Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Webb
    *****

    [10/10] (Embassy, Universal) (Technicolor /// Produkce: Arnon Milchan /// Scénář: Terry Gilliam, Charles McKeown, Tom Stoppard /// Kamera: Roger Pratt /// Hudba: Michael Kamen /// Nominace na Oscara: Terry Gilliam, Tom Stoppard, Charles McKeown (scénář), Norman Garwood, Maggie Gray (výprava)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE](23.12.2008)

  • S.Quentin QUALE
    *****

    Jak jinak než bizarní Terry Gilliam v "totalitním" snímku z fiktivního světa, který je nutno vidět. Nebudu se rozepisovat, protože ten, kdo se na to nepodívá, ten nepochopí. Monthy Python zas až tak nežeru, takže po 12 opicích nejlepší Gilliamův film pro mě, ovšem doporučovat ho nebudu, není pro každého.(7.1.2014)

  • Niktorius
    ****

    Druhá půlka filmu mne již dokázala vcucnout natolik, že jsem chvílemi kroutil hlavou úžasem, co všechno si ten Terry Gilliam dokáže vymyslet. Závěr navíc parádně graduje, takže u záverečných titulků jsem byl k přistižení s výrazem spokojeného diváka. Zajímavá věc, neboť při sledování první půle se můj obličej střídavě křivil do výrazů nechápavosti, nemilého překvapení a především nudy. Nepopírám, že je ta chyba patrně na mé straně, ale z oné první polovičky jsem si pranic neodnesl. Nesedí mi totiž příliš Gilliamův vyprávěcí styl ani jeho smysl pro humor. Ten mi ve filmu víceméně vadil a jsem si jistý, že pokud by Brazil vypadal po celou dobu jako některé mrazivé scény z Ministerstva informací, byl bych nadšený. Takto jde pro mne o tříhvězdičkový zážitek, kterému rád přihodím půlhvězdičku za vychytané kulisy a vizuální pestrost a nápaditost.(15.10.2007)

  • Radek99
    ****

    Ze své nomádské povahy kosmopolita Terry Gilliam spředl filmovou síť utkanou z tolika inspiračních zdrojů, že se v ní možná trochu ztrácí to, proč vlastně tahle síť byla stvořena. Utopická groteska Brazil se volně inspirovala v mnohém... 1. George Orwell a jeho geniální román 1984 (jestliže Terry Gilliam prohlašuje, že knihu sice četl, ale nebyla mu vzorem, tak si tomu dovolím v našem mediálním věku tak trochu nevěřit...). Zpodobnění totalitního režimu v Británii nedaleké budoucnosti, protkané sítí ministerstva čehokoliv, svítící obrazovky (Velkého bratra) v každé domácnosti a v každém pokoji (příznačný začátek filmu), milenecký motiv hlavního páru atd, to vše spojuje obě díla více než explicitně. Sám vnímám Brazil jako volnou variaci na téma Orwellovy knihy... 2. Groteskní podstata díla Franze Kafky - a to především jeho Proces, celý umně vykonstruovaný zločin, z kterého byl Josef K. obžalován a souzen a jehož podstatu se nikdy nedozvěděl, to vše se odráží v nesmyslných obviněních nevinných postav téhle utopie, v níž jsou lidé zatýkáni na základě podobně znějícího jména a zabíjeni na základě ,,nehody" při ,,práci" s elektrickým proudem (mimochodem Orwellovský newspeak). Navíc prostor ministerstva - obrovské ,,tovární" haly plné nosných sloupů, jako by vypadl z Kafkova vyobrazení půdní ,,soudní" lokace (i zde je hala umístěna téměř na půdě - v 30. patře...) 3. Klasická hollywoodská éra 30. a 40. let v čele s kultem Humphreyho Bogarta (styl oblékání hlavního hrdiny Sama) především v legendární Casablance (romantický milostný osudový příběh našeho páru, ale i ohrožení totalitarismem...), jakož i klasických děl ostatních (filmy bratrů Marxových atd.) 4. Metropolis - tohle vizuálně podmanivé dílo Fritze Langa ovlivnilo vizuální podobu nejednoho sci-fi filmu, jako předobraz se podílelo i na vizualizaci světa Brazilu - monumentalita staveb, shluk futuristických dopravních prostředků, hra světla a stínů... 5. Klasická němá groteska - těch scén, které jakoby z oka vypadly nějaké z éry zlatých časů němého filmu bylo povícero (např. scéna, kdy se Sam doma poprvé probudí a přivítá ho ,,elektrifikovaná" (retro)futuristická domácnost - takhle již vstával tuším sám Chaplin...) 6. Řecké báje a mýty - snová variace na mýtus o Ikariovi si v sobě navíc nese symbolický význam vymanění se ,,Matrixu" 7. Estetika či spíše ikonografie východního samurajského boje - realizovaná ve snových intermezzech... 8. A v neposlední řadě zcela zákonitě i poetika mateřského Gilliamova Létajícího cirkusu Montyho Pythona... tenhle Gilliamův film však narozdíl od Monty Pythonské tvorby skrze svou složitě konstruovanou alegorii, a zvláště ke konci oddalováním rozuzlení, trochu nudí...(12.10.2007)

  • Malarkey
    ****

    Koukám na zdejší hodnocení a nestačím se divit. Jedni oslavují genialitu Terryho Gilliama a druzí zase opovrhují faktem, že se do jeho světa nedokázali probojovat. Jeho svět je totiž neskutečně realistický a mohutný až diváka rozbolí hlava jeho velikášstvím. Tento svět je něco mezi minulostí a budoucností zasazen do trochu nadsazeného a vtipného příběhu muže, se kterým se život nepáře. Nádherně ztvárněný svět se mu přitom stává osudným. Mě dokázal do tohoto světa vpravit dost zajímavým způsobem. Ne nuceně, zajímavě vtipným způsobem i když chvílemi zanudil svojí délkou. Roberta De Nira jsem si také neužil tolik nakolik bych chtěl, ale i tak to všechno za to stálo. Takové všestrané sci-fi se totiž jen tak nevidí. --- Jill Laytonová je mrtvá. - Je libo trochu nekrofilie?(14.10.2007)

  • - Gilliamovi trvalo několik měsíců, než se s filmem probojoval do americké distribuce. Požadavky studia Universal, kterými byl štastný konec a vystřižení 20 minut, zamítl a nakonec se promítala kompromisní upravená verze. Režisérský sestřih vyšel jen na DVD. (ClintEastwood)

  • - Maska mučitele na konci filmu je použita také skupinou Green Day v klipu k písni „Basket Case“. (HellFire)

  • - Vůbec první zvuk ve filmu je zvuk kytary slavného kytaristy Amose Garretta. (HellFire)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace