Nastala chyba při přehrávání videa.
  • hippyman
    ****

    až na slabší "současnost" r. 1973 a poměrně amatérské triky (březinka, komíny, lokomotiva, rackové) jde o mimořádně sugestivní filmový prožitek... silný příběh, po jehož shlédnutí nebudete dost možná chtít dlouho nic říkat, jen si promítat v hlavě ty nejtěžší momenty a znovu si vážit doby, ve které žijete... běžte do kina (doporučuji EN verzi, ta CZ dabingem bohužel trochu utrpěla)... stojí to za to. i když dobře vám po tomto snímku asi ještě dlouhé hodiny nebude... 70% p.s.: vy, co ve svých komentářích postrádáte větší romanci v koncentračním táboře a stěžujete si na citové vydírání diváka, zkuste se nad tím ještě jednou (možná raději víckrát) zamyslet, jak asi jinak může vyznít příběh "lásky" v koncentračním táboře - je samozřejmé, že city a nervy budou šponovány do extrému a ona "láska" nebude ta, jakou ji známe z období míru... osobně myslím, že je to nepředstavitelné, a odsuzování scénáře či dokonce označování za vydírání je vzhledem k tomu, že se jedná o autentickou dobovou výpověď, silně nemístné.(18.9.2013)

  • ilemas
    ***

    Po vizuální stránce dobře natočený film, který mě hodně zaujal, ale něco mě na něm k dokonalosti nesedělo. Kamera výborná, le zpracování je jaksi podprůměrné, nedotažené. Z některých Němců nesršela ta jejich pověstná autorita, nehodili se do role, zajatci v koncentráku také nevypadali, že by moc strádali, po příjezdu transportu Židé vystupovali z vlaku odpočatí apod. Nejhorší byl konec, kdy z malého piva vyrostl naprosto nepodobný statný chlap.(25.1.2015)

  • ivishka
    ***

    Může obsahovat SPOILERy. Vzhledem k tomu, že jsem byla na filmu v malém kině na vesnici, tak musím podotknout, že 50 korun bylo za zhlédnutí tak akorát. Příběh sám o sobě začíná větším spoilerem - že vlastně více méně všechno s hlavními hrdiny nějak dopadne a oni přežijí a setkají se. Účast Arnošta Lustiga na scénáři je patrná, ale značně sentimentální. Každý z nějaké důležité sekce koncentračního tábora nemusí být úplatný, jak to film ukazuje. Za hodnotný pamlsek, kvalitní kolínskou nebo pořádnou flašku alkoholu si postavy ve filmu dokázaly vyjednat cokoliv. Tuhle někdo někomu podrží a támhle se s někým pozdrží. Na očekávanou strhující podívanou to rozhodně nevypadalo a postsynchrony seděly asi tak, jako vydrží láhev vodky na ruské svatbě. Když jsme u těch Rusů, tak ten obrázek cválajících mladých chlapců na bílých koních s přilepenými plnovousy a ve sněhových závějích je pro mě osobně naprosto nezapomenutelný. Ani moc nechci zmiňovat nereálnou pubertální lásku Viliho a Colette. Příběh pěkný, ale občas bylo moc dobře vidět, že už nevystačily peníze.(21.2.2014)

