Final Cut - Dámy a pánové

Nič som o filme, predtým, ako som ho začal sledovať, nevedel. Od prvých záberov ma zaujal, pretože som filmový fanúšik už takmer 70 rokov a pred očami sa mi v rýchlom tempe mihali známe postavy v známych situáciách, i keď teraz v nových spojitostiach. Po pár minútach som tie mihotavé zábery prestal vnímať ako nejaký filmový kvíz a nechal som sa iba unášať tým, čo sa dialo na obrazovke a snažil sa tiež vnímať tajničku tej obrovskej skladačky. Spokojný som bol až do samotného záveru a ak by som bol suchár, napíšem: 450 filmov, 113 postáv, 84 minút, päť hviezdičiek. Ale ja to radšej zakončím predsavzatím: Tento film si ešte pozriem v dohľadnej dobe. A bude mi pri ňom tak dobre, ako dnes. (14.03.2023)

Keď som hodnotil, bolo to s poradovým číslom 100. Teraz píšem komentár s poradovým číslom 20, a i keď ho píšem o viac než mesiac neskôr, som stále rovnako nadšený, ohúrený, šokovaný a... uspokojený. Najveľkolepejšia predohra, akt a vyvrcholenie všetkých čias (a kto sa odváži odporovať, bude na mieste popravený, pribitý na kríž, sťatý a upálený). Pálfi zvysoka kašle na všetky konvencie a zákonitosti, kašle na autorské práva, kašle na legálnosť, kašle na peniaze, kašle na maďarský filmový fond, na štúdiá, na hercov, na spoločnosti, na distribútorov, na celé ľudstvo a odovzdáva sa jedinému - divákovi a jeho ultimátnemu pôžitku. Naprieč časom, priestorom, dimenziami, snom, realitou, bez uzákonenej postavy, herca, doby, miesta, príbehu či dialógu hrá na strunu nostalgie a čírej, úplnej a dokonalej filmovosti. Len za pomoci nelegálne stiahnutého materiálu zo stoviek filmov tvorí jemnú štruktúru zhola nového metapríbehu, lepšie povedané metaromance. Okrem toho pred divákom okázale a elegantne rozvíja históriu a dejiny filmu, predstavuje najzásadnejšie snímky, tvorcov, hercov a ešte omnoho viac. Pekelný film s nebeským účinkom. Film zhotovený s nulovým rozpočtom, pri ktorého uvedení do distribúcie by sa Pálfi nedoplatil. Film-Báseň. Film-Paradox. MetaFilm. Alebo niečo úplne iné... Pokiaľ je Spielberg velikán, Kubrick titán, Lumet neprekonateľný a Lang najväčší filmový priekopník, György Pálfi je poloboh, ktorý dokonale ovláda filmové plátno, klame divácke zmysly, hrá sa s formou a obsahom, a ja mu to hltám. Konceptuálny audiovizuálny, tvarový, mechanický, kamerový, kvantový, pohybový, rázový, ideologický, individualistický rozmerový masaker. Už viem, čo budem rozoberať v diplomovke... Best of 2012. 100% P.S.: Tento film je možné sledovať v akomkoľvek stave vrátane konzumácie alkoholu, drog či iných omamných a psychotropných látok a halucinogénov, rovnako je možné ho sledovať úplne bez zvuku, alebo minimálne bez titulkov, bez znalosti čohokoľvek (čím menej o svetovom filme všebecne viete, tým lepšie), stačí len pohodlne sa usadiť, zapnúť a nechať sa unášať na vlnách kúzla vytrhávajúceho zo stereotypu všednosti. (05.04.2014)

LFŠ 2014: Pre mňa zaujímavý experimentálny záver filmovky. Spočiatku veľmi nápadité, vtipné, prekvapujúce, no postupom času forma stvárnenia zovšednela a záver už nebol taký skvelý. Každý by si dokázal predstaviť iné kultové a preňho srdcové snímky, ja tomu nie som výnimkou, takto to však autori cítili a za ten nápad určite hodnotím film pozitívne. (01.08.2014)

4* filmová lahůdka, na které je vidět dlouhodobá a úctyhodná práce, za což si režisér pochvalu zaslouží. Vytvořená mozaika ze sestřihů tolik stovek filmů vypráví příběh, který není úplně hloupý a hlavně romantický tón osvěžuje občas velmi vtipnými vložkami. Rozhodně doporučuji a užijete si ho, když máte náladu na něco nenáročné, docela vkusné a oživující. To vše najdete v Posledním sestřihu. [ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (04.12.2016)

Dámy a pánové, ráčíte jeden film za všechny? Nechť je jím potom tenhle! Nejen proto, že jich sám obsahuje stovky a symbolicky vlastně všechny, ale co je podstatnější, zůstává přitom konzistentním, univerzálně sdělným, stále okouzlujícím, hravým i cituplným a naprosto nadčasovým vyprávěním o tom, kterak On potkal Ji a Ona Jeho, živoucím možná ještě o to víc, oč právě nelpí na nejvšednější doslovnosti filmového obrazu, jednotnosti stylu ani fyzické odlišitelnosti postav, takto jakýchsi esenciálních améb, mezi nimiž se mnohem snáze najdeme skutečně všichni. Tetelivá potěcha z každého dalšího záběru a především z nečekaných spojení mezi nimi se přirozeně větví tím šířeji, čím víc máte osobně nakoukáno. I bez toho by se vám však před úžaslýma očima stále ještě skvěla nanejvýš zábavná pocta kinematografii i člověku. (23.02.2015)