Nastala chyba při přehrávání videa.
  • rockwoman
    ***

    "Láska jako vteřina, kdy se lidé podobají hvězdám, slunci, letícím ptákům." ...Měla jsem trochu problém zkousnout Mádla a vůbec celou tu jejich lásku v koncentráku, která mě přišla nevěrohodná. Na druhou stranu Erica Bouwera v roli záporáka jsem si "užila" dostatečně. Už dlouho jsem necítila takový odpor k nějaké filmové postavě jako byla ta jeho, své role se zhostil naprosto skvěle!(2.3.2014)

  • gogo76
    ****

    Titulky v úvode, ktoré informujú, že tento film je venovaný dvojici slovenských židov , ktorí ušli z Osvienčimu a podali svetu správu o zverstvách potešia v tom zmysle, že si niekto spomenul. Mňa fakt mrzí, že svetoznámu knihu od Rudolfa Vrbu -Utiekol som z Osvienčimu nemá kto zfilmovať. Ich útek je označovaný ako jeden z najväčších útekov všetkých čias, preto nechápem, že sa nenájde režisér ani peniaze na film, ktorým sa môžme pred svetom prezentovať. Film Colette je o niečom úplne inom, ale som rád za každý takýto film. Vo filme je však mnoho momentov a sitácií, ktoré sú vo Vrbovej knihe. Režisér M. Cieslar už niečo z tohto obdobia natočil, preto som mu dôveroval. S výsledkom som v podstate spokojný, nemal som veľké očakávania. Chyby sa ale nájdu. Herečka C. Thioly bola vybraná výborne. J. Mádl presvedčil, že hrať vie, ale aj tak sa mi tam nehodil. A. Hryc ako kápo na to má ksicht, ale nebol veľmi presvedčivý. Naopak Z. Mauréry prekvapila. Najviac mi chýbala nemčina a vadilo mi celkovo zjednodušene podané dorozumievanie medzi väzňami mnohých národností. V atmosfére koncetráku mi chýbala väčšia pochmúrnosť a všade prítomnosť smrti. triky na dotvorenie scén tábora boli výborné. Čiastočne prenesenie príbehu do USA fil trochu oživilo, ale staršia verzia J. Mádla by si zaslúžila lepší výber. Po rokoch je od Colette o 10 cm vyšší a z placatého "mádlovského" nosa je nos orlí..Trochu pritvrdiť a mohlo to byť o dosť lepšie. 70%.(9.3.2014)

  • kingik
    ****

    Vítejte v pekle na Zemi. Z koncentračního tábora Birkenau se vydává místenka bez možnosti návratu. Ti, kteří měli to štěstí a neskončili v přistavených pecích sežehnutí na popel, se podrobují nedůstojnému zacházení od nacistických zrůd. V horším případě hrozí smrt, v tom lepším je to bičování, které je na denním pořádku a hrozí každému, kdo se jen nepatrně proviní proti přísně nastavenému vězeňskému řádu. Transportem smrti je sem poslána i mladá židovská dívka Colette Cohenová, která rázem přichází o svoji rodinu i ženskou důstojnost. Její nezlomná vůle po životě, a překvapivě i láska, ji pomáhá určitým způsobem se vyčlenit z toho pekla. Ano, i v takto nelidských podmínkách je možné prožít zamilovanost s mladíkem Villim stiženého stejným osudem, a kterému nikdo neřekne jinak než "Malé pivo". A který nepřestal snít o útěku za svobodou do Kanady a lepším životě. Ten o těchto útrapách později v exilu sepíše působivou autobiografii. Osudy těch, kteří byli vystaveni nekonečným útrapám v koncentráku mapuje ambiciozní koprodukční drama scenáristy a režiséra Milana Cieslera, které vychází z románové předlohy slavného spisovatele Arnošta Lustiga. Dovedně využívá stísněnost daného prostředí, velmi věrně a bez příkras se podařilo zachytit špinavou nehostinnost prostředí lágru s množstvím nepříjemných scén, které občas nemají plnou intenzitu, ale většinou mají to, co se od nich očekává a s divákem otřesou. Z hlediska hereckých výkonů všichni bez výjimky odvádějí více než nadprůměrné herecké výkony, a to včetně Jiřího Mádla, který nemusí každému do podobného syrového dramatu zachycujícího hrůzy války, sedět. Je nespornou výhodou, že ne vždy byla právě na jeho postavu cílena pozornost. V pokročilém věku ji už hrál stejně někdo jiný, stejně jako Colette. Z hereckých výkonů dominoval přece jen Michal Dlouhý, jehož krutý esesácký důstojník by si býval zasloužil větší prostor. Postsynchrony představují v českém filmu mnohdy bolavé místo, a ani tentokrát nelze přehlédnout jejich nevalnou technickou kvalitu. Tahají za oči a uši tím, jak text svým nekvalitním technickým provedením nesedí předabovanému herci v ústech. Je to důsledek toho, že film byl nejprve namluven v angličtině a později předabován do češtiny hlasy původních herců. Umělost dabingu se však přes všechnu snahu nepodařilo dostatečně odbourat. Filmu se dlouho dařilo nehrát příliš prvoplánově na city a z nejedné scény je cítit určité zvláštní odosobnění. Nejedna scéna z lágru na diváka zapůsobí tak, jak má. Ostatně jeho brány, kromě úvodu a konce filmu, divák neopustí, a tak má dostatek času na obeznámení se s jednotlivými postavami, k nimž spíše výjimečně najde něco jako vřelý vztah a mnohem lépe film působí v rovině nezaujatého pozorovatele, což je na takový typ snímku neotřelé a originální. Závěr filmu už dal průchod emocím, které jsou trochu z lacinějšího ranku, ale to už je individuální a každý ho tedy může prožívat po svém. Filmu citlivý a neotřelý přístup nechybí, vzhledem k mírně obehranému tématu. A je to navíc snímek zručně natočený, vyvážený, opatřený kvalitním hudebním doprovodem, výpravou, střihem a výbornou a občas až poetickou kamerou podobnou té, kterou ve svých filmech využíval např. Vojtěch Jasný. Je tedy nanejvýš s podivem, že u tohoto snímku nedošlo k výraznému sběru trofejí na Českém lvu. Nevím, čím si vysvětlit nedostatečný zájem akademiků k tak reprezentativnímu filmu stran uměleckých a technických kvalit, které často českým filmům z posledních let chybí. Hanba by je měla bičovat tak, jak hlavního hrdinu nacističtí dozorci. Film samozřejmě stojí za vidění a je jedním z nejlepších českých filmů, které byly za poslední dobu k mání v kinech, i když chápu, že v televizi bude po něm větší poptávka. Mé hodnocení: 80%(15.3.2014)

  • Fr
    ****

    ,,LÁSKA JAKO VTEŘINA, KDY SE LIDÉ PODOBAJÍ HVĚZDÁM, SLUNCI, LETÍCÍM PTÁKŮM.…“ /// Konzentrationslager Auschwitz-Birkenau - místo plný pohybu (nejsou tady na rekreaci, že ano…), zákonitostí a kompromisů, na kterejch závisí život. Taky romantika mezi popílkem z pecí, která má tohle místo udělat snesitelnějším. Příběh plnej reality a filmařina, která má blíž k tý západní. Cieslar válečnou tématiku umí, ale víc než z hereckýho kumštu Mádla, může těžit z Lustigovy předlohy a jistě i jeho pomoci na scénáři. Vrací mi tak víru v český film (i kvůli tobě Hřebejku!). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu ,,Colette: Dívka z Antverp“, kterou v roce 1992 napsal Arnošt Lustig, jsem nečetl. 2.) Vždycky jsem tušil, že koncentrák byl místo plný lásky. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *(23.2.2014)

  • Enšpígl
    ****

    Moc jsem nepochopil to mezinárodní obsazení, když ve finle všichni mluví česky. Na rozdíl od kolegů já nikdy v koncentráku nebyl, takže nevím do jaké míry a co všechno bylo a nebylo v Osvětimy možné, pravdou však je, že třeba vyléčení Jirky Mádla působilo extremně nevěrohodně a konec taky teda žádná hitpárada. Filmaři dokáží maximálně těžit z prostředí ve kterým se příbvěh odehrává, protože nevíš minuty co se stane a právě tenhle faktor mě udržel v neustálým napětí. Výborný práce režie, kamery i herců nakonec dokopla tenhle film ke čtyřem hvězdám, ale s odřenejma cípama.(30.1.2017)

  • - Clémence Thioly je ve skutečnosti opravdu Židovka. Podobně herečka Kristína Svarinská před nedávnem zistila, že má židovské předky, kteří nesou těžké břemeno vzpomínek na holokaust. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)

  • - Na snímku se podíleli Andy a Wanda Hrycovi i přesto, že si Andy před lety řekl, že už se svou dcerou nechce mít po této stránce nic společného. „Po spolupráci s ňou na muzikáli Producenti som sa zaprisahal, že s ňou už nikdy viac robiť nebudem," přiznal v rozhovoru poe týdeník Šarm. (hippyman)

  • - Jedná sa o prvý film československej produkcie, ku ktorému robil hudbu skladateľ svetoznámej spoločnosti Hansa Zimmera Remote Control Productions. (Macejko)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace