomínáme, že lidé jsou všude stejní co se týče touhy po moci. ()
Tato kostýmová komedie příliš nenadchne, sice Belmondo předvádí své úžasné kaskadérské výkony, ale děj je zmatený, občas špatně sestřihaný. Zábava je to celkem slušná, ale není to kdoví co super. Belmondo má jiště lepší komedie. ()
Snímek mi přišel dosti nudný a podle me je o dost lepší Cartouche, tady to nějak nefungovalo. ()
Nejsi krásnej, vona je krásná. Nemáš ani vindru, vona má všecko. Ty jsi idiot, vona taky. Je ti souzena – ne, to je vlastně z jiného filmu. :) Ale sem by to sedělo přesně. Ženich na útěku a nevěsta na útěku jsou si osudově – nebo spíš osudem – souzeni: kontinentům, historickým zvratům, novým partnerům i logice navzdory. A pro ty, kterým by snad nestačil mladý a neklidný Jean-Paul Belmondo a temperamentní zrzka Marlène Jobert, je tu svůdná Laura Antonelli a její pěkný bratr Sami Frey, snad jediný chlap, který kdy v Belmondových filmech Belmondovi co do charismatu konkuroval…. Nebo si to už zase pletu s něčím jiným? :) ()
Troška manželské "Itálie" zasazená do historického období francouzské revoluce. Šuani, royalisté, drobátko zde zesměšňovaní, schopní pořádat plesy i mezi dobytkem na statku. Nikola Filibert, Belmondem ztvárněný bonviván a jeho životní láska Šarlota. Je jasné, že jejich vztah se bez pár facek neobejde, dodává to jejich lásce šťávu.Taková trošku taškařice bez většího smyslu, kostýmní film, asi i drahý, Belmondo holt táhl do kin. Není to špatný film, ale takový zmatený, bez větší pointy. 70% ()
Svižné vtipné... 😉 ()
Rychlá filmová reakce na vlnu revolučního hnutí s vtipem, nadhledem a osobitým uměleckým stylem ()