Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Karlos80
    odpad!

    K tomuto filmu (na doporučení) jsem se dostal až ted, kdy celou republikou otřásá kauza kontroverzní hry o Ježíšovi vs Slušní lidí (ND Brno) a já tu mám jedno zajímavé porovnání. Viz tento film. Zfilmované porno v koncetračním táboře Osvětim které natočil v roce 2013 režisér Milan Cieslar podle novely starého, žlučí plného a hlavně prolhaného sionisty, který měl tak “rád” Čechy, že se z toho ke konci života mohl přímo posrat, v hlavní roli “aktivista TOP09” Jiří Mádl, původu vyvoleného ai ostatní herci jsou převážně židovského původu pro větší punc originality a autentičnosti, kdy hrají v podstatě sami sebe. Dotace od Státního fondu kinematografie 5 944 974,80 Kč, rozpočet 96 milionů Kč, koprodukční film České televize a Slovenské televize. Jj to se za konce-sionářské poplatky točí a rozhazuje, o tom co se natočí rozhoduje žid, tady i jinde ve světě a gojimové cvakají a ještě se jim za to řádné vyplachují mozky a to je účel. Zde je Mádl souloží pod hořícími pecemi v Osvětimi : http://www.youtube.com/watch?v=AsIvzXJy0qg. Toto vše ale jistě nevadí, toto vše je košer? Dovedete si představit co by to vyvolalo za poprask předvést něco podobného na prknech ND? Mohu vás ubezpečit, že kdyby (ale to je jenom fantazie, protože to by se nikdo neopovážil zinscenovat) byla natočena scéna jak třeba rabín znásilňuje křesťanku, pak by se okamžitě po celé zeměkouli rozeřvala veškerá masová média, která jsou celosvětově v židovských rukou, a to takovým způsobem, jaký svět ještě neviděl!!! Účel ale světí prostředky jak se říká a nic se neděje náhodou. Ta blasfémie proti Ježíšovi byla natočena zcela účelově a skvěle načasována..(31.5.2018)

  • hippyman
    ****

    až na slabší "současnost" r. 1973 a poměrně amatérské triky (březinka, komíny, lokomotiva, rackové) jde o mimořádně sugestivní filmový prožitek... silný příběh, po jehož shlédnutí nebudete dost možná chtít dlouho nic říkat, jen si promítat v hlavě ty nejtěžší momenty a znovu si vážit doby, ve které žijete... běžte do kina (doporučuji EN verzi, ta CZ dabingem bohužel trochu utrpěla)... stojí to za to. i když dobře vám po tomto snímku asi ještě dlouhé hodiny nebude... 70% p.s.: vy, co ve svých komentářích postrádáte větší romanci v koncentračním táboře a stěžujete si na citové vydírání diváka, zkuste se nad tím ještě jednou (možná raději víckrát) zamyslet, jak asi jinak může vyznít příběh "lásky" v koncentračním táboře - je samozřejmé, že city a nervy budou šponovány do extrému a ona "láska" nebude ta, jakou ji známe z období míru... osobně myslím, že je to nepředstavitelné, a odsuzování scénáře či dokonce označování za vydírání je vzhledem k tomu, že se jedná o autentickou dobovou výpověď, silně nemístné.(18.9.2013)

  • MikO_NR_1909
    ***

    Ani zďaleka nie výborný avšak dôstojný film, minimálne v okolí hraníc Česko-Slovenka. Teda pokiaľ viete odpustiť klasické filmové klišé (na túto tému to vyznie trocha cynicky, ale je to tak) o neľudských podmienkach v koncentračných táboroch, o zopár pomocníkov dozorcov medzi nimi a osudovom utrpení vyvolených postáv. To je téma (ako máme možnosť vidieť) nevyčerpateľná, rovnako ako obdobie studenej vojny a už si pripadám akoby sme boli z umeleckého hľadiska a inšpiráciou uviaznutý v jednej klietke a dookola filmovali len prívetivé a ničím neprekvapujúce príbehy. Nepoteší ani jednoducho načrtnutý scenár a šírkovo veľmi plochý kontext takejto jednoduchej stavby príbehu s "jediným" záporákom (pri 120 minútach). Ale mám rád úprimnú citlivosť a taký nevšedný voňavý záver (keď to tvorcovia vedia, napr. v Zimnom príbehu to nedokázali, čo mrzí dvojnásobne). Takže, tentokrát nebudem prísny.(18.7.2014)

  • Katarine
    ***

    Nechci shazovat režisérské kvality Milana Cieslara, ale mám dojem, že tak úplně nedotáhl to, co Arnošt Lustig původně zamýšlel. Předlohu jsem sice nečetla, ale rozhodně se na ni v blízké době chystám. Mádl s jeho pitvořícím se ksichtem prostě nikdy do této role neměl být vybrán. Události pozdější doby příběhu (rok 1973) byl hodně divný až na závěrečné vyprávění hlasem Jiřího Bartošky (pokud se nepletu, že to byl jeho hlas), možná mohla být tato doba celkově podána jen slovy a bez děje, ale těžko říct, zda by to pomohlo. Každopádně vše ostatní velmi chválím, především tleskám výkonům Zuzany Mauréry a Erica Bouwera a hudbě Atli Örvarsson.(27.2.2014)

  • Kimon
    ***

    Při sledování Colette jsem si uvědomil, že mi to něco silně připomíná. A pak jsem na to došel. Před časem jsem četl knihu "Utekl jsem z Osvětimi" od přímého svědka a osvětimského vězně Rudolfa Vrby (vlastním původním židovským jménem Walter Rosenberg). Knihu vydal Sefer s.r.o. v nakladatelství Federace židovských obcí v roce 2007 a v originálu poprvé vyšla dlouho po ukonční války, až v roce 1989 ve Washingtonu pod názvem "44070 - The Conspiracy of the Twentieth Century. Výše uvedenou knihu opravdu doporučuji všem milovníkům knih přečíst. Kniha je psána velmi čtivou i napínavou formou a podle mého mínění popisuje opravdu skutečný, otřesný život vězňů v lágru smrti Osvětim - Březinka a obsahuje celý, nezkrácený a filmově neupravený osud vězně zcela od počátku nástupu nejdříve do tábora Majdanek, následně Osvětim-základní tábor a konečně do centra spalovacích pecí v Březince. Výtvor Milana Cieslara a jeho spoluscénáristů je jen takový slaboučký odvar obsahu výše uváděné knihy, navíc s domyšlenou dojemně milostnou zápletkou. Bestiálnost fašistické genocidy na židech se opravdu musí neustále lidem připomínat jako výstraha, aby se už nikdy nic podobného nestalo, ale pouhé tři hvězdy dávám za způsob, jakým nám to bylo formou scénáře Colette podáno. Pokud už autoři scénáře zvolili převzít výseky z knihy Rudolfa Vrby, měli se držet skutečných událostí a nepochopitelnými změnami neupravovat způsob útěku obou vězňů, nadměrně se emočně nezaměřovat na milostný poměr Viliho a Colett (nejsem si jistý, zda k němu ve skutečnosti podle knihy vůbec došlo). Ostatně, sám Arnošt Lustig prošel také vyhlazovacími tábory a dokonce se mu podařilo v průběhu transportu do jiného lágru uprchnou. Možná nevyužil A. Lustig k napsání scénáře svůj osobní příběh jen proto, že příběh Rudolfa Vrby a jeho spoluvězně Alfreda Wetzlera obsahuje navíc psanou zprávu celému světu, kterou po svém útěku ihned zveřejnili, totiž zprávu o fašisty přísně utajovaném hromadném statisícovém vyvražďování nepřátel fašistů a genocidě židů. Odhaduje se, že !! JEN !! v Osvětimi usmrtili zrůdní fašisté více jak 1 200 000 lidí!(25.1.2015)

  • - Režisér Milan Cieslar sa po filmoch Prameň života (2000) a Krev zmizelého (2005) tretíkrát vracia do obdobia 2. svetovej vojny. (kacer4)

  • - Eric Bouwer neměl casting na roli Weissackera zrovna jednoduchý - režisér mu dal pouhých 15 minut k přečtení pěti stran a Bouwer pak musel celý casting improvizovat. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)

  • - Film je inspirován osudem slovenských vězňů Alfreda Wetzlera a Rudolfa Vrby (vlastním jménem Walter Rosenberg), kterým se v dubnu roku 1944 podařilo uprchnout z Osvětimi a kteří pak v Žilině poprvé odhalili pravdu o zločinech proti lidskosti. Zpráva byla posléze předána Světovému Židovskému kongresu v Ženevě a Úřadu zvláštního vyšetřování ministerstva spravedlnosti USA. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace