Nastala chyba při přehrávání videa.
  • honajz
    **

    Do sebe zahleděná, ve správných liniích vedená a předpokládatelná „jízda“ nacistickým lágrem. Jistě, věřím, že se tam děla zvěrstva, že lidský život neměl cenu a samozřejmě si myslím, že tam mohli dělat bachaře jen duševně vyšinutí jedinci. Ale přece jenom si myslím, že veškeré nuance přežívání a strachu v takových táborech jsou zde smáznuty okázalým „jednopytlem“ a jednorozměrností postav. A samozřejmě mi přišel hodně divný celý konec. Kdyby ho holka vypekla stylem, že se jen potřebovala dostat ven a jeho na to využila, zkousnul bych to líp, než tohle za vlasy poněkud přitažené a rádoby poeticko-dramatické zakončení. Jako jo, natočené je to velmi slušně, i herci se snaží, ale málo platné - nacista je prostě saďour, vězni ti hodní, chybí mi cokoliv mezi, cokoliv z toho, že pro záchranu je člověk schopen udělat fakt cokoliv, a to i navzdory proklamované lásce. Nevím, pro mnohé citlivé duše to bude jistě silný film, ale mně neřekl nic nového, a dějová linka mne tak nějak nezaujala.(27.3.2014)

  • schizmo
    ****

    Po Lidicích a Habrmanovu mlýnu je Colette dalším all star projektem, který velmi poutavým způsobem přibližuje hrůzy války, v tomto případě mnohé detaily koncentračního tábora. Na pozadí milostného příběhu tak vidíme morální úpadek v rámci snahy o přežití, ale i spoustu hrdiství. Oproti kultovnímu Schindlerovu seznamu se však nejde tak do hloubky a už vůbec se nemůže rovnat po stránce emotivní, ale i tak je to velice slušná práce, která vás na dvě hodiny zavrtá do gauče a donutí vás chtě nechtě prožívat ten hrůzný příběh s hlavními hrdiny.(12.3.2014)

  • Big Bear
    ***

    Souhlasím s některými, resp. i mně se zdálo, že zde ani až tak nešlo o holocaust. Ten měl být spíše kulisou pro příběh velké lásky za časů beznaděje a zmaru, za časů kdy pro Židy v koncentračních táborech nic nebylo jistější než smrt. Dost mne mate spoluúčast na scénáři pana Lustiga, kterého si velmi vážím a jehož pár knih i vlastním. Tohle dílo bylo zvláštní. Těžko psát o Osvětimi, že se mi to líbilo, nebo nelíbilo. Téma je závažné natolik, že se to zde nesluší takto popisovat. Budu tedy hovořit spíše o ději, zda mne nějak výrazněji do sebe vtáhl a zda mne zasáhl či nikoliv. Bohužel, nevtáhl a nezasáhl. Já jsem tomu prostě od prvního okamžiku nevěřil. Ačkoliv prostředí bylo velmi blízké realitě a z permanetně kouřících komínů s mastným dýmem šla na mne hrůza, té mladé lásce jsem neuvěřil. Dnes už vím, že Mádl hrát umí. Už dávno ho nemám zaškatulkovaného jako pubescentního snowborďáka. Sem mi ale nějak nesedl. Typově a i herecky. Naopak Thioly byla vybrána dobře. Nejdokonaleší však byla kápo Helena Dvořáková, pravá árijská mädchen! Dlouhý byl taky hrůzu nahánějícím esesmanem. On měl vždy ledové oči a tady posloužili kamenné bezcitné tváři s umrlčí lebkou na čepici. Kdybych to měl shrnout, tak mi to celé drží špatně pohromadě. Začátek v USA, koncentrák a podivný, neuvěřitelný závěr... Film sice vše šroubuje dohromady jak se dá, ale skřípe to. Pokud to měl být film, připomínající hrůzu holocaustu a nacistických zvěrstev, tak mi tam ten románek moc nesedl. A pokud to měl být film o románku, pak prostředí vyhlazovacího tábora Auschwitz se vším tím, čím se neblaze proslavil bylo nevhodně zvoleno... Dávám 3 diamanty. * * *(23.2.2014)

  • yakoob
    ***

    Více než z filmu, jsem byl nadšený z filmu o filmu:)...Takové nemastné, neslané...Myslím, že z takového silného tématu by šlo vymáčnout více...Mádl se snažil, ale do této role vůbec nesedí...Co hodně zachraňuje tetno film je soundtrack (jiný styl si ani u takového žánru nedokážu představit)...Jinak jako celek je to rozpadlé a romantika nefunguje a je až naivní a chladná...Každopádně je těžké natočit dnes kvalitní dílo odehrávajíce se ve většinu stopáže za ostnatým drátem vyhlazovacího tábora...(12.9.2013)

  • triatlet
    ***

    Titanikovský způsob zarámování příběhu mi přišel na zpracování koncentráčnické tematiky nevhodný, začátek vypravování působí kostrbatě. Chvíli jsem dokonce přemýšlel, jestli nekoukám na jiný program... I když téma je silné, tak zpracování spíš podprůměrné. Židé z transportu vystupují uhlazení, čistí. Postsynchronů si většinou nevšímám (poprvé je zmiňuji v komentáři!), ale opravdu v Colette působí rušivě. Měl jsem pocit, jako by postavy mluvily mimo čas a prostor, ve kterém se příběh odehrává. Paradoxně nejemotivnější pasáž byl závěrečný Bartoškův čtený dabing.(24.1.2015)

  • - Psychologicky náročné scény zkoušel režisér s herci ještě před natáčením a bez kamery. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)

  • - Na plátně se promítla velká spousta lidí. Herců je okolo stovky a komparzistů kolem osmnácti set. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)

  • - Pro mnohé zahraniční herce, kteří jsou obsazeni do hlavních rolí, bylo setkání s Lustigem a dotčenou tématikou vůbec první. Jak dodává francouzská herečka a představitelka hlavní role Clémence Thioly: „Arnošta Lustiga jsem objevila až díky tomuto filmu. Stejně tak jako dílo Milana Cieslara. Do Colette jsem o Milanovi a jeho filmech bohužel neslyšela, ale po Colette jsem viděla všechny jeho filmy!" (Zdroj: turner)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace