Kingsman: Tajná služba

Vaughn a Goldmanová chtěli ukázat, jak umí vytěžit odkaz bondovek. Ve skutečnosti vyrabovali vlastní krám. Po Kick-Ass a První třídě jde o jejich třetí náborově-výcvikový film, akorát poněkud nešťastně nakřížený s celkem vážným sociálním dramatem. Stereotypní vykreslení prostředí pracující třídy (hospody, rvačky, domácí násilí) postrádá nadsázku vlastní zbytku filmu, což vede k přerývavému tónu a tempu vyprávění během prvních dvou třetin. Výchova protagonisty k „džentlmenství“ (které zde na sebe stejně jako v raných bondovkách váže pořádnou dávku šovinismu) je zároveň v rozporu s egalitářským sdělením filmu – Kingsmanem se Eggsy může stát až poté, co popře (vystupováním, oblékáním, mluvou) svůj nízký třídní původ. Jak prozrazuje také technofobní prezentace padoucha, pseudo-anarchistická schránka filmu ukrývá konzervativní srdce. Vaughn možná nemá jasno v tom, co chce filmem sdělit, zato nám každou scénou dává najevo, jak strašně chce být cool. Přesněji – jak strašně se chce zalíbit teenagerům mužského pohlaví, kteří hltají komiksy a hrají videohry. Komiksově přehnané násilí, akční scény přejímající videoherní estetiku, vtipy útočící na první signální a nebetyčný sexismus (nazývejte mne třeba sucharem, ale nabídka análního sexu od ženy, která strávila poslední dny zavřená v cele, mi nepřijde vtipná, nýbrž jen urážlivá; jediná aktivní ženská postava vyprávění je v závěru filmu pro změnu zpasivněna vystřelením do kosmu). Předstírání dospělosti se omezuje na povrchní debaty o bondovkách a sebereflexivní hlášky typu „this isn’t that kind of movie“, přičemž v jádru samozřejmě přesně o „that kind of movie“ jde. Z popírání vlastní klišovitosti se již stalo nové klišé. Nejbondovštějším Vaughnovým filmem tak nadále zůstává První třída, která na svou bondovskou stylizaci nepotřebovala takhle okatě upozorňovat. Nic z uvedeného by nebylo důvodem, proč film zavrhnout, kdyby první polovina filmu neměla problém absencí dynamiky a napětí nerozumně rozdvojeného vyprávění a kdyby TOLIK scén netrpělo naprostou samoúčelností. Vaughn neví, kdy přestat. Nedokáže odhadnout, kdy scéna již vyčerpala svůj potenciál a přehoupla se do další „koukejte, jak jsem cool“ přehlídky obehraných vizuálních nápadů a průměrných digitálních triků. Kingsmanova snaha být zábavný za každou cenu a bez jakýchkoli ohledů na dobrý vkus, vede k tomu, že svou nehorázností párkrát pobaví, ale celkově je hlavně únavný. 70% Zajímavé komentáře: MessiáŠ, InJo, Alqarin (16.02.2015)

Když Matouš, patrně stejně zhnuseně jako já, pozoroval starou Brokolici, jak bez zardění sere na hroby svého otce a Honzy Fleminga, spatřil volnou díru, nezaváhal a s lehkostí a elegancí sobě vlastní ho tam strčil. Strčil tam přesně to, co ještě nedávno každý fanoušek protřepaného džinu s vodkou netrpělivě očekával od Bondáže nového tisíciletí, než Bárbra udělila povolení zabíjet nesympatickému, příliš vážně se beroucímu a dokonale nudnému prasečímu xichtu a pohřbila naprosto vše, co dělalo Bondáž Bondáží. Matouš je holt jinačí čtverák, naprosto šarmantně Strhl chcípající oblohu na Kvantum bezradné soli v trapném Královském kasínu a ukázal, že svěží režisér s neotřelými scenáristickými nápady by dokázal udělat v tradičním schématu hustou a důstojnou nulanulku i z páprdovitě zženštilého homomilovníka Kolína Ústí nebo z kdovíproč utajovaného přestřiku Richarda Žervé. Ta podoba se prostě nezapře, mladej je sympaťák, který vše v pohodě utáhl, a ten anál s hnusnou švédskou princeznou si určitě nezasloužil. Takže parafrázováno slovy skvělého Džexnova ústředního arcipadoucha: „ Fiftokervná vábava! Pfefně tak měl, kurva, vypadat dalfí folidní Bond, a ne jako ty fračky f Krejgem. A teď fem dej ten fek, nebo po tobě fluftnu Kemra!“ (15.04.2015)

Velmi stylová a velmi trefně aktualizovaná pocta nejenom prvním bondovkám, a především důkaz, že Colin Firth mohl klidně s přehledem před lety dostat roli Jamese Bonda svěřenu... vyhnuli bychom se tak aspoň podivným vnitřně nekonzistentním experimentům jménem Casino něco a Quantum něčeho. Já bych mu tedy rozhodně věřil, že klátí Evu Green:) Bohužel, i když vystoupení Marka Stronga a Michaela Cainea (který je sám o sobě živým odkazem, viz jeho Jack Carter nebo spíše dřívější Harry Palmer) mě velmi bavila, a Samuela L. Jacksona především v interakci s Colinem Firthem považuju za manifest režijní a herecké geniality, nepovedlo se mi na Vaughnovu frekvenci naladit. Masakr v kostele se mi zdál příliš za vlasy přitažený, a jsem přesvědčený, že v comicsu se vyjímal daleko patřičněji. Taky nechápu zdejší podivně nekonzistentní práci s brutálním násilím a krví. Ale emoce tu jsou a fungují i u mě, a ačkoliv mě filmové zachycení análního sexu se skandinávskou aristokratkou nechává zcela chladným, při ohňostroji jsem se smál na celé kolo. Vaughn prostě umí, ale Kingsman podle mě není jeho nejlepší film (a to jsem neviděl Kick-Ass). Je nejodvázanější, nejkreativnější, a možná jsem měl po všech nadšených recenzích příliš vysoká očekávání, ale třeba parkour je tu naprosto zbytečný, scénka s brandy zoufale předvídatelná, a režisérovy obvyklé víc než dvě hodiny mi přišly trochu dlouhé. Ale nutno uznat, že ač se mi nepodařilo nechat se filmem strhnout, takovou chuť nechat si ušít oblek jsem snad ještě neměl:) Nezbývá než doufat, že ve druhém dílu přibude k Eggsymu ještě pořádná Hamsy - a kdyby hlavním padouchem byl Banksy, to by teprve bylo žr... tedy chtěl jsem říci hodnotný pokrm, samozřejmě;) 80% a návštěvy kina ani v nejmenším nelituji. (15.03.2015)

Vaughnovky už jsou žánrem pro sebe sama - lehce nekorektní, hodně přidrzlé, pubertálně krvavé a tučně nahláškované updatey retro vzorů, které mezi filmové comicsárny pumpují tuny energie a upřímné rozpustilosti. Pořád to funguje na výbornou, protože fóry a pointy umí Vaughn málem tak dobře jako akci, která je... no hlavně v kostele absolutně coolervoucí. Tahle scéna je palbou roku! Zbytek je vaughnovský vysoký standard, spolehlivě bavící a žadonící o další nášup. (19.02.2015)

Když jsem viděl snímek v premiérách, nabyl jsem dojmu, že to něco pro děti... Už dlouho jsem neudělal takovou botu. Byl jsem zasažen přímo na solar plexus a hltal scény napínavé, vtipné a různé WTF momenty, u kterých jsem nevěděl, co je za hranou pro tvůrce, pro mě, zda si ze mě dělají legraci, anebo bych si srandu měl udělat ze sebe já sám. Jediná výtka - slyšet v každém filmu se špionskou tématikou hudbu, variující Barryho, je už poněkud otravné. 90%. (11.09.2017)