Reklama

Reklama

Padesátiletý spisovatel Vili se roku 1973 v New Yorku díky svému dospívajícímu synovi poznává s ženou, která mu připomíná jeho osudovou lásku, krásnou belgickou Židovku Colette, s níž se seznámil před třiceti lety v koncentračním táboře v Osvětimi. Bohužel, Vili nebyl jediný, komu Colette padla do oka. Neurvalý zájem o ni projevil i velitel přidruženého osvětimského tábora zvaného Kanada, bezohledný a cynický Weissacker. Colette podvědomě cítí, že je vystavena jeho zvůli, a že pokud chce přežít, musí se mu podvolit. V kruté fabrice na smrt ale klíčí i další vztahy, ať už vězeň, nebo kápo, blízkost někoho druhého je jednou z mála radostí a tou největší nadějí na přežití. S postupujícím časem se ruská fronta blíží, ale osvětimské pece polykají své oběti po tisících a fašisté tuší, že jim nezbývá příliš mnoho času. Je nutné jednat. Je myšlenka na útěk bláhovým snem, nebo jedinou reálnou šancí na přežití? A jak velkou roli v našich životech hraje náhoda či něco, co bychom mohli nazývat osudem? Colette je velký příběh o útěku za svobodou, film se silnou a bezprostřední katarzí z právě viděného a prožitého. Zdůrazňuje nadčasové etické hodnoty, jakými jsou láska, svoboda, zodpovědnost za svůj život i nutnost bránit svou integritu vždy a za všech okolností. Colette není dokumentem, ale fikcí sestavenou z mozaiky skutečných, historicky doložených příběhů. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (437)

Radek99 

všechny recenze uživatele

Arnoštu Lustigovi posílám do nebe za námět pět hvězdiček, tohle je téma, které se musí stále dokola připomínat, Milanu Cieslarovi za filmové ztvárnění ale někam do koprodukčního očistce slabé tři hvězdy. Patos, ždímání emocí, tezovitost, rozmělnění tématu ve filmu, který by měl člověkem otřást?! WTF?! Navíc je to celé tak nějak koprodukčně chladné, zmanufakturované, naprosto chybí syrovost, opravdovost, dokonce i zaujetí, expresivní scény nemají skutečnou sílu a vlastně mi bylo jedno, co tam ti zlí esesáci chudákům židům dělají...a tak by to určitě nemělo být! Je jasné, že Colette z podstaty věci nemůže být dalším Schindlerovým seznamem, nebo Pianistou, ale ona není ani novodobou Ditou Saxovou či Modlitbou pro Kateřinu Horovitzovou, natož Démanty noci...je to jen průměrný humanistický film... PS: Ty české postsynchrony, to byla skutečná hrůza... ()

T2 

všechny recenze uživatele

Rozpočet $-miliónovTržby Celosvetovo $300,257▐ režisérsky dosť pútavo a miestami aj odvážne na točené, dramaticky v celku zvládnuté, aj keď niekedy tie scény ktoré by mali poriadne s človekom zamávať sa až tak úplne nedostanú pod kožu, ináč postavy dobre zahrané v tomto smere som bol až milo prekvapený, až na výnimku Jiri Madla, ten proste s kamennou tvarou nevedel nikdy moc hrať, výhodou je že má takú úlohu ako má, kde samotný film až tak na jeho nevýraznosti netrpí, kamera a výpravnosť filmu na slušnej úrovni, štýlom prevedenia sa to chce vyrovnať Americkým produkciám, /videl v kine: 70%/ __moja recenzia ()

Reklama

verbal 

všechny recenze uživatele

Po Snouborďácích a Rafťácích přicházejí Koncentráci. Vojta Kokotek se se svým gay lukem neprožidil ani do transportu, a tak pádla padla jen na Mádla. Ač jsem to předpojatě považoval za kástingový eror a čekal, že se u toho plynování hurónský zasměju, musím říct, že se toho i se svým kokomediálně profláklým xichtem zhostil opravdu charakterně, cítil jsem spíš tíseň a ani trochu se mi nechtělo zapopírat si holou kost. Bezesporu je to velkolepě natočena, skvěle zahraná, dobře napsaná a výborně zrežírována Láska mezi kapkami Cyklonu B, ale.... Než po mě zase nějaká sionistická klika začne metat obřízky a budu si připadat, jako bych mával před Hitlerem mentálně postiženým, homosexuálním Židem, podotýkám, že si pana Veselého vážím, v žádném případě nesnižuju něčí utrpení, avšak ptám se, jak dlouho to ještě budou všem připomínat? Jakékoliv jiné genocidy dvacátého století si můžeme popírat ostopéro, jen za tu jejich je to na basu a srolovanou svobodou projevu si můžeme narvat do kakaa, dva až tři filmy z koncentráků ročně, kde jeden o nežida pomalu ani nezavadí, zmínka o Židech a jejich zvycích skoro v každém americkém importu, to je na osmimiliónový stát, co bezprecedentně anektoval cizí území a probublává Blízký východ dodnes, a zanedbatelnou minoritu rozlezlou po celém světě, dost dobrý marketing. Ještěže se totéž zaplaťšiva nastalo s jinou minoritou z Východního Pandžábu. S takovou se u Skejťáků nakonec dočkáme kůl rabína, co bude učit Kokomádly rapovat. Apropó, znáte ten, jak mlátí Turek Arména násadou lopaty? ()

Fr 

všechny recenze uživatele

,,LÁSKA JAKO VTEŘINA, KDY SE LIDÉ PODOBAJÍ HVĚZDÁM, SLUNCI, LETÍCÍM PTÁKŮM.…“ /// Konzentrationslager Auschwitz-Birkenau - místo plný pohybu (nejsou tady na rekreaci, že ano…), zákonitostí a kompromisů, na kterejch závisí život. Taky romantika mezi popílkem z pecí, která má tohle místo udělat snesitelnějším. Příběh plnej reality a filmařina, která má blíž k tý západní. Cieslar válečnou tématiku umí, ale víc než z hereckýho kumštu Mádla, může těžit z Lustigovy předlohy a jistě i jeho pomoci na scénáři. Vrací mi tak víru v český film (i kvůli tobě Hřebejku!). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu ,,Colette: Dívka z Antverp“, kterou v roce 1992 napsal Arnošt Lustig, jsem nečetl. 2.) Vždycky jsem tušil, že koncentrák byl místo plný lásky. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Moc jsem nepochopil to mezinárodní obsazení, když ve finle všichni mluví česky. Na rozdíl od kolegů já nikdy v koncentráku nebyl, takže nevím do jaké míry a co všechno bylo a nebylo v Osvětimy možné, pravdou však je, že třeba vyléčení Jirky Mádla působilo extremně nevěrohodně a konec taky teda žádná hitpárada. Filmaři dokáží maximálně těžit z prostředí ve kterým se příbvěh odehrává, protože nevíš minuty co se stane a právě tenhle faktor mě udržel v neustálým napětí. Výborný práce režie, kamery i herců nakonec dokopla tenhle film ke čtyřem hvězdám, ale s odřenejma cípama. ()

Galerie (125)

Zajímavosti (37)

  • Colette ve zfilmování Lustigových děl zdaleka prvenství nezíská. Filmové plátno už dávno před ní okusily např. snímky Transport z ráje (1962), Démanty noci (1964) a Dita Saxová (1967). [Zdroje: oficiální web filmu, Lidové noviny] (hippyman)
  • Na plátně se promítla velká spousta lidí. Herců je okolo stovky a komparzistů kolem osmnácti set. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)

Reklama

Reklama