Reklama

Reklama

Jak snadné je stát se nepřítelem státu! Blízká budoucnost blíže neurčené země. Už třináct let pokračují teroristické pumové útoky. Lidé si už na ně zvykli, stejně tak jako na život v paranoiou prolezlém světě, vyznačujícím se depresivní architekturou, zdevastovanou krajinou a všudypřítomnými vykonavateli státní moci. Možná že si každý člověk našel nějaký svůj osobní únik. Tak jako nesmělý úředník Sam Lowry, který se ve svých snech pohybuje v idylické zemi, létá oblohou v andělském brnění a líbá nádhernou vílu. Probuzení je ovšem vždycky víc než tvrdé, návrat do reality přetěžký. Ale i v ní, byť je to neuvěřitelné, může člověka potkat kousíček naděje. Pro Sama je jí zjištění, že jeho vysněná víla skutečně existuje. Teď už jde jen o to ji znovu najít. Jenže to v hyperbyrokratizované společnosti nebude tak snadné... Černá komedie Brazil je po Žvahlavovi (1977) a Lupičích času (1981) třetím samostatným celovečerním filmem osobitého amerického výtvarníka a režiséra Terryho Gilliama. Deprimující a rafinovaně krutá podívaná se kvůli producentské opatrnosti společnosti Universal Pictures dočkala veřejné premiéry až téměř rok po svém dokončení. Snímek, inspirovaný Orwellovým románem "1984" (pracovní titul byl „1984 a 1/2"), v sobě kloubí satiru, parodii, fantaskní motivy i dadaisticky roztodivné citace, to vše dohromady je ovšem nesmírně působivým a bohužel až děsivě aktuálním zobrazením světa, kontrolovaného monolitickou organizací, a odlidštěné společnosti, žijící v permanentním strachu na pokraji apokalypsy. Film získal řadu mezinárodních cen, nominován byl i na dva Oscary (za nejlepší původní scénář, a nejlepší výpravu a dekorace). (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (539)

Gemini 

všechny recenze uživatele

Typicky Gilliamovsky vypsychované vizuální zpracování je tentokrát navíc ovlivněno Orwellem a výsledkem je skutečně jen mírně řečeno hutná atmosféra, které občasné absurdní vtípky jen dodávají na tísnivosti. Bezchybný výkon Jonathana Pryce jen vyzdvihuje tento film o malý kousek výš, protože už sama o sobě je Brazil elitním filmem, (nemyslím tím film pro elitu, za tu se považovat je docela drzost:)) který za komedii může označit jen větší zvrácený šílenec než Jack Lint, a to ještě jenom za předpokladu, že mu to přikáže šéf. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Koukám na zdejší hodnocení a nestačím se divit. Jedni oslavují genialitu Terryho Gilliama a druzí zase opovrhují faktem, že se do jeho světa nedokázali probojovat. Jeho svět je totiž neskutečně realistický a mohutný až diváka rozbolí hlava jeho velikášstvím. Tento svět je něco mezi minulostí a budoucností zasazen do trochu nadsazeného a vtipného příběhu muže, se kterým se život nepáře. Nádherně ztvárněný svět se mu přitom stává osudným. Mě dokázal do tohoto světa vpravit dost zajímavým způsobem. Ne nuceně, zajímavě vtipným způsobem i když chvílemi zanudil svojí délkou. Roberta De Nira jsem si také neužil tolik nakolik bych chtěl, ale i tak to všechno za to stálo. Takové všestrané sci-fi se totiž jen tak nevidí. --- Jill Laytonová je mrtvá. - Je libo trochu nekrofilie? ()

Reklama

kOCOUR 

všechny recenze uživatele

Velice bizarní a zábavná Gilliamova fraška, ve které je vize o konci 20. století prezentována téměř v Čapkovském duchu protknutá lehce depresivní náladou pozdějších 12ti Opic. Lehké porovnání s dnešním Minority Report je nasnadě, narozdíl od Gilliama však Spielberg sází na jiné aspekty a místo řádného příběhu bez sladkého konce láduje naše mozkové buňky vizuálními orgiemi... Gilliam se však drží a ve vyprávěcím stylu a tempu nepoleví ani v šokujícím závěru. Takhle má vypadat apokalyptická vize, takhle má vypadat ten správný "what if" z budoucnosti... ()

Galadriel 

všechny recenze uživatele

Tohle není ani nemá být adaptace knihy "1984". Samozřejmě, že z ní najdeme ve filmu spoustu motivů a základní schéma, nápad a některé myšlenky jsou od Orwella, ale tím to končí. Terry Gilliam natočilt satiru a alegorii totalitní společnosti po svém, přidal prvky komedie a sci-fi a tím podle mě rozzlobil velkou část skalních fanoužků Orwellovy knihy, kteří nepřekousli velké překopání děje, vynechání spousty pasáží a zasazení do jiného kontextu. Já to všechno beru jako záměr, fantasmagorické zobrazení života jednoho bezvýznamného úředníčka ve světě ovládaném Velkým Bratrem, kde ani on ani divák vlastně netuší, co se děje a co si může dovolit, kde končí svoboda a začíná fantazie. Absurdní navrstvení jednotlivých linií a trochu přehnané některé pasáže mi zabraňují dát nejvyšší hodnocení, ale ráda se na do detailu promyšlené Brazil podívám znova a znova a budu objevovat další drobnosti a souvislosti, až ho třeba nakonec i 100% pochopím... ()

Lima 

všechny recenze uživatele

Producenti asi musí mít z Terryho "tady-to-máte-a-přeberte-si-to-jak-chcete" Gilliama žaludeční vředy. Pro většinu diváků bude Brazil asi těžce stravitelnou podívanou. Vizuálně nesmírně působivá metafora, která u širokého publika propadla, ale zapsala se do dějin filmu jako originální dílo. Franz Kafka by měl určitě radost. A George Orwell možná taky :o) ()

Galerie (79)

Zajímavosti (39)

  • Mr. Kurtzman (Ian Holm) sa voľa podľa Harveyho Kurtzmana, editora magazínu Help, pre ktorý pracoval Terry Gilliam v 60-tych rokoch minulého storočia. Práve počas fotenia pre tento magazín sa zoznámil s Johnom Cleesom, ktorý ho doviedol k Monty Pythonom. (classic)
  • Chytľavá hlavná melódia filmu, ktorá sa v rôznych variáciách vinie celým soundtrackom, je z piesne "Aqaurela" od brazílskeho skladateľa Aryho Barrosa. (classic)

Reklama

Reklama