Colette
Režie:
Milan CieslarKamera:
Marek JíchaHudba:
Atli ÖrvarssonHrají:
Clémence Thioly, Jiří Mádl, Eric Bouwer, Ondřej Vetchý, Petr Vaněk, Michal Dlouhý, Andrej Hryc, Helena Dvořáková, Ivan Franěk, Pavel Rímský, Ondrej Kovaľ (více)Obsahy(1)
Padesátiletý spisovatel Vili se roku 1973 v New Yorku díky svému dospívajícímu synovi poznává s ženou, která mu připomíná jeho osudovou lásku, krásnou belgickou Židovku Colette, s níž se seznámil před třiceti lety v koncentračním táboře v Osvětimi. Bohužel, Vili nebyl jediný, komu Colette padla do oka. Neurvalý zájem o ni projevil i velitel přidruženého osvětimského tábora zvaného Kanada, bezohledný a cynický Weissacker. Colette podvědomě cítí, že je vystavena jeho zvůli, a že pokud chce přežít, musí se mu podvolit. V kruté fabrice na smrt ale klíčí i další vztahy, ať už vězeň, nebo kápo, blízkost někoho druhého je jednou z mála radostí a tou největší nadějí na přežití. S postupujícím časem se ruská fronta blíží, ale osvětimské pece polykají své oběti po tisících a fašisté tuší, že jim nezbývá příliš mnoho času. Je nutné jednat. Je myšlenka na útěk bláhovým snem, nebo jedinou reálnou šancí na přežití? A jak velkou roli v našich životech hraje náhoda či něco, co bychom mohli nazývat osudem? Colette je velký příběh o útěku za svobodou, film se silnou a bezprostřední katarzí z právě viděného a prožitého. Zdůrazňuje nadčasové etické hodnoty, jakými jsou láska, svoboda, zodpovědnost za svůj život i nutnost bránit svou integritu vždy a za všech okolností. Colette není dokumentem, ale fikcí sestavenou z mozaiky skutečných, historicky doložených příběhů. (Česká televize)
(více)Recenze (458)
Další z mnoha filmů, který má tématiku koncentračního tábora, "života" v něm i částečně po něm, ale určitě to není na škodu. Připomenout si jednou za čas tuto dobu, popřemýšlet o promarněných osudech, ale i snahu některých pomáhat i v této době. Příjemným překvapením je určitě Clémence, zahrála to naprosto fantasticky, klobouk dolů. Trochu "horší" je Jirka, né že by hrál špatně, ale tyhle "vážňáky" mu vážně nesedí...Ale ten konec to trochu, pořádně, zpackali - jediné opravdové mínus, na jinak dobrém filmu....škoda, mohlo to být ještě lepší. ()
Příběhů vězňů z koncetračního tábora jsem už viděl desítky, tento patří rozhodně k těm povedenějším. Příjemně překvapil i Jirka Mádl, který ukázal, že dokáže věrohodně zahrát i něco jiného, než potrhlého adolescenta. ()
zajímavý příběh, ve kterém se úspěšně prezentoval Jirka Mádl. Příběhy, odehrávající se v koncentráku, to je velmi vděčné a silné téma a i tento x-tý film, který z tohoto prostředí vidím, mě dostal. Snad jedině si mohl film odpustit tu vazvu do současnosti, která už nebyla zajímavou. 70% ()
Co mi na filmu nejvíc vadí, je to, že tu jsou Němci, Češi, Poláci, Francouzi, Belgičani, Holanďané a Slováci a přitom všichni mluví česky nebo slovensky. Proč?! Byl by takový problém, aby každý mluvil svou řečí a doplnilo se to titulky? Filmu by to určitě přidalo na autentičnosti. ()
New York v roku 1973 a synagóga z Bratislavy... áno, koniec ma pobavil. Vcelku snímok hodnotím pozitívne čo sa týka kamery a výpravy /niektoré pohľady na celý tábor so splnom mesiaca a hustými mrakmi boli fascinujúce/, príbeh nebol absolútne pútavý a ani dojímavý, nuž asi som perfekcionista. ()
Shodou okolností jsem v minulých pár týdnech četla 2 knihy o Osvětimi - jedna z nich byla právě ta od Rudolfa Vrby. Vzhledem k tomu mi toto zpracování teď přišlo málo věrohodné, málo kruté, obsahovalo málo utrpení. Slova z obou knih jsou příliš čerstvá a zanechala ve mně tak silný dojem, že nic se nedokáže vyrovnat zobrazení událostí, jak jsem si je představovala já. Autenticitě by však pomohly různé mateřské jazyky, kterým by postavy mluvily; a přeobsazení hlavního hrdiny - bohužel do tohoto typu rolí se jinak zábavný Mádl nehodí. Role podle mého dokonale sedla Andreji Hrycovi a pro mně neznámé Heleně Dvořákové. ()
I přes krutost v nejhorším konc. táboře, je tento film jeden z nejlepších českých filmů, které jsem viděl. Zpočátku jsem byl velice skeptický, ale silně na mě zapůsobil - láska opravdu i hory přenáší. ()
Žasnu tady nad množstvím antisemitistických výlevů a keců jak už bylo toho holocaustu dost. Vážení, i kdyby se toto téma mlelo 3x denně tak to bude málo. Já se byl v Osvětimi podívat...udělejte to taky. Lidská paměť je hodně krátká a chatrná. ()
Asi je problem vo mne, no nechytilo ma to a s postavami som sa vobec nevedel stotoznit. Napriek tomu davam 3*, pretoze vyprava, hudba a kamera zato stoja. ()
to verbal: mýlíš se mluvko, tohle téma je důležitý připomínat pořád! Neznám taky nikoho, kdo by popíral genocidy jiné, můžeš o tom koneckonců natočit filmek, nebo alespoň dokument, když se ti to zdá nevyvážené. No a dále, kde jsi vzal nesmyl, že Izraelci bezprecedentně anektují cizí území, tady jsi dostál své přezdívce, alias víš o tom ....., bez pardonu! Židé na ta území mají minimálně stený nárok jako Arabové, do Palestiny (které se tak říká od dob římské správy, a to proto, aby nasrali Židy -jinak se toto území jmenovalo např. Izraelské království, Judea, Samařsko, Galilea, , ) se Hebrejci hromadně začali stěhovat po pogromech v Rusku a celkovému antisemitismu všude v Evropě (Dreyfusova aféra...). Definitivní tečku pak dal Židům kretén s knírkem. Tady jsem ti velice zkratkovitě ukázal, kdo může za to, že Židé z čistě sebezáchovných důvodů toužili (oprávněně!!!) mít svůj stát, kde jim nebude chtít každou chvíli někdo zakroutit krkem a taky se o to mírovou cestou snažili: přistoupili na všechny i pro ně značně nevýhodné návrhy např. Britů (1937-Peelova komise-podle ní mělo Arabům připadnout tři čtvrtiny Palestiny), OSN (1947 - ta byla vůči Židům již štědřejší a namísto 20 procent Peelovi komise rozdělila území Palestiny/Izraele/Judeii atd. pěkně fifty-fifty). No a co myslíš Arabové, všechny návrhy shodili ze stolu, přesněji k nim ani nezasedli a místo toho okamžitě začali vraždit Židy, oni je tedy vraždili již dávno před tím viz arci hajzl Velký Muftí (kámoš kreténa s knírkem a retarda Himmlera) a potom - jeho synovec Arafat. Kdyby nic jinýho Arabové/Palestinci svoji šanci dostali a za to, že jsou již desetiletí v píči si můžou sami. Tobě, když jsi měl takovou potřebu nám ukázat svůj rozhled, radím hodnoť jen to čemu rozumíš! ()
Dávám plné hodnocení,protože mezi těma sračkama co se tady líhnou ,tohle vyčnívá kilometry daleko. ()
Herecky absolútne neuveriteľné, réžia vzhľadom na námet (mne osobne) nedokázala priblížiť atmosféru tábora, tak ako mnohé iné filmy s touto tématikou. Režisér sa síce snažil, ale neposkladal to do celku a nevyužil potenciál tohto príbehu. A príbeh to mohol byť zaujímavý, len tomu chýba duch, šťava, energia, mrazivosť...atď...herec i režisér musí vedieť preniesť toto všetko z plátna do našej hlavy...žiaľ, tu to vôbec nefungovalo.... a ten dabing tak to je teda riaden fail. Pan Mádl by mal ostať radšej v snowboarďákoch alebo naštartovať Princeznú ze mlejna 3 (alebo 4?). Pretože neviem koľko divákov mu uverilo, že miluje a koľko že je v koncentračnom tábore po uši v tme... Ja určite nie. "Nič ľudské nie je trvalé okrem smrti" je jedna z posledných viet tohto filmu, so skrytou silou, škoda že to nevedeli podať. No aj keď ma nepresvedčili, ďakujem za každý film s touto tématikou, ktorú síce nevyhľadávam, ale je dôležité na toto nezabúdať. ()
Tenhle film není vůbec špatný, obzvláště na česko. To, na čem dojíždí a co ho tlačí do nižšího hodnocení je spíše výprava, respektive malý rozpočet. Kdyby film dostal při natáčení více prostoru a záběry zasazené do prostředí ameriky zapracovaly více na realističnosti vystupování herců, slavil by se větší úspěch. ()
Slabší 4* za námět, snahu, Arnošta Lustiga a za slušný závěr. Začátek byl nepřirozený nebo spíše nepřirozeně nadabovaný, uprostřed mi prostě vadil Mádl, který se do takovéhle role prostě nehodí. Škoda. Závěr připomíná knihu Ztracená manželka, ale těchto neuvěřitelných shledání bylo samozřejmě více, i v mé vlastní rodině. ()
V příštím filmu v hlavní roli Jiří Mádl jako Konrád Henlein a Vojta Kotek jako K. H. Frank ve filmu Sudeťáci. ()
Druhým zhliadnutím by to bolo asi na menej, ale nechcem si pokaziť prvotný dojem. ()
Výborne natočená dráma židovských väzňov v koncentračnom tábore. V centre príbehu je mladý Vili Feld a holandské dievča Colette. Ich vzťah začína drobnou pomocou, vďaka ktorej je Colette ušetrená okamžitej likvidácie. Vývoj ich vzťahu, útrapy väzňov, snaha prežiť, pomôcť si navzájom či zorganizovať útek sú každodenným chlebom, hoci toho väzni samozrejme nemajú dostatok. Samotný pobyt v koncentračnom tábore je rámcovaný Viliho snahou po vojne nájsť Colette, ktoré je nakoniec korunované úspechom ale nie happyendom. Jiří Mád mal ťažkú úlohu vymaniť sa so svojej komickej škatuľky ale môžem povedať, že sa mu to celkom podarilo. Clémence Thioly a všetci ostatní herci odviedli výborné výkony a spolu s výbornou produkciou tvoria veľmi dobrý film. ()
"Nic lidského netrvá věčně. Kromě smrti." Byl jsem dnes v kině na novém česko-slovensko-nizozemském filmu "Colette". A byl jsem spokojen. Vcelku působivě natočeno. Film trvá přes 2 hodiny, ale ani chvíli jsem se nenudil. Myslím, že autor literární předlohy, Arnošt Lustig, by byl s filmovým zpracováním spokojen. Zajímavý příběh, perfektní kamera, podmanivá doprovodná hudba, tísnivá atmosféra továrny na smrt jak vyšitá, dobře odvedená práce na kulisách KT Auschwitz-Birkenau, hlavní esesák sketa chlap a nečekané závěrečné rozuzlení zápletky. A z mladého Jiřího Mádla snad bude nakonec opravdu herec. K filmům s tématikou Shoah mám osobní citový vztah, proto dost dobře nerozumím některým zdejším velmi nízkým hodnocením. Myslím, že netřeba hledat za každou cenu blechu na koňském zadku. Film ukazuje zrůdnost celé té nacistické vyhlazovací mašinérie a pomýlenost rasové ideologie - Árijci a Herrenrasse, páni nad životem a smrtí miliónů Untermensch. Tohle "Colette" dělá na jedničku. A komentář a hodnocení uživatelky Haniczka vůbec nechápu (odpad!, Je to lež.). Nechtělo by to nějaké podrobnější vysvětlení? ()
Na nase pomery skvele. Cieslar asi neumi utocit na emoce skze dojemne sceny, ale o to silnejsi je to prostrednictvim drsnych scen. Ty jsou sugestivni a myslim, ze pomery v koncentraku vykresluji verneji, nez treba Schindleruv seznam. ()
Tradičně skvělý Lustig, tradičně skvělý Cieslar, výborné obsazení, poutavý děj, ... jediné co bych možná vytkla jsou hlasy herců které občas zní jako docela dost špatný dabing. Každopádně vřele doporučuji. ()