  • kingik
    ****

    Vítejte v pekle na Zemi. Z koncentračního tábora Birkenau se vydává místenka bez možnosti návratu. Ti, kteří měli to štěstí a neskončili v přistavených pecích sežehnutí na popel, se podrobují nedůstojnému zacházení od nacistických zrůd. V horším případě hrozí smrt, v tom lepším je to bičování, které je na denním pořádku, a hrozí každému, kdo se jen nepatrně proviní proti přísně nastavenému vězeňskému řádu. Transportem smrti je sem poslána i mladá židovská dívka Colette Cohenová, která rázem přichází o svoji rodinu i ženskou důstojnost. Její nezlomná vůle po životě, a překvapivě i láska, ji pomáhá určitým způsobem se vyčlenit z toho pekla. Ano, i v takto nelidských podmínkách je možné prožít zamilovanost s mladíkem Villim, stiženého stejným osudem, a kterému nikdo neřekne jinak než "Malé pivo". A který nepřestal snít o útěku za svobodou do Kanady a lepším životě. Ten o těchto útrapách později v exilu sepíše působivou autobiografii. Osudy těch, kteří byli vystaveni nekonečným útrapám v koncentráku, mapuje ambiciozní koprodukční drama scenáristy a režiséra Milana Cieslera, které vychází z románové předlohy slavného spisovatele Arnošta Lustiga. Dovedně využívá stísněnost daného prostředí, velmi věrně a bez příkras se podařilo zachytit špinavou nehostinnost prostředí lágru s množstvím nepříjemných scén, které občas nemají plnou intenzitu, ale většinou mají to, co se od nich očekává, a s divákem otřesou. Z hlediska hereckých výkonů všichni bez výjimky odvádějí více než nadprůměrné herecké výkony, a to včetně Jiřího Mádla, který nemusí každému do podobného syrového dramatu, zachycujícího hrůzy války, sedět. Je nespornou výhodou, že ne vždy byla právě na jeho postavu cílena pozornost. V pokročilém věku ji už hrál stejně někdo jiný, stejně jako Colette. Z hereckých výkonů dominoval přece jen Michal Dlouhý, jehož krutý esesácký důstojník by si býval zasloužil větší prostor. Postsynchrony představují v českém filmu mnohdy bolavé místo, a ani tentokrát nelze přehlédnout jejich nevalnou technickou kvalitu. Tahají za oči a uši tím, jak text svým nekvalitním technickým provedením nesedí předabovanému herci v ústech. Je to důsledek toho, že film byl nejprve namluven v angličtině a později předabován do češtiny hlasy původních herců. Umělost dabingu se však přes všechnu snahu nepodařilo dostatečně odbourat. Filmu se dlouho dařilo nehrát příliš prvoplánově na city a z nejedné scény je cítit určité zvláštní odosobnění. Nejedna scéna z lágru na diváka zapůsobí tak, jak má. Ostatně jeho brány, kromě úvodu a konce filmu, divák neopustí, a tak má dostatek času na obeznámení se s jednotlivými postavami, k nimž spíše výjimečně najde něco jako vřelý vztah, a mnohem lépe film působí v rovině nezaujatého pozorovatele, což je na takový typ snímku neotřelé a originální. Závěr filmu už dal průchod emocím, které jsou trochu z lacinějšího ranku, ale to už je individuální a každý ho tedy může prožívat po svém. Filmu citlivý a neotřelý přístup nechybí vzhledem k mírně obehranému tématu. A je to navíc snímek zručně natočený, vyvážený, opatřený kvalitním hudebním doprovodem, výpravou, střihem a výbornou a občas až poetickou kamerou, podobnou té, kterou ve svých filmech využíval např. Vojtěch Jasný. Je tedy nanejvýš s podivem, že u tohoto snímku nedošlo k výraznému sběru trofejí na Českém lvu. Nevím, čím si vysvětlit nedostatečný zájem akademiků k tak reprezentativnímu filmu stran uměleckých a technických kvalit, které často českým filmům z posledních let chybí. Hanba by je měla bičovat tak, jak hlavního hrdinu nacističtí dozorci. Film samozřejmě stojí za vidění a je jedním z nejlepších českých filmů, které byly za poslední dobu k mání v kinech, i když chápu, že v televizi bude po něm větší poptávka. 80%(15.3.2014)

  • lillien
    ***

    Hodně překvapivých plusů a hodně totálních mínusů, výsledek lepší tři. Kladně hodnotím Clémence Thioly, neokoukaná, přirozená. Překvapivě výborní všichni (nejen) čeští herci ve vedlejších rolích, zejména Vetchý umí tyhle dramatické vedlejšáky bravurně a vyrostl z něho pro mě koukatelný herec jak v komediích, tak v dramatech. Z Mádla jsem měla hrůzu, jak se s tímhle popere, ačkoli z dua Kotek-Mádl jsem zrovna jeho považovala vždycky za potenciálně lepšího a zajímavějšího herce. Nečekala jsem, že zvládne hlavní a ještě dramatickou roli, ale když vynechám ty milostné scény, ve kterých mu to hrozně nešlo, tak byl koukatelný, nepřehrával a docela mile překvapil. Snad jen fyzicky to mohl vzít trochu poctivěji, pro takovouhle roli by jiní zhubli deset kilo. Mádl v závěru, kdy už by mu správně měl koncentrák vysekat všechny žebra, předvádí docela vypapanou břišní cejchu! Natočené je to určitě solidně, exteriery, lokace, styl, tomu jsem nemohla nic vytknout. Negativa: naprosto odpudivý dabing. Mrzí mě, že jsem to neviděla v původní verzi, sledovat, jak ústa tvoří úplně jiná slova, než křečovitý a nedobrý dabing je utrpení. Romance mezi Vilim a Colette je trochu moc patetická a nevěrohodná. A se závěrečným rozhodnutím Colette jsem se nedokázala ztotožnit.(25.2.2014)

  • - Eric Bouwer neměl casting na roli Weissackera zrovna jednoduchý - režisér mu dal pouhých 15 minut k přečtení pěti stran a Bouwer pak musel celý casting improvizovat. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)

  • - Tisková konference se konala v polovině roku 2013 tématicky v prostorách vlakového nádraží Praha - Bubny, které za války neblaze proslulo tím, že odtud byly transportovány vlaky do koncentračních táborů. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)

  • - Film je inspirován osudem slovenských vězňů Alfreda Wetzlera a Rudolfa Vrby (vlastním jménem Walter Rosenberg), kterým se v dubnu roku 1944 podařilo uprchnout z Osvětimi a kteří pak v Žilině poprvé odhalili pravdu o zločinech proti lidskosti. Zpráva byla posléze předána Světovému Židovskému kongresu v Ženevě a Úřadu zvláštního vyšetřování ministerstva spravedlnosti USA. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace