poster

Brazil

  • Velká Británie

    Brazil

  • Slovensko

    Brazil

Drama / Fantasy / Sci-Fi

Velká Británie, 1985, 131 min (Director's cut: 143 min)

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Jordan
    *****

    predstavte si kafkovsko-orwellovskú tému v montypythonovskom podaní. síce zjednodušene a generalizovane, ale zhruba tak si jednou vetou môžete vykresliť toto nanajvýš dokonalé veľdielo pána režiséra Terryho Génia Gilliama, ktorý sa tu vybúril ako mladý pankáč na koncerte sex pistols. jedným slovom vizuálna aj myšlienkový lahôdka, nenapodobiteľný a charakteristický rukopis v plnom kvete. ja jednoducho fantáziu a obrazotvornosť tohto nenápadného amerického pythonovca milujem. keď to najbližšie pôjde v nejakom klube, ktorí máte po ruke, bežte si to rozhodne pozrieť (aj v prípade, že ste to už videli).(1.7.2006)

  • Radek99
    ****

    Ze své nomádské povahy kosmopolita Terry Gilliam spředl filmovou síť utkanou z tolika inspiračních zdrojů, že se v ní možná trochu ztrácí to, proč vlastně tahle síť byla stvořena. Utopická groteska Brazil se volně inspirovala v mnohém... 1. George Orwell a jeho geniální román 1984 (jestliže Terry Gilliam prohlašuje, že knihu sice četl, ale nebyla mu vzorem, tak si tomu dovolím v našem mediálním věku tak trochu nevěřit...). Zpodobnění totalitního režimu v Británii nedaleké budoucnosti, protkané sítí ministerstva čehokoliv, svítící obrazovky (Velkého bratra) v každé domácnosti a v každém pokoji (příznačný začátek filmu), milenecký motiv hlavního páru atd, to vše spojuje obě díla více než explicitně. Sám vnímám Brazil jako volnou variaci na téma Orwellovy knihy... 2. Groteskní podstata díla Franze Kafky - a to především jeho Proces, celý umně vykonstruovaný zločin, z kterého byl Josef K. obžalován a souzen a jehož podstatu se nikdy nedozvěděl, to vše se odráží v nesmyslných obviněních nevinných postav téhle utopie, v níž jsou lidé zatýkáni na základě podobně znějícího jména a zabíjeni na základě ,,nehody" při ,,práci" s elektrickým proudem (mimochodem Orwellovský newspeak). Navíc prostor ministerstva - obrovské ,,tovární" haly plné nosných sloupů, jako by vypadl z Kafkova vyobrazení půdní ,,soudní" lokace (i zde je hala umístěna téměř na půdě - v 30. patře...) 3. Klasická hollywoodská éra 30. a 40. let v čele s kultem Humphreyho Bogarta (styl oblékání hlavního hrdiny Sama) především v legendární Casablance (romantický milostný osudový příběh našeho páru, ale i ohrožení totalitarismem...), jakož i klasických děl ostatních (filmy bratrů Marxových atd.) 4. Metropolis - tohle vizuálně podmanivé dílo Fritze Langa ovlivnilo vizuální podobu nejednoho sci-fi filmu, jako předobraz se podílelo i na vizualizaci světa Brazilu - monumentalita staveb, shluk futuristických dopravních prostředků, hra světla a stínů... 5. Klasická němá groteska - těch scén, které jakoby z oka vypadly nějaké z éry zlatých časů němého filmu bylo povícero (např. scéna, kdy se Sam doma poprvé probudí a přivítá ho ,,elektrifikovaná" (retro)futuristická domácnost - takhle již vstával tuším sám Chaplin...) 6. Řecké báje a mýty - snová variace na mýtus o Ikariovi si v sobě navíc nese symbolický význam vymanění se ,,Matrixu" 7. Estetika či spíše ikonografie východního samurajského boje - realizovaná ve snových intermezzech... 8. A v neposlední řadě zcela zákonitě i poetika mateřského Gilliamova Létajícího cirkusu Montyho Pythona... tenhle Gilliamův film však narozdíl od Monty Pythonské tvorby skrze svou složitě konstruovanou alegorii, a zvláště ke konci oddalováním rozuzlení, trochu nudí...(12.10.2007)

  • Galadriel
    ****

    Tohle není ani nemá být adaptace knihy "1984". Samozřejmě, že z ní najdeme ve filmu spoustu motivů a základní schéma, nápad a některé myšlenky jsou od Orwella, ale tím to končí. Terry Gilliam natočilt satiru a alegorii totalitní společnosti po svém, přidal prvky komedie a sci-fi a tím podle mě rozzlobil velkou část skalních fanoužků Orwellovy knihy, kteří nepřekousli velké překopání děje, vynechání spousty pasáží a zasazení do jiného kontextu. Já to všechno beru jako záměr, fantasmagorické zobrazení života jednoho bezvýznamného úředníčka ve světě ovládaném Velkým Bratrem, kde ani on ani divák vlastně netuší, co se děje a co si může dovolit, kde končí svoboda a začíná fantazie. Absurdní navrstvení jednotlivých linií a trochu přehnané některé pasáže mi zabraňují dát nejvyšší hodnocení, ale ráda se na do detailu promyšlené Brazil podívám znova a znova a budu objevovat další drobnosti a souvislosti, až ho třeba nakonec i 100% pochopím...(7.11.2007)

  • Madison
    *

    Znie to ako irónia, že 12 opíc bol prvý dokonalý sci-fi trhák, ktorý som zhliadla od Gilliama a vďaka tomu som si ho zaškatuľkovala ako vynikajúceho režiséra. Tešila som sa na ďalšie sci-fi, na nejaké to emocionálne spielbergovské sústo s krásnym dejom, ale jasné, Spielberg je génius, zatiaľ čo Gilliam absolútny magor zamilovaný do nezmyselných groteskných útvarov bez chuti a tvaru. Užívateľ Falko si myslí, že Pythonov Svätý grál je najväčšia blbosť, aká kedy bola natočená, ale to treba najskôr vidieť Brazil-a. Pozerala som na hodiny snáď každú minútu, čo scéna, to neuveriteľne nudné dialógy, nudná kamera, nudné prostredie, nijaké emócie, nijaký dej, nijaké zamilovania hodné postavy. Gilliam asi nemá poňatie, o čom je sci-fi, ale to mu krivdím, lebo to by v tom prípade nenatočil 12 opíc. Radšej si po stý raz pozriem hollywoodsky vyparádenú inváziu mimozemšťanov - to je sci-fi, než dívať sa na bezcenných úradníčkov s úchylnými predstavami.(20.3.2011)

  • MoRTy
    *****

    4,5* Je to výborný, ale to tempo je zezačátku dost pozvolný a film vyžaduje hodně pozornosti - kdo ale vydrží do konce, tak bude jistě nadšenej. Gilliam předvádí geniální vizi utopický budoucnosti. V roce 1985 se mu podařilo navodit takovou atmosféru, kterou už žádnej dnešní film nemá. Žádný počítačový animace hi-tech technologií, ale kvanta drátů a hadic, kompy vyrobený z psacích strojů a obřích zvětšovacích skel, kvalitní triková práce, který se žádný posraný 3D nevyrovná.. prostě do detailu dobře odvedená práce!(2.3.2010)

  • - Technik, který na začátku filmu zabije mouchu, a ta poté spadne do stroje, je Ray Cooper, bubeník, který mimo jiné doprovázel Eltona Johna na koncertě v Rusku roku 1979. (HellFire)

  • - Chytľavá hlavná melódia filmu, ktorá sa v rôznych variáciách vinie celým soundtrackom, je z piesne "Aqaurela" od brazílskeho skladateľa Aryho Barrosa. (classic)

  • - Terry Gilliam testoval pro roli Jill více jak tucet hereček (osobní favoritkou byla Ellen Barkin). (HellFire)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace