Nastala chyba při přehrávání videa.
  • panMartin
    **

    Křečovitá snaha o vytvoření českého Schindlerova seznamu. Myslím, že z takového silného tématu by šlo vymáčnout více...Mádl se snažil, ale do této role vůbec nesedí. Aspoň kamera se snažila tvářit momenty profesionálně a zpracovaní prostředí a kulis. Ani zlýmu německému důstojníku SS jsem nevěřil. Chybělo mi tam napětí a nějaký zvrat. Od filmu jsem čekal přeci jen více.(6.4.2014)

  • Enšpígl
    ****

    Moc jsem nepochopil to mezinárodní obsazení, když ve finle všichni mluví česky. Na rozdíl od kolegů já nikdy v koncentráku nebyl, takže nevím do jaké míry a co všechno bylo a nebylo v Osvětimy možné, pravdou však je, že třeba vyléčení Jirky Mádla působilo extremně nevěrohodně a konec taky teda žádná hitpárada. Filmaři dokáží maximálně těžit z prostředí ve kterým se příbvěh odehrává, protože nevíš minuty co se stane a právě tenhle faktor mě udržel v neustálým napětí. Výborný práce režie, kamery i herců nakonec dokopla tenhle film ke čtyřem hvězdám, ale s odřenejma cípama.(30.1.2017)

  • kingik
    ****

    Vítejte v pekle na Zemi. Z koncentračního tábora Birkenau se vydává místenka bez možnosti návratu. Ti, kteří měli to štěstí a neskončili v přistavených pecích sežehnutí na popel, se podrobují nedůstojnému zacházení od nacistických zrůd. V horším případě hrozí smrt, v tom lepším je to bičování, které je na denním pořádku, a hrozí každému, kdo se jen nepatrně proviní proti přísně nastavenému vězeňskému řádu. Transportem smrti je sem poslána i mladá židovská dívka Colette Cohenová, která rázem přichází o svoji rodinu i ženskou důstojnost. Její nezlomná vůle po životě, a překvapivě i láska, ji pomáhá určitým způsobem se vyčlenit z toho pekla. Ano, i v takto nelidských podmínkách je možné prožít zamilovanost s mladíkem Villim, stiženého stejným osudem, a kterému nikdo neřekne jinak než "Malé pivo". A který nepřestal snít o útěku za svobodou do Kanady a lepším životě. Ten o těchto útrapách později v exilu sepíše působivou autobiografii. Osudy těch, kteří byli vystaveni nekonečným útrapám v koncentráku, mapuje ambiciozní koprodukční drama scenáristy a režiséra Milana Cieslera, které vychází z románové předlohy slavného spisovatele Arnošta Lustiga. Dovedně využívá stísněnost daného prostředí, velmi věrně a bez příkras se podařilo zachytit špinavou nehostinnost prostředí lágru s množstvím nepříjemných scén, které občas nemají plnou intenzitu, ale většinou mají to, co se od nich očekává, a s divákem otřesou. Z hlediska hereckých výkonů všichni bez výjimky odvádějí více než nadprůměrné herecké výkony, a to včetně Jiřího Mádla, který nemusí každému do podobného syrového dramatu, zachycujícího hrůzy války, sedět. Je nespornou výhodou, že ne vždy byla právě na jeho postavu cílena pozornost. V pokročilém věku ji už hrál stejně někdo jiný, stejně jako Colette. Z hereckých výkonů dominoval přece jen Michal Dlouhý, jehož krutý esesácký důstojník by si býval zasloužil větší prostor. Postsynchrony představují v českém filmu mnohdy bolavé místo, a ani tentokrát nelze přehlédnout jejich nevalnou technickou kvalitu. Tahají za oči a uši tím, jak text svým nekvalitním technickým provedením nesedí předabovanému herci v ústech. Je to důsledek toho, že film byl nejprve namluven v angličtině a později předabován do češtiny hlasy původních herců. Umělost dabingu se však přes všechnu snahu nepodařilo dostatečně odbourat. Filmu se dlouho dařilo nehrát příliš prvoplánově na city a z nejedné scény je cítit určité zvláštní odosobnění. Nejedna scéna z lágru na diváka zapůsobí tak, jak má. Ostatně jeho brány, kromě úvodu a konce filmu, divák neopustí, a tak má dostatek času na obeznámení se s jednotlivými postavami, k nimž spíše výjimečně najde něco jako vřelý vztah, a mnohem lépe film působí v rovině nezaujatého pozorovatele, což je na takový typ snímku neotřelé a originální. Závěr filmu už dal průchod emocím, které jsou trochu z lacinějšího ranku, ale to už je individuální a každý ho tedy může prožívat po svém. Filmu citlivý a neotřelý přístup nechybí vzhledem k mírně obehranému tématu. A je to navíc snímek zručně natočený, vyvážený, opatřený kvalitním hudebním doprovodem, výpravou, střihem a výbornou a občas až poetickou kamerou, podobnou té, kterou ve svých filmech využíval např. Vojtěch Jasný. Je tedy nanejvýš s podivem, že u tohoto snímku nedošlo k výraznému sběru trofejí na Českém lvu. Nevím, čím si vysvětlit nedostatečný zájem akademiků k tak reprezentativnímu filmu stran uměleckých a technických kvalit, které často českým filmům z posledních let chybí. Hanba by je měla bičovat tak, jak hlavního hrdinu nacističtí dozorci. Film samozřejmě stojí za vidění a je jedním z nejlepších českých filmů, které byly za poslední dobu k mání v kinech, i když chápu, že v televizi bude po něm větší poptávka. 80%(15.3.2014)

  • castor
    ***

    Pozornost ženám, které jsou vystavené krutosti doby, věnuje režisér Milan Cieslar i tentokrát. Celkový dojem ovšem chtě nechtě upadá do emociálně neutrální podívané, která trpí papírovostí dialogů a patetičností nejedné scény. Nebo se v klídku pije kávička kousek od osvětimských spalovacích pecí. Naštěstí hudba, střih, kamera, masky, zvuk fungují na „tuzemské“ poměry velmi slušně. Cieslar měl navíc šťastnou ruku v případě herců – spolehlivý Jiří Mádl a francouzská oduševnělá kráska Clémence Thioly jsou poměrně přesvědčiví. Mádl víc. Dobré, ale krůček (no, možná větší krok) přeci jenom scházel.(4.3.2014)

  • Fr
    ****

    ,,LÁSKA JAKO VTEŘINA, KDY SE LIDÉ PODOBAJÍ HVĚZDÁM, SLUNCI, LETÍCÍM PTÁKŮM.…“ /// Konzentrationslager Auschwitz-Birkenau - místo plný pohybu (nejsou tady na rekreaci, že ano…), zákonitostí a kompromisů, na kterejch závisí život. Taky romantika mezi popílkem z pecí, která má tohle místo udělat snesitelnějším. Příběh plnej reality a filmařina, která má blíž k tý západní. Cieslar válečnou tématiku umí, ale víc než z hereckýho kumštu Mádla, může těžit z Lustigovy předlohy a jistě i jeho pomoci na scénáři. Vrací mi tak víru v český film (i kvůli tobě Hřebejku!). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu ,,Colette: Dívka z Antverp“, kterou v roce 1992 napsal Arnošt Lustig, jsem nečetl. 2.) Vždycky jsem tušil, že koncentrák byl místo plný lásky. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *(23.2.2014)

  • - Jedná sa o prvý film československej produkcie, ku ktorému robil hudbu skladateľ svetoznámej spoločnosti Hansa Zimmera Remote Control Productions. (Macejko)

  • - Arnošt Lustig si Cieslera sám vybral - napsal z Vinohradské nemocnice členům Grantové komise v lednu 2011: "Režiséra Milana Cieslara jsem poznal před deseti lety. Celou tu dobu plánujeme společné dílo, neboť ho považuji za nejlepšího současného filmového režiséra a byl bych šťasten, kdyby Colette režíroval právě on." [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)

  • - Pro mnohé zahraniční herce, kteří jsou obsazeni do hlavních rolí, bylo setkání s Lustigem a dotčenou tématikou vůbec první. Jak dodává francouzská herečka a představitelka hlavní role Clémence Thioly: „Arnošta Lustiga jsem objevila až díky tomuto filmu. Stejně tak jako dílo Milana Cieslara. Do Colette jsem o Milanovi a jeho filmech bohužel neslyšela, ale po Colette jsem viděla všechny jeho filmy!" (Zdroj: turner)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